Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor

Recenzie (862)

plagát

Aguirre, hněv Boží (1972) 

Psychologicky působící cesta po Amazonce za vlastním přeludem jeho reálných postav, která je dle toho také hodnocena (nadhodnocena). Nebýt přirozené herecké geniality a charismatu Kinskeho, tento německý pokus o znázornění doby konkvistadorů skončí zapomenutý v dějinách. Rozumím tomu, proč řada lidí tomuto filmu napálila pět hvězd a rozumím i těm, kteří tomu dali nekompromisní odpad, já osobně jsem byl tímto pokusem o zmapování skutečné události silně nezasažen a zklamán ze stylu vyprávění, které krom lidské mocichtivosti nedokázalo ukázat téměř nic. 60%

plagát

El Dorado (1988) 

Značně sterilní vyobrazení zlaté horečky ve španělském podání, kde konkvistadoři s jejich brněním působí spíše jako nějací naleštění rytíři ze středověkých turnajů o šátek princezny, než jako chátra žoldáků hledajících zlato, které nikdy nebylo. Všechny hlavní postavy si jsou natolik podobné, že polovina intrik a vražd zcela ztrácí smysl, už jen proto, že jsem po hodině děje a desítkách ksichtů přestal rozlišovat, kdo je vlastně kdo, jakou má funkci a jestli ještě žije, nebo to byl ten, kterého před pěti minutami zastřelili. Aguirre je zde sehrán obtloustlým dědkem, který bájnou ďábelskou povahu jeho postavy znázorňuje asi stejně dobře jako Zounar veksláka. Film jsem záměrně zhlédnul po "Aguirre, hněv Boží" a musím konstatovat, že mě nezaujal ani jeden z nich. Osobně El Dorado považuju za zbytečně promrhané prostředky (které byly), kdy se tvůrci měli raději zaměřit na mnohem zajímavější a barvitější příběhy o dobývání jižní a střední Ameriky Španěly a nedělat jako kdyby byl Aguirre nějaká konkvistadorská raritka, o které musí vznikat hned několik filmů v rozmezí pár let. 44%

plagát

Krev boha slunce (2003) (TV film) 

Dokumentů a filmů o dobývání jižní a střední Ameriky "udatnými" Španěly s jejich hlavním vývozním artiklem křesťanstvím a chtíčem po zlatě, moc nevzniká, proto si každý, který už někdo vytvoří, zaslouží minimálně 3* jen z principu. Tento nám ukazuje "dobytí" Incké říše Pizarrem s jeho desítkami žoldáků, kterým nechali volný průchod k loupení a vraždění desetitisíce indiánských válečníků pouze proto, že konkvistadoři zajali jednoho domýšlivého idiota, který měl pocit, že je ztělesnění Boha na Zemi. Historie je plná zajímavostí, pravdy a ponaučení, proto by se o ní měl každý alespoň v náznacích zajímat. Více dokumentů o této tématice. 70%

plagát

Hry o život (2012) 

"Hladové hry", při kterých se nikdo nenajedl. Při sledování této bezpohlavní nudy by zjevně římský lid jen znuděně zívl, ukázal palec dolů, otočil se na patě a šel raději šukat. Osobně nechápu, proč se vůbec tvůrci pouští do práce na tomto filmu, když ani nejsou schopní ukázat explicitní smrt dítěte (což je problém, když se tam navzájem zabíjí jen děti), které se ocitlo v novodobé gladiátorské aréně, kde je téma číslo jedna: "kdo chcípne poslední". Současný trend je takový, že veškerým filmům se přiškrcuje stopáž, ale tento film je překvapivě totálně přepálený, ač nemá prakticky co říct a je pro děti do 14 let. Jestli si tvůrci mysleli, že dospělý člověk se vcítí do dvanáctiletého dítěte a bude mu fandit, aby uteklo před jinými parchanty, kteří už nemají koule jen na ozdobu, šeredně se pletli. Já například chtěl, aby tam chcípli úplně všichni, proto ty pokusy o emocionální úmrtí dvanáctileté krávy, tak nějak nevycházely (a troufám si tvrdit, že jsem v tom nebyl sám). Přetrpěl jsem hodinový "výcvik" a pokus o zrcadlo dnešní konzumní společnosti, ačkoliv jsem to chtěl třikrát vypnout, ovšem, chtěl jsem si počkat na závěrečné "hry", které byly mimochodem ještě horší (nudnější). To bych si snad raději pustil curling, když by tohle běželo na ČT4 sport. O proti tomuto slabému odvaru, působí tento shit jako vrchol žánru. 40%

plagát

Reggae - Kořeny (2009) (TV film) 

Zapnul jsem televizi a stále plný pocitů z právě ukončených OH v Londýně přemýšlel, jaký je ten Bolt vlastně frajer, když obhájil všechny tři medaile z Pekingu a zůstal stejně skromný jako když byl ještě nula, která běhala maximálně z ghetta pro vodu. O cestě na Jamajku jsem navíc snil od svých patnácti, protože mi zkrátka přijde jako nejlepší místo v Karibiku kam se člověk může vydat z této zkurvené konzumní společnosti. Najednou na mě vyskočilo, že po půlnoci budou dávat tento pořad, což zkrátka vypadalo jako dar z nebes, když jsem byl zrovna takto projamajsky naložený. Naivně jsem očekával dokument, který shrne krátkou historii Jamajky, ukáže trochu toho bia největších hvězd jako byl Bob a naladí diváka na strunu, na které se reggae nese, protože tento žánr není jen hudba, ale životní postoj a styl. No, co jsem ale neviděl, hodinu a půl dlouhou nudu, která mapuje sešlost největších hvězd ->>rocksteady<<- ze 60. let, kteří chystají reunion koncert pro čtyřicet lidí. Z historie Jamajky jsem se dozvěděl úplné hovno, o principu reggae vlastně jen to, že pochází z rocksteady, ale zase jsem si poslechl vyprávění starců o tom, jaké dříve byly hvězdy a jejich nudné desetiminutové zpívání do kamery...

plagát

Chata v horách (2012) 

Jednoznačné zklamání. Očekával jsem bezbariérovou pecku bourající klišé veškerých teen hororů, přičemž její pointa bude mířit za hranice běžného tisíckrát omletého konceptu. Dostal jsem jen neochucený guláš, snažící se být co nejvíc cool. Tvůrci skutečně originální byli a přinesli do žánru spoustu nového, což by mohlo v budoucnu někoho inspirovat, aby konečně po těch 40 letech teen vyvražďovaček v odlehlém lese, vymyslel kurva už něco nového. Bohužel ale vlastní originalitu pochcávají sami tvůrci skutečností, že celý film je vlastně nepřiznaná komedie bez špetky napětí a atmosféry, a veškerý film stojí pouze na pár vtipných hláškách a scénkách, kterých je za celý film asi tak pět. 55%

plagát

Co nám dělá dokonalá těla? (2009) (relácia) odpad!

Kanadský svaz plastických chirurgů se usnesl, že místo každoročního srazu v Alpách, kde celý víkend šňupají kokain, ožírají se archivním vínem, šukají luxusní coury a projíždí své zimní skútry značky Porshe, raději vytvoří svůj vlastní pořad, ve kterém budou hlavní hvězdy a spasitelé lidstva. Najali si jednu extrémně přežranou prasnici, aby v něm dělala vtipné (nesmírně trapné) vtípky a šli se porozhlédnout po klubech zakomplexovaných krav, aby je mohli v každém díle odoperovat a "zlepšit jim život". Najali si také herce, který jim tam představuje sociologa a pár letních brigádnic, které dělají průzkum na ulici. Výsledek je překvapivý - naprostá sračka, účelová sračka, kde se neřeší otázka, zda jít nebo nejít k plastickému chirurgovi, ale fakt, kolik let života tamní zakomplexovaná píča promrhala, když si se svojí centimetrovou jizvičkou od škrábance z trní, nezašla k plastickému chirurgovi. O "testech" na ulici snad ani nic psát nebudu, to nejsou testy, ale objednávka výsledku. 0%

plagát

Bojová loď (2012) 

Vyslaný signál do Vesmíru, který vypadá jako laser. Mimozemšťané, kteří přiletí na Zem 7 let po vyslání signálu a kteří dokážou ochcat časoprostor, ale zároveň používají stejný princip válčení jako lidstvo, které ani není schopné vyslat člověka znovu na Měsíc. Mimozemšťané používající na chlup stejný princip střeliva jako lidstvo, rozdíl je jen v jeho vystřelování, které je naprosto překvapivě, mnohem méně efektivní než u veteránské lodi z druhé světové války. Japonští námořníci si to rozdávají ve fotbalovém zápase s americkými námořníky někde na plácku v přístavu, ale je u toho profesionální komentář jak z Premier League. Co tam ještě bylo? Jo, drsný řezač industriálu, co vypadá jako ozubené kolo skřížené s beybladem, co zničí všechno, jenom když se před něj postaví dítě tak zastaví a poprosí o průjezd. Mimozemšťané, co přišli zničit lidstvo, ale nechtějí zabíjet lidi, prostě přišli vyhlásit válku betonu a železu a jakmile vidí "tlukot srdce", prostě odmítají zabíjet (přišli přece jen vyhladit lidstvo), ale když ten tlukot srdce náhodou jede v autě (a není to hlavní hrdina), tak si neberou servítky. Námořní bitvy, které působí sci-fi dojmem ve sci-fi filmu. Film je doslova načichlý tunou nelogických sraček, které nemohou rozumně uvažujícímu člověku dopřát "požitek ze sledování". Jestli jednou přiletí vetřelci a budou nás chtít zabít, doufám, že přiletí podobně kreténští idioti, aby je mohl zničit kdejaký debil s protézou a kufříkem. 40%

plagát

ZERO: Vyšetřování 11. září (2008) 

Dokument, který mě přesvědčil. Síla argumentů proti oficiální verzi je zkrátka mnohonásobně větší, než slabota argumentů pro oficiální verzi. Jednoduché: "Byl to teroristický útok, co chceš vědět víc, vole!?", zde zkrátka už neobstojí. Ne v kontrastu s tak těžkými protiargumenty. Konečně zde nevystupují idiotští konspirační teoretici-amatéři, ale skuteční vědci, kteří otevřeně mluví o tom, co zjistili při svém výzkumu a bádání, a rozhodně u toho nechtějí vypadat senzačně (až na italské výjimky). Proto je tento dokument špička v popírání oficiální verze a rozhodně jí doporučuji všem, kteří jí slepě věří, protože pokud vás tento dokument přímo nepřesvědčí, minimálně vám ukáže solidní argumentační zásobu proti všemi omílané verzi, kterou slyšíme každý rok ve všech mainstreamových médiích po konci léta. Já byl do teď zastánce oficiální verze, ale po tomto dokumentu jsem dost na vážkách a přesně tak by to mělo být. Člověk odsouzen věřit jen jedné straně mince, bude za zmanipulovaného idiota za každé situace. 100% http://www.youtube.com/watch?v=z8cw1WaJVpY

plagát

Collapse (2009) 

První hodina je téměř dokonalá, vtipná a pravdivá, posledních dvacet minut ovšem celkový dojem z dokumentu naprosto sráží, protože hlavní představitel naplno projeví svojí aroganci a jeho motivační proslovy se chvílemi nedají poslouchat. Celý dokument přináší skvělé poznatky (např. drogy a CIA), které ale hlavní představitel nehodlá rozvinout a zaměřuje se na globální problémy, ve kterých má jednoduše pravdu, protože se v 90% opírá o selský rozum, který překvapivě funguje naprosto přesně na popisovaná témata, která se zdají být na první pohled naprosto složitá, což nejsou. Několikrát se mi ovšem nelíbila ta zahleděnost do vlastní prdele, kdy zcela vážně tvrdí, že po něm šel americký ministr obrany a viceprezident USA, což je dost přitažené za koule, protože pokud by taková "nula" ležela v žaludku podobným lidem, v tomto dokumentu by žvanil někdo jiný. Za skvělý sumár současných problémů a jejich popsání, si ovšem tento dokument zaslouží vysoké hodnocení, protože ač se chvílemi tento novinář zdá jako vyšinutý egocentrik, v tomhle měl pravdu. 80%