Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny
  • Akčný

Recenzie (1 705)

plagát

Odříznutí (2018) 

Prvotním důvodem, proč jsem si film pustila, byl představitel hlavní role Moritz Bleibtreu. Jen mi v souvislosti s jeho jménem moc nesedělo žánrové zařazení, ale světe div se, ono to zafungovalo. Nikdy bych nevěřila, že se budu bát a napětím si kousat nehty zrovna u německého hororu. Christian Alvart do závěrečných minut sice nahňácal až moc zvratů, což působilo poněkud zbrkle, ovšem finální scénu se mu nakonec podařilo ukočírovat víceméně se ctí. (75%)

plagát

Bille (2018) 

„Křídla, velikost a síla tě nad mraky zvedne a neví, že šedá tečka tam dole je láska.” - Vizma Belševica +++ Tvůrcům se povedlo zachytit bezelstnost dětského pohledu na svět, který nebývá dětem vždy přátelsky nakloněn. Ve spojení s krásnou poetikou života na venkově tak nechali diváka nahlédnout do období, kdy se formovala osobnost a mysl jedné múzou políbené holčičky. Malá Bille neměla zrovna na růžích ustláno, přesto se nevzdala svých snů a nakonec se z ní stala uznávaná spisovatelka a básnířka. Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že by se jí tento snímek inspirovaný jejím autobiografickým románem určitě líbil. (80%)

plagát

Protest (2017) (študentský film) 

Makat jako šroub od nevidim do nevidim a ještě dostat čočku, že nedělám dost. Jestli jde o běžnou situaci ve švýcarských fabrikách, tak to si radši nechám zajít chuť na vysokou životní úroveň, kterou jsou Švýcaři pověstní. Snímek Protest vypráví o tom, kam až může člověka dohnat takové vyčerpávající a stresové zaměstnání. Příběh mě zaujal natolik, že bych se přimlouvala, aby Wendy Pillonel na dané téma natočila celovečerák. Docela kvalitní základ už má, stačí ho jen trochu rozvinout. (80%)

plagát

Monos (2019) 

Velmi se mi líbily exotické lokace Amazonie, ve kterých se děj odehrával a upoutala mě hutná atmosféra celého snímku, ale vůbec jsem nepochopila smysl počínání té prapodivné jednotky. Kdyby příběh dospěl alespoň k nějakému zajímavému rozuzlení, jenže vše jaksi vyšumělo do ztracena. (60%)

plagát

Moje jezero (2019) 

Prespanské jezero je krásné, ale toť asi vše, co mě opravdu upoutalo. Hlavní hrdina mi připadal moc mladý na to, aby tak protřele proplouval jezerem i životem. Kdyby se trochu víc zapracovalo na dialozích a vztazích mezi postavami, tak mohlo jít o docela působivý film poukazující na současné problémy běžných lidí v dané oblasti. (55%)

plagát

Šťastný Lazzaro (2018) 

Alegorický příběh o tom, že dobrý člověk s čistou duší se na žádném místě, v žádné době ani v žádném společenském uspořádání štěstí nedočká. Magický realismus ztvárněný tak hmatatelně, až to bolí. (80%)

plagát

Okno do moře (2019) 

Doteď jsem neměla ani ponětí, jak úžasně poetický může být film o někom, kdo umírá na rakovinu. Maria podnikla náhodnou cestu na překrásný ostrov Nisyros, kde následně zatoužila strávit poslední dny svého života. Okouzlená místem se v poklidu oddávala příjemným mořským vlnám a omámená nenadálou láskou nechala promluvit své srdce. Celou dobu jsem se kochala tou nádherou, než Maria v nemocnici zjistila, že je všem nadějím definitivní konec. Pak už jsem se jen čím dál víc dojímala nad jejím nespravedlivým osudem. (95%)

plagát

Jesus Christ Superstar (2018) (divadelný záznam) 

Tohle moderní zpracování legendární rockové opery Jesus Christ Superstar mě tedy zrovna dvakrát nenadchlo. Čert vem jevištní pojetí a sci-fi kostýmy, bohužel jsem ale nedokázala skousnout dost zoufalé pěvecké výkony. Zděsila jsem se už ve chvíli, kdy poprvé zapěl Brandon Victor Dixon v roli Jidáše. Srovnávat ho s Danem Bártou vůbec nemělo smysl a při vzpomínce na odzbrojující podání Kamila Střihavky ode mě John Legend jako Ježíš taky moc bodů neposbíral. O něco lépe dopadla Sara Bareilles coby Máří Magdaléna, jen mě zamrzelo, že z jejího hlasového projevu nešla žádná něha, kterou té postavě kdysi s palčivou naléhavostí propůjčila Bára Basiková. Nejvíc se mi líbil Alice Cooper, i když Bohouš Josef ztvárnil krále Heroda neméně skvěle. Zkrátka a dobře, česká verze muzikálu z kruhového prostoru divadla Spirála byla natolik působivá, že tento novodobý počin nemohu hodnotit nijak vysoko. I když vydařeným záverečným vystoupením si alespoň Brandon Victor Dixon trochu napravil reputaci. (60%)

plagát

Prázdniny u moře (2011) 

Epizodní charakter vyprávění bych nejspíš ocenila, kdybych se dobře bavila. Potíž je však v tom, že mě zvolený styl humoru až na pár drobností s úspěchem minul. (40%)

plagát

David Lynch: Život v umení (2016) 

Dokument stejně tak podivný jako David Lynch sám. Děkuji za tohle fascinující nakouknutí do jeho nitra. (85%)