angel74

Vzhledem k tomu, že od tematicky podobně laděných snímků nelze čekat nic extra duchaplného, budu ve svém hodnocení trochu shovívavější. Když pominu ten tradičně stupidní scénář a nevýrazné herecké výkony, tak jde alespoň o obrazově poutavou podívanou. K dobré náladě při sledování filmu pak určitě přispívá i hudba. Mám na mysli písně, které naznačují pohodové duševní rozpoložení Konga. (50%)

Kdyby mezi ústřední dvojicí zafungovala vzájemná chemie, mohl to být docela obstojný film. Jenže ti dva se k sobě absolutně nehodili, proto nefunguje ani romantická linka. Kdo snad čeká rozvernou komedii, bude nejspíš zklamán. Tedy alespoň mně nepřišlo k smíchu vůbec nic... Celkově to však není zase takový průšvih, jak se může na první pohled zdát. (40%)

Začátek vypadal poměrně slibně. Jakmile však z nebe začaly padat sněhové granáty, věděla jsem, že to nebude nic pro mě. Ovšem takovou blbinu jsem teda nečekala. Kdyby to aspoň bylo napínavé. (15%)

Nikdy bych nevěřila, že i akční film může být sexy. A ejhle, ono to jde. Stačí k tomu nápaditá zápletka, sympaticky působící hlavní hrdina, našlapaný písničkový soundtrack, výživné a dynamické scény. Není toho zrovna málo, ale pokud tohle všechno podáte s dostatečným nadhledem a humorem, máte o úspěch skoro jistě postaráno. (80%)

Tvorbu Alice Nellis mám ráda a s radostí mohu říct, že ani tímto filmem mě nezklamala, ba právě naopak. Hned úvodní zápletka týkající se dvou závětí vás okamžitě vtáhne do děje. Vzápětí se začne odvíjet poetický příběh o překonávání strachu, objevování sebe sama a hledání nového smyslu života po ztrátě milovaného partnera. A celé je to neskutečně věrohodné, parádně natočené, vtipné i smutné zároveň. Hereckým výkonům se také nedá nic vytknout. Největší pozornost na sebe přirozeně strhává zkušená představitelka hlavní role Anna Cónová, které uvěříte snad každé gesto. V těsném závěsu za ní se drží přesvědčivá Martha Issová, jež zde hraje ženu s autistickou poruchou. (85%)

Debutující scenárista a režisér Kamil Krawczycki natočil poměrně zdařilé drama z prostředí polského venkova s queer tematikou, kterému vévodí skvělé herecké výkony představitelů ústřední dvojice Jana Hrynkiewicze a Paweła Tomaszewskiho. Jedná se spíše o pocitový než dějový snímek, jenž ničím extra nepřekvapí až na ten velice hezky pojatý konec. (75%)

Povětšinou neutěšené obrazové výjevy se tady střídají jeden za druhým sice jenom dvanáct minut, ale stejně se mi to zdá dlouhé. Bohužel se zde najde i pár záběrů, které postrádají jakýkoli smysl. (35%)

Úchvatně přesvědčivá Lena Urzendowsky coby čtrnáctiletá introvertka Nora objevuje sama sebe i své tělo. Prožívá první zamilovanost a zklamání. Zároveň se pomalu, ale jistě stává dospělou ženou... Film je natočen velmi realisticky a civilně, s důrazem na detail. Pointa sice nemusela být tak doslovná, ale díky vtahující atmosféře prosluněného Berlína a naprosto skvělé hudbě jsem si to celé dost užila. Jako bych se vrátila v čase do doby svého mládí. (80%)

Tak tohle je nesmírně milý film, při jehož sledování se vám v ústech začnou sbíhat sliny na všechny ty dortíky a laskominy. Veskrze příjemně působí i herecká sestava, která se zde sešla. Příběh sice nepatří k nejoriginálnějším, ale má své nepopiratelné kouzlo, což mi za dané konstelace bohatě stačí, abych byla spokojená. (70%)

Koprodukční snímek režiséra Abbase Aminiho se obratně vyhýbá melodramatu a obvyklým žánrovým klišé, přičemž hlavní postavy jsou charakterově mnohovrstevné a velmi zajímavé. Děj asi může někomu připadat poněkud zdlouhavý, ale vyprávěný příběh je tak silný a v našich končinách málo vídaný, že se rozhodně vyplatí počkat, jak to všechno dopadne... Vždycky, když se koukám na nějaký film z Íránu a okolních zemí, napadá mě, že si většina z nás absolutně neváží toho, co máme. Kdekoho tady nejspíš pálí dobré bydlo. (80%)