TerushkaJ

Přináší vzrušení, pochopení, smích, touhu a místy i závist. Je to dílo plné čuňačinek, ale o nich to tam přeci není. To je jen skořápka. Nesnaží se být za každou cenu kontroverzní, jen zobrazuje trable lidí v jiném světle než v tom, na které jsme zvyklí. Nechce diváka přilákat sexem či vajíčkem v kalhotkách. Myslím, že zvrhlosti tohoto filmu nejsou jeho přednostmi tolik, jako samotné charaktery lidí. Cameron neuvěřitelně citlivě rozebírá životy jednotlivých postav, které mají se sebou nebo mezi sebou nějaký životní problém. Každý jsme nějaký a o našich odlišnostech tento film hovoří. Neustále se k němu vracím ať už z důvodu poslechu skvělé hudby, příběhu či jednotlivých scén. Je to prostě film mého gusta a rozhodně to nepovažuji za zvrhlost.

Příjemné lesbické drama, které má námět ze života nepřikrášlený žádnými zbytečnými cetkami. Prostě se jednou rozhodnete, že budete s přítelem bydlet, ale ono to najednou není natolik podle vašich představ. A co je nejhorší? Potkáte osobu jinou, se kterou to jde, která není tak nepodnikavá, tak maloměstská, tak..chlapská. Potkáte dívku, která holky střídá ''jako ponožky'', ale i přesto vás přitahuje a je vás s ní prostě dobře. Líp jak s Gregem - i v posteli. Žádný nenáročný film, prostě otisk skutečnosti na filmové plátno. Nenáročné to bylo i tím, že si režisér nedal ani moc práci s hledáním aktérů, jelikož byli opravdu na své role zbytečně obyčejní.

Bravo! Janžurová, Čepek..jenom jsem žasla! Nebo spíš Čepek, Janžurová? Skvěle doléhající hudba - nejintenzivněji u setkání Štěpy s holčičkou. Možná poněkud depresivní, ale je nad čím se radovat - nad kvalitou ztvárnění.

Idyla, ve které by dovedl bydlet málokterý z nás. Ti, co o tom sní, tak pro ty je tento film jako dělaný. Ovšem člověk, který je stvořen pro město, pro nové a nové lidi, pro stereotyp, byznys apod., tak ten bude jen kroutit hlavou při pohledu na tento snímek. Místo, kde technika nemá své uplatnění, místo, které je téměř na konci světa a když ho objevíte - znovu se narodíte - to je ten pravý venkov. Tomáš Vorel je pro mě hvězdou, miluji jeho styl lišit se tak zásadním způsobem, který se mi více než líbí. Tento film je tak neuvěřitelně éterický a inspirující, tak naivně krásný a jednoduchý, až je s podivem, že tu spousta zarytých čsfďáků tu zbytečně hledá něco víc, ale proč? Jinak jediné, co mi vadí je, že Nimcovou po tomto filmu nikdo nikde neobsadil?!

Klasika milostných trojúhelníků či mnohoúhelníků je neuvěřitelně zpopularizované téma. Tady je do toho vložena problematika touhy po dítěti - ovšem jednostranná. Jakoby v tomto snímku chyběly ty zápletky. Neustále o nich slyšíte a když si myslíte, že se k nim scéna blíží, tak už přichází rozřešení. S filmem přišlo akorát zklamání a zívání.

Obyčejně podaný příběh s realistickými záběry ze života, nijak neokořeněné. Mohlo by to být kladem tohoto filmu, ale já přeci jen jsem trochu toho koření postrádala. Ovšem tematika velice zajímavá. Žena, co vám zkazí možnou kariéru klavíristky pouhým vyrušením u zkoušky a mstí se naprosto takticky s neuvěřitelným klidem, až by jí to člověk nevěřil.

Váš otec pije první ligu stejně jako vaši strýčkové. Jediný, kdo se o vás stará je babička a jediné, co víte o své matce je to, že je to děvka. To je život dospívajícího Gunthera. V jeho dětství se však netočí dokola jen stereotypní otcův alkoholický denní režim, naopak se kolem něho dějí tak neuvěřitelné absurdity a zvrhlosti, že se nikdy nenudí. Filmu to dodává tragikomický nádech, který v nás i přesto zanechává malou jizvu po lítosti nad jejich životy.

Tak prvně musím zvolat nadšeně - bravurní výběr hudby! Ta dokonale prosycovala to neštěstí i vášeň dohromady. Maria se bála zkazit si život svůj a nakonec ho zkazila raději někomu jinému. Svědectví o tom, jaké to je být milován někým, koho chcete tak moc, ale brání vám v tom vaše racionalita. Šílenství a vášeň - dvě ústřední slova spojující se v jeden film a dokonale k sobě pasující - ovšem s racionalitou nemají nic společného.

Film plný ženské krásy, nepoznané touhy, italského umění a nakonec i lásky, co vznikla v jednom pokoji za jednu noc. Dokonalá těla tvarovaná tlumeným světlem, jakoby připomínala díla renesančních malířů spolu s freskami prohlížející skrz dějiny na přítomnost mě dokonale mátly v uvědomění si, co je tady větší umělecké dílo. Symbolika ztrácející se v alkoholem omámené mysli, která touží v tu noc jen po jediné a co dostane? Šíp do srdce, lásku. Dokonale vybraná hlavní píseň Loving strangers je tím nejlepším, co ho mohlo okořenit. Je to dávka něhy pro oko, o něco menší slast pro ucho, ale celkově je to nádherné sensitivní dílko, které rozhodně nevidím naposled.

Opravdu skvělé téma k natočení filmu. Stále čekáte, co ta ženská dalšího vymyslí a stále s údivem hledíte, na co ten chlápek ještě přistoupí. Byla to fakt sranda pozorovat den dvou lidí, kteří se vidí poprvé a padne mezi nimi otázka typu: ,,Miláčku, pamatuješ, kde jsme měli první svatební noc?'' Juliette Binoche zahrála báječnou ženu toužící po lásce lehce šíleným způsobem se svojí lehkou šíleností.