Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (757)

plagát

Svatba ve třech (2005) 

Podle přebalu jsem čekal nnějakou tuctovou americkou romantickou komedii o svatbě, ale byl jsem příjemně překvapen. Protože ono z toho vylezlo vcelku realistické milostné drama o dvou lesbičkách. Všechny postavy jsou dobře, plasticky a věrohodně napsané, příběh je přesvědčivý. Myslím, že zhruba takhle by se to skutečně mohlo někde odehrát. A navíc - mám rád Piper a mám rád Lenu.

plagát

Obchodník so smrťou (2005) 

Je dobře, že film chce něco sdělit a že si bere na paškál společensky závažné téma. Na druhé straně neříká nic, co bychom už nevěděli (že obchod se zbraněmi je fuj). To, co chce sdělit, řekne v první čtvrthodině a v posledních pěti minutách a mezi tím jen pořád dokola opakuje už řečené. Zpracování taky nic moc. Chybí tu nějaká zápletka, je to jen sled epizod ze života hrdiny, jeden obchod za druhým, což začne být za chvíli monotónní. Policisté, kteří hrdinu stíhají, přijdou ke slovu vlastně až na konci. Přeceněný film.

plagát

Hřiště (1975) 

Film podle jednoho ze socialistických schémat: pomýlený intelektuál napravuje svou chybu na stavbě dálnice pod kladným vlivem dělníků a SSM. Kresba charakteru hlavního hrdiny není přesvědčivá, je tu spousta nelogičností. Hrdina nejedná podle svého charakteru, ale podle vůle autora (dnešní pravicový a provládní pisálek Steigerwald). Tak třeba: když je hrdina takový namyšlený a sebevědomý floutek, jak je vylíčen na začátku, proč se tak dlouho rozmýšlí, zda má vzít místo v prestižním ateliéru ? Takový člověk by se vůbec nerozmýšlel. A pokud je na začátku vylíčen jako jeden z nejlepších studentů, proč potom nemůže hnout s jednoduchým úkolem postavit hornické sanatorium a musí nápad ukrást ? Tak geniální architekt by to sfoukl levou rukou. A i když tohle překousneme, pak závěrečná třetina na stavbě je totálně nepřesvědčivá: z hrdiny je najednou úplně jiný člověk, pokorný, hodný, angažovaný atp. S takovou postavou si nevěděl rady ani Bartoška. Menšík je tu bohužel jen asi šest minut.

plagát

Stavení (1990) 

Zábranský chtěl natočit něco jako filozofický film a zachytit duchovní svět člověka. Hrdina hledá Stavení, což je metafora pro poznání smyslu života a světa, hledá ve všech náboženstvích i filozofiích, a nakonec ten smysl najde ve víře v boha (samozřejmě toho křesťanského). Což je znázorněno tím, že se divný týpek trmácí po všech čertech, bloumá zbořeništěmi, hřbitovy a chrámy po celé Zemi, kde zamyšleně čumí do blba, občas vede divné monology a ještě divnější dialogy s manželkou a jejími rodiči (= symbol pragmatismu), a nakonec najde polorozpadlý barák a v něm Bibli a Josefa Kemra, který to na závěr všechno shrne, aby to pochopili i ti nejblbější, zacituje z Bible a postaví kříž. Do toho Zábranský přihodil kupu omšelých symbolů a metafor (rogallo = povznesení se nad materiálno a vnější svět apod.) Nakonec z toho vylezla spíš náboženská agitka. Ale to by mi ani tak nevadilo (i když křesťanská věrouka jde zcela mimo mě). Problém vidím v tom, že filozofický film o hledání smyslu života si představuju úplně jinak a ne takhle primitivně. Na takový film se stejně nebude dívat nikdo jiný než intoši, takže pryč s polopatickým vysvětlováním, pryč s okoukanými metaforami a symboly ! Jenže to by chtělo filmového básníka a ne snaživého, leč nenápaditého pseudoumělce.

plagát

Dáma vo vode (2006) 

Moderní pohádka, z níž trčí do všech stran autorova myšlenka o tom, že každý život má smysl a že každý člověk ovlivňuje osudy či myšlenky druhých a že tudíž každý člověk je jedinečný a má na světě svou roli. Někteří teoretici přisuzují autorovi křesťanskou filozofickou myšlenku, že lidé jsou jen figurkami na boží šachovnici. Ale to, myslím si, z filmu nevyplývá. - Nic proti tomu. Nevadí mi ani ta svérázná mytologie o vodním světě, není o nic horší než Pán prstenů či Harry Potter. Trochu vadí jiné věci. V každé takové moderní pohádce jsou pravidla fungování vymyšleného světa vysvětlena už na začátku a podle nich se pak příběh řídí. Tady se pravidla vysvětlují prakticky až do konce filmu, stále se objevují nová a nová a příběh tu prakticky chybí. Shyamalan chtěl asi vytvořit takovou fantasy-detektivku, kde se divák vše dozvídá postupně a teprve na konci do sebe vše zapadne. Což je trochu experiment, který ale moc nefunguje. Divák pak má totiž pocit, že v tom filmu je možné prakticky všechno, nemá se čeho chytit, nemá důvod se bát, protože když se objeví nebezpečí, hned se vymyslí nové pravidlo, které ho zažene. Možná by bylo schůdnější vysvětlit vše hned na začátku a pak by bylo možno těžit napětí z toho, jak to dopadne, jestli se podaří nymfu ochránit a poslat ji zpátky do jejího světa atp. Za druhé: všichni obyvatelé domu nymfě okamžitě uvěří a neprojeví žádnou pochybnost ani váhavost či dokonce odmítavost. To je i v moderní pohádce poněkud nerealistické a nepřesvědčivé. Vzpomeňte si na filmy Macourka a Vorlíčka, tam je to tak, jak to má být. Horrorem bych to určitě nenazýval, žádné napětí tu není a lekačky jsou samoúčelné a nesouvisí s příběhem. Taky si nelze nevšimnout, že Shyamalan nemá rád filmové kritiky a že sám si honí triko v postavě spisovatele, jehož skvělé dílo ovlivňuje miliony. Na druhou stranu potěší ironická hra s filmovými klišé (autor se nejdřív vysměje tradičnímu závěru romantických komedií, kdy se milenci loučí v dešti, a pak to samé použije v závěru při loučení nymfy a hlavního hrdiny). Podle mě to není zas takový propadák, jednou se ten film zhlédnout dá. Ale to je tím, že mě zatím nenadchl žádný Shyamalanův film, ani ten Šestý smysl ne. Je to film s několika myšlenkovými rovinami, které můžou filmoví fajnšmekři rozebírat donekonečna. Asi především pro ně je ten film určen. Nelze se nezmínit o Giamattim, jehož výkon filmu hodně pomáhá.

plagát

Temný rytier (2008) 

Vy, co se tu rozplýváte nad velkým brilantním filmovým dílem, vzpamatujte se. Komiksy jsou prostoduchá zábava pro děti a podle nich nikdy nemůže vzniknout velký, neřkuli dokonce umělecký film. Nikdy se to nestalo a nikdy se to nestane. Temný rytíř na tom nic nemění, možná je řemeslně vymakaný, ale to je vše. A že se tam filozofuje ? V hospodě filozofuje po pátém pivu kdejaký pivní kalič a je to myslím adekvátní tomu, když filozofuje chlápek v netopýřím kostýmu. Filozofický film ? Ne, jen filozofující. Chytrý film ? Ne, jen rádoby chytrý. Velký film ? Ne, malý, který si honí brko. Nadprůměrný komiksový film ? Možná. Nejlepší film všech dob ? Viděl jsem nejmíň miliardu lepších filmů, než je tento. Lituji.

plagát

Parfum: Príbeh vraha (2006) 

Tento film rozhodně není žádné umění. Protože umělecké dílo by mělo obsahovat nějakou myšlenku, obecný přesah. V tomto filmu žádná myšlenka není, nic, co bych si z něj odnesl (a románová předloha na tom asi bude stejně). A thriller bych tomu neříkal, to by tam muselo být nějaké napětí. Nejlepší na celém filmu je výkon Dustina Hoffmana, ale ten se tu objeví jen na půl hodiny.

plagát

Pusinky (2007) 

Především mi byly všechny hrdinky krajně nesympatické. Jedna lesba, druhá děvka, třetí taky děvka a navíc tlustá. Proto mě jejich pseudoproblémy a pseudokonflikty nezajímaly. Kromě toho si myslím, že ten film nemá žádný zobecňující přesah. To by ty hrdinky musely být zástupkněmi velké části své generace. A to nejsou, protože leseb a děvek je mezi mladými holkami snad pořád ještě menšina. Aspoň doufám. Zvláštní kapitolou jsou mužské postavy. Muži jsou tu buď impotenti a slaboši, nebo bezcharakterní hovada, nic mezi tím. To je přesně lesbicko-feministický pohled.

plagát

Když uhodí blesk (2000) (TV film) 

Autoři z vděčného námětu moc nevytěžili. A závěrečné smíření obou hrdinek nepůsobí přesvědčivě.

plagát

V pohodě (2001) 

Začátek vypadá slibně, ale s dalším vývojem děje se film stává nudným, nenápaditým a uměle natahovaným. Herci jsou nesympatičtí a objasnění té záhady s "obživlou" Jennifer je to nejjednodušší a nejpitomější.