Prubner

Hróóózně dlouho trvá, než se začne něco dít a navíc se celá expozice děje bez jediného vtipu. Jakmile hrdina omládne, tak se víceméně začne dít všechno to, co se nabízí. Jenže ty situace nejsou moc propracované ani moc vtipné a navíc jsou vesměs blbě zahrané. Nic proti Efronovi, ale komik z něj nikdy nebude, zbytečně přehrává. Nevýrazný a málo vtipný film. Čekal jsem to lepší.

O mrtvých jen dobře, ale tento scénář se Buberlemu fakt nepovedl (Ale který se mu vlastně kdy povedl ?) Místo toho, aby se soustředil na hlavní postavy (Jeroným s Anetou), věnuje neúměrně velkou a zbytečnou pozornost postavám vedlejším i vysloveně epizodním. Obešel bych se bez většiny čertů, bez vodníka, chůvy i generála (mimochodem tím věčným žraním stehýnek mě neskutečně sral). A místo toho bych uvítal mnohem víc prostoru pro Mádla s Voříškovou. Děj je překombinovaný, vsadil bych se, že děti ho nepoberou a budou se nudit. Finále ve mlýně je zcela nezvládnuté, většinou ani netušíte, který čert je pravý a který falešný. Nepovedená pohádka.

Je to jeden z prvních slovenských filmů a ta nezkušenost tvůrců je na tom sakra znát. REžie se sice ujal Wasserman, ale ten byl asi celou dobu naložený v lihu. Scénář exponuje několik důležitých postav, ale některé brzy po začátku opustí (Pántik) a sejdeme se s nimi až v závěru. Humoru je tu pramálo, herci jsou ochotnicky teatrální. Zkrátka: když nejlepší výkon ve filmu odvádí pes (chatařův vlčák), je tu něco špatně.

Scénář nic moc, ale film táhnou dolů hlavně špatné herecké výkony. Téměř všichni herci přehrávají, až se hory zelenají, zvláště duo Brejchová-Brodská, kterým jsem nevěřil ani Dobrý den. Exaltované herectví Brejchové by se hodilo do 50. let, ale tady už působí dost archaicky. Kromě toho: nebylo mi jasné, proč všichni pořád řeší ty popáleniny, když na Brodské nic takového nebylo vidět. Páni maskéři by si měli zajít do špitálu na intenzivku, aby viděli, jak vypadá opravdu popálený člověk.

Je to opravdu jako ze života, bohužel. Ovšem hlavní hrdina byl až příliš velký mamlas na to, abych se s ním mohl ztotožnit. A to přesto, že jsem kdysi byl v některých věcech podobný trouba jako on. Dokonce jsem podobnou dívku taky znal, ovšem nebyla slepá (i když - jak se to vezme). Je to příjemný, přesvědčivý, poměrně realistický film, na který se už ale asi znovu chtít podívat nebudu.

Je vidět, že Zuckerova invence už úplně vyschla. Polovina vtipů ve SM4 je o tom, že se někdo praští do hlavy a druhá polovina jsou vtipy vyměšovací. Ani jeden typ mě nebere. Dobrých fórů je tu minimum. A co hůř: během filmu mě napadala spousta fórů, které by se tam hodily, ale které bohužel Zuckera nenapadly. Jinak řečeno: napsal bych to líp.

Bohužel se mi ten příběh zdál silně vykonstruovaný, z prstu vycucaný a tudíž nevěrohodný. Už ty desítky náhod, které ty dvě hrdinky svedly dohromady ! A že by se tyto dvě naprosto rozdílné ženy takto sblížily, tomu fakt nevěřím. Jen jsem doufal, že ta holka nakonec nebude onou ztracenou dcerou, protože to už by bylo moc. No tak aspoň že to. Jinak Sigourney byla dobrá, o tom žádná.

Jak by řekl Cimrman: lidstvo potřebuje pionýry slepých uliček. Někoho, kdo prozkoumá terén a řekne: Tudy ne, přátelé ! Tak takovým pionýrem je v případě tohoto filmu Gus Van Sant. Je jasné, o co mu šlo: zachytit normální nudný provoz ve škole, kde se nic neděje a každý den je to jen nudná pruda. Ale když to trvá hodinu, tak je to fakt moc. Scénář neexistuje, spíš se mi zdá, jako by Sant každému herci řekl: Tak, teď přejdeš tuhle dlóóóuhou chodbu, pak vejdeš támhle do té místnosti, celou ji projdeš a vejdeš na druhou, ještě delší chodbu a tu zase celou přejdeš, vyjdeš ven a půjdeš přes dvůr, a neboj, já půjdu s kamerou pořád za tebou. Takové scény pak poslepoval dohromady a film je na světě. Jako experiment je to možná zajímavé, ale bylo by to lepší, kdyby to bylo tak o polovinu kratší.

Velmi zastaralé pojetí, jako by to bylo natočeno ve 40. letech. Film musel působit archaicky už v době vzniku a dnes už je to jen archeologická záležitost. Ale herci se hodně snažili, obzvlášť Grúberová v hlavní roli.

Už ten základní nápad protáhnout Fantozziho různými etapami lidských dějin mi osobně připadá naprosto pitomý, úplně mimo. No a výsledek to jen potvrdil, neskutečně jsem se nudil. Zasmál jsem se jen jednou, vtipu o Robinu Hoodovi. Pan účetní má své místo v současnosti, posílat ho do minulosti je kravina. Suverénně nejslabší díl série.