coulismoulis

Kdo zná tvorbu M. Desaie, toho ve filmu už máloco překvapí. Tento korunovaný král nonsensu dokáže vytěžit zábavnost z těch nejneočekávatelnějších spojení. Jen je škoda, že toho nestihl natočit víc. V případě Aa Gale Lag Jaa se Desai zaměřil na „civilní“ + „drama“. Úvozovky jsou zcela na místě. Hlavní hrdina (v podání naprosto okouzlujícího Shashi Kapoora) je i přes svůj věk tak trochu prosťáček, milý, dobromyslný trouba, co se prohání po ledě z kopce na kolečkových bruslích a jeho velkou radostí je, když ho mladé studentky medicíny pokusně nahého podchlazují. Freeze me like a chicken. Z výše uvedeného musí být jasné, že uvozovky „civilní“ „drama“ jsou opravdu na místě. Tento člověk tak nějak omylem během záchrany života otěhotní přítelkyni, ale jelikož nepotřebuje být chytrý k tomu, aby byl slušný, odmítne dát narozené dítě do sirotčince a vychovává ho jako single father. Živí se jak jinak než kolečkovými bruslemi. Když porovnáme takový způsob narace s ostatními velkými rodinnými dramaty (ala Chopra), nemůže Desai nevyhrát. Je to pitomé, ale je to osvěžující a především nezapomenutelné.

Kdo by si přál mít doma vlastnoručně uloveného tygra, rozsévat kolem sebe světlo západního poznání a nazývat domorodé otroky shovívavě „oni“, tomu se bude tento film opravdu líbit. Tah na Indiana Jonese a chrám zkázy je víc než zjevný. Proč investoval Merchant/Ivory/Shashi do této exoticizující koloniální slepeniny peníze mi není jasné. Možná se to zvrhlo někde vprostřed, kdy už nešlo projekt zastavit. Možná teprve při pohledu na urážející brown-face Brosnana, jehož postava zvnějšku a rádoby objektivně nahlíží problémy té tajemné a děsivé země, se sami zhrozili. Film není thriller o vraždící skupině náboženských fanatiků, ale prohlížení morbidních obrázků exotické krajiny a zvyklostí pro bílé sáhiby. V roce 1825 by to mohl být hit.

90% filmů, v kterých kdy měl prsty Karan Johar vyvolává otázku – „Karane, proč?!!!“ Tento film není výjimkou. Jde o jedno velké WTF na základy náboženské tolerance, takový Žid Süss v indickém podání. Muslimové jsou tak zákeřní a strašliví, že už na to ani nejsou měřítka. Ubohé Kapoorovské děvče, ten nevinný květ, který se dostane mezi Khany. Thriller měl pravděpodobně odsuzovat pouze Džihád, nicméně se povedlo, že odsoudil Islám jako celek. Znovu: „Karane, proč?!“ To měli doma nějaké rozhádané období nebo co...?

Výr Pinďar zaútočil a zničil vše, co lze jen nazvat stravitelným filmem. Nesmyslný děj (válka mezi Brity, Pinďary a padouchy, které vede Jackie Shroff se zlatou rukou, potom studium třetího věku v Londýně, láska mezi důchodci a nakonec zase válka Pinďarů), zcela ahistorické kostýmy, strašné herecké výkony... Z toho všeho doslova trnou zuby. Omlouvám se hluboce Droně, tohle je ten nejhorší kus.

Farhanova pomsta jisté nejmenované rodině. Pokud pomineme velmi zábavný prvek osobní vendetty, zůstane obstojné rodinné drama s morálním poučením. Priyanka je zde nanejvýš snesitelná, což na její poměry představuje velký výkon. Trochu zamrzí, že závěr vyznívá do ztracena. Proč po usmíření nepředal otec svoje obchodní impérium dceři? Protože je zřejmě důležitější vidět, jak 10 minut všichni pádlují po moři vdál. Nevadí. Monster rodiče se (záhadně rychle) napravili, takže má zřejmě šanci každý. No ale předpokládám, že za tohle Farhan nějakou dobu na večeři pozvaný nebyl... :))

Kdo bere drogy, stane se zombie. Kdo nebere drogy, je odporným hovadem bez mozku. Poučení? Tohle bude asi ta „chytrá zábava“, která (podle Saifa) Bollywoodu chybí. Zklamání, naštvání, hnus. Zombie filmy mi nevadí, zato společenské sračky velmi.

Tvůrci dodrželi všechny kvóty a postupy „klasické-moderní“ Bolly komedie, i se slušným hrdinou a morálním poučením. Jak je možné, že to tentokrát nevyšlo?! Bohužel.

Retro studenstký život se vším všudy. 70. léta by se v tom asi nenašla, zato 80. léta velmi. Překvapujícím prvkem je (na indické poměry) celková otevřenost a přirozenost bytí. Vyprávění se rozpadá na jednotlivé charaktery. Flákač, podrazák, chytrák, radikálka, šprtka, neschopný učitel, sketa učitel a další. Mladí lidé se k sobě chovají podle zákonů džungle – každý musí nějak přežít a sám za sebe. Alkohol, sex, drogy, na zkoušku se drtí pár dní předem a pak znovu party hard. Tento příběh / nepříběh se stal snad všude, kde měli v 80. letech vysokoškolské koleje. Někdo zazáří, někdo propluje s davem, někdo shoří jako papír. Většina z nás stejně skončí v kanceláři. SRK se objeví cca na 2 minuty v malé trans* roli. Jako vždy je víc než okouzlující.

Robinson paneláku, přežil, ale ztratil vše, co ho činilo člověkem. Od zásady nezabíjet až po schopnost sociálního kontaktu. Nadosmrti chycený, ať už mezi čtyřmi stěnami bytu nebo mezi čtyřmi stěnami vlastní existence. Rajkummar Rao jako vždy vynikající.

Vapadá to, že zatím nikdo nedocenil romantickou stránku tohoto filmu. Pánové se na sebe vrhají, jak mohou, vyznávají si lásku všemi způsoby – u božské trojice se na nějaké to příbuzenství přece nehledí! Voják a mafián si musí mezi sebou ještě leccos vyříkat, ale naštěstí mají do trojky mladého milovníka, který je dá (spolu se sebou) zase dohromady. Je to opravdu dojemný rodinný film. Na nevěstu, která se v první polovině sem tam objeví, nakonec úplně zapomenou. Kluci si prostě vystačí sami. A padouch je naprostá klasa – vede vlastní sektu, drží pod palcem mafii a nosí u pasu nabitou kobru. Zrada, pomsta, láska, mohutné přehrávání... co víc si přát? Very good, very good...