Sabrewulf

Jako fakt jsem to těžce nedával. Ten film má dva negativní aspekty, díky kterým jdu tak nízko s hodnocením. První věc je to, že jde o slabší (čti obyčejnou) libovolnou epizodu Krajních mezí, kterou režisér natáhl jako žvýkačku na celovečerní stopáž. Film skončil a já si řekl:"A co jako?!" Krom toho finální pointa je úplně mimo v tom smyslu, že film nakousne a řeší téma, jestli je slupka banánu žlutá nebo modrá, přičemž mě jako diváka taky zajímá, jestli teda žlutá nebo modrá, aby pak přišel s pointou, že kuře s rýží je přesolené. To bylo strašně pitomé. Přesto všechno by nešlo o takový problém, nebýt té druhé věci a to fakt, že režisér tuto slabší (čti obyčejnou) libovolnou epizodu Krajních mezí dramatizuje do extrémních otáček, až je to trapné. Není to dávno, co jsem si na stejný problém stěžoval u Tichého místa 2 a bum - mám to tu zase. Už když po naprosto obyčejném úvodu začne při titulcích hrát tak nabubřelá hudba, jako by probíhal konec světa, mi bylo strašně stydno. Hraje si to na něco, co není a čím víc dramatičtěji se dané hvězdné herecké trio snaží hrát (a ono se opravdu snaží), tím směšněji to vyzní. Plno věcí ve filmu vysvětleno vůbec nebylo a ty postavy nejsou dvakrát sympatické. Popisek horor, když jde o jasný mysteriózní thriller, je samozřejmě urážka všech hororů. P.S: Zajímalo by mě, jestli by v reálu kdokoliv po takové nakládačce na těch záchodech odešel po svých.

Ten příběh je hezký, casting příjemný (krom toho shrbeného Čenského záporáka), ale bohužel, celé to dost sráží forma, která silně pokulhává. Návaznost scén je někdy hodně krkolomná, třeba hned první výměna z noci (Pfeiffer) na den (Hauer) působí, jako by tvůrcům úplně vypadl celý kus filmu, to jsem chvíli přemýšlel, jestli mi něco neuteklo, ale vážně je to tak brutálně utnuté. Celé to korunuje naprosto nehodící se synťákový bigbít jakožto soundtrack. Je to škoda, opravdu mohlo jít o fajn fantasy.

O místy nekvalitním CGI, okatém greenscreenu, či záporákovi, který byť má být jakože silnější než Thanos, přesto ho přemůže pár mravenců, se toho napsalo už dost, to bych nosil dříví do lesa. Mě tam "zaujaly" jiné věci. V prvé řadě dcera Ant-Mana, která byla od první chvíle na přesdržku (což korunoval její naprosto příšerný, ale opravdu hodně příšerný dabing). Zatímco v jedničce byla roztomilou holčičkou, zde je emancipovanou krávou, která je samozřejmě chytrá - level vědec - nejspíš to musí být americký mindrák, dávat do tohoto typu filmů technicky přechytralé děti (Iron Heart, Bumblebee atd.), sami si jsou asi vědomi toho, že jejich vysoké školy jsou na úrovni našich základek. No a tahle kráva je navíc hrána strašně nesympatickou herečkou, která 90% filmu cení zuby jak králík (čti Kristen Stewart). Úplně mi to lezlo krkem. Pochopitelně interakci se zmenšováním a zvětšováním, kterou se její fotr učil nějakou dobu, ona umí po dvou, třech pokusech hned, proč by se něco takového zdlouhavě učila, je to přece žena a není čas se zdržovat, musíme chrlit Marvel filmy o sto šest, fáze máme naplánované na několik let předem, zpátky ni krok! Krom toho neoplývala nějakým extra hereckým umem, takže když do vysílačky mluvila heroický proslov k celé quantumanii, vůbec jsem jí to nežral a konkrétně při záběru, ve kterém zatíná pěstičku a (jalovým dabingem) provolává:"Pojďte do věže! Vraťte se!", tak mi bylo fakt stydno, ale už fakt fest. No a když už jsme u toho herectví, tak zmíním i další věc, co mě "zaujala". Dovedu se vžít do role diváka, který se prostě strašně dobře vyspal a tahle Marvelovka mu sedla aspoň v rámci nějakého základního pobavení. Já to, bohužel, nedokázal, celou dobu jsem totiž plně vnímal (a z filmu si odnesl) pouze to, jak se tři legendární herci Michael Douglas, Bill Murray a Michelle Pfeiffer ztrapňují v této přegreenscreenované fantasmagorii. Počítám, že to vnímali i oni. Vážně by mě zajímalo, jestli Gordon Gekka/ Oliver Rosea/ Jack Coltona napadlo, že někdy v budoucnu se bude neuvěřitelným způsobem PONIŽOVAT tím, že natáhlýma rukama ve vzduchu bude simulovat řízení lodi ve světě kvant, což bude CGIčkem doplněno jakože má ruce strčené ve slizských organických hadicích. Slovy vesničanů z filmu O opilém mistrovi:" Takové ponížení... Strašný ponížení!!!" Jedna hvězda za Paula Rudda.

ULTIMÁTNĚ RASISTICKÝ HNUS. Takže Candyman je vlastně ve skutečnosti hodný a nevinný strýček George Floyd, kterého zabili zlí bílí policajti a slouží jakožto pomsta proti všem bělochům, kteří všechny ty nevinné chudáčky černoušky utlačují? Jako kurva vážně? Já nebudu detailně rozebírat tu okatou BLM agitku táhnoucí se celým filmem, nemám na to sílu, zaměřím se na něco jiného a z toho je mi zle ještě víc. Když jsem si po shlédnutí této zvrácenosti šel ověřit, že režie i scénář budou mít jistě na svědomí oni utlačovaní, co nevidím: Jeden ze scénáristů je rasistický pičus Jordánek Peele. No ty vole, to už je moc! A s tím právě souvisí to, nad čím se chci pozastavit. Jakto, že tento zvratek není v černé barvě (dvojsmysl heh)? Proč všichni velebí Peeleho rasistické blitky a jen mávnou rukou nad všemi těmi protibělošskými metaforami? Jak moc bezpáteřní musí divák být, aby tohle přehlížel?!!! On vámi pohrdá, nenávidí vás, vy to nevidíte? Jak dlouho mu za to budete tleskat a velebit ho, vy užiteční idioti? Je mi z vás zle! Jste jako LGBT sluníčka, tleskající Palestincům, aniž by si uvědomili, že ve skutečnosti na ně Palestinci plivou. Přestaňte se hrbit, proboha, nemáte žádnou hrdost? A i když tohle všechno odmyslím, stále zůstane hrozně nesympatický film z naprosto odpudivého prostředí snobských patlalů.

Kamerové cvičení. Z žádného filmu jsem neměl tento pocit tak silný, jako u tohoto. Já mám samozřejmě rád hezký vizuál a když si dá někdo záležet na storyboardech, aby byly záběry co nejvymazlenější, ale tady už to jde tak moc na sílu, že jsem měl spíš pocit, jakobych sledoval dlouhý videoklip a ne film. Třeba celá scéna s bombardováním džungle v helikoptérách je svým dokonalým vizuálem tak vlezlá, až mě to otravovalo. Jakoby se nejprve napsaly akční scény, ty se zrežírovaly jako videoklip a teprve se na to nalepil nějaký děj a vata. A nad tím dějem se nějak extra nepřemýšlelo. Celá letka helikošek se setká s Kongem a ten na ně začne útočit. Rozbije jednu, dvě a další helikošky místo toho, aby se pakovaly pryč, se pokouší o... co vlastně? Střílí po něm, zase další helikošku rozbije, další střílí, zas ji rozbije, zase další střílí, zase další rozbije a až kolem něj v bezprostřední blízkosti prolétávala asi stá helikoptéra, kterou samozřejmě opět chytil do pracek, bezradně jsem sklonil tvář do dlaní. Kdo to vymýšlí ty scénáře? Neustále přepínání mezi obrazovými formáty mě iritovalo. Tady prostě veškerá forma přebila obsah, ale v tom negativním smyslu slova.

Lidé říkají, že je to kvalitní biják, v kinech ale propadl. Kde je pravda? Já bych řekl, že někde uprostřed. Ona je to kvalitní filmařina a není to špatný kousek, ale spolehlivě ho zabíjí nešťastný nápad, vyprávět film ze tří úhlú pohledu. To by nebyl problém v případě, že by šlo o jednu NEMĚNNOU událost, která by se hlavních postav netýkala přímo, byli by jen svědci, kteří by do dané události každý přispěli nějakým novým, klíčovým poznatkem. Tak, jako třeba ve filmu Úhel pohledu. Tady se však řeší znásilnění z pohledu účastníků, takže hned po první verzi víte, že ostatní si to budou vykládat po svém (dva ze tří budou lhát) a samozřejmě každý ve svůj prospěch. Tudíž se z celé prostřední fáze filmu stává unylá, ale hlavně úplně zbytečná fraška, zabírající většinu stopáže, bez smysluplného výsledku. Kdyby Scott prostě natočil drama o tomto případu tak, jak byl (což stejně nikdo nevíme, protože kdo vám potvrdí, že pravdu měla zrovna tahle osoba?) bez nějakých serepetiček kolem, tak je z toho fajn historické drama. Takhle je to snaha hrát si na něco víc a úplně zbytečně. Shrnuto podtrženo: Ano, je to dobrý film a ano, je to zasloužený propadák.

Ona je to hezká pohádka. Peter Veller z Robocopa... ehm... princ Velen je sympaťák, umí se bít, má odvahu (ano, švagři mu pomáhají, ale dost toho zvládne sám), princezny jsou hezké, jsou tam kouzla a tak a Mrakomor je absolutní badass záporák. Ale tu pohádku mi kazí jeden faktor a tím je až depresivně "mrtvé" království, které se skládá ze dvou (dvou!!) poddaných a jednoho šaška + král s dětmi. Bez královny. 8 lidí na celé království. Je pro mě vždycky hrozně bolestivé, sledovat prostřihy na krále, jak se baví se šaškem, což neustále připomíná lacinost celé pohádky. Škoda. Být o něco výpravnější, šel bych s hodnocením rozhodně výš.

Neuvěřitelně sebestředná sračka. O co tomu Krasinskimu jde? On nám tu servíruje ULTRAHLOUPOUČKÝ film (ještě hloupější než jednička) se vší namachrovanou vážností? Naprosto průměrné scény, které běžně vídáme v jiných hororech, podává tak strašně důležitě a přehnaně dramaticky, až je člověku stydno za tuto snahu uplést z hovna bič. Čím víc tu frašku dramatizuje, tím víc na přesdržku je. Navíc si hraje na Nolana tím, že roztříští dvě/tři scény, které mezi sebou neustále přepíná ve snaze gradovat. Nutno podotknout, že tenhle postup už mi leze krkem i u samotného Nolana a když to někdo okatě kopíruje, je to samozřejmě ještě horší. Murphyho mi bylo hrozně moc líto, jak se ztrapňuje v této samolibé zhovadilosti (hlavně u scény na mole, která byla mega WTF). K hloupostem ve filmu nemám sílu se vyjadřovat nějak ve velkém, protože tam jsou kiksy každou chvíli, já jen zmíním, že mě totálně vytáčelo, jak emzáci reagují na zvuk zrovna podle toho, jak se to hodí scénáři, takže když například nahání v nějaké továrně hlavní hrdiny a dělá při tom mega bordel, rozhodí všelijaké plechové sudy a jiné překážky, které se válí po hale, tak ty šíleně hlasité zvuky kolem sebe úplně ignoruje a dál nahání hrdiny, kteří nedělají téměř žádný hluk. Stejně tak vyhazuje z lodi oběti, které při pádu do vody šplouchají na všechny strany a přesto chce zaútočit na Murphyho, který jen tiše šlape vodu. A fakt, že tito emzáci, kteří ovládli svět, neumějí plavat, podrazil nohy celé této frančíze tak moc, až úplně zůstává rozum stát nad červeným hodnocením. No a poslední věc, která mě srala ze všeho nejvíc, je velmi známé klišé, kdy záporáci útočí na hrdiny vždy v mnohem pomalejším módu než u běžného komparzu na porážku. V praxi to vypadá tak, že jakýkoliv člověk z komparzu udělá nějaký hluk a ve vteřině je u něj emzák, okamžitě sekající do oběti, zatímco když udělají hluk hlavní hrdinové, emzáci se k nim blíží tak zkurveně pomalu, až je to trapné a když už se v jedné scéně po tom posraném plížení k té hluché holce (mimochodem neskutečně hnusná držka ta herečka) přiblíží a má ji na dosah, tak ten kokot na ni prostě zblízka začne jen řvát, aby jí, nedej bože, něco neudělal! Uff. Fakt nechápu to pomatení mysli diváků v hodnocení i návštěvnosti, vždyť ten sranec se ani nikam neposunul a stále přešlapuje na místě. Smrtelně vážné, do sebe zahleděné hovno.

Mně to prostě hrozně moc nesedlo a nijak extra nebavilo. Důvodů je několik. V prvé řadě i když to, že se NPC postavička ze hry vzbouří a chce žít svůj život, byl fajn nápad, celé to nahánění se za nějakým idiotským kódem bylo ultradebilní, až otravné, jakoby to tam vůbec nepasovalo a bylo dopsáno až na poslední chvíli. Dále mi tam vůbec neseděly interakce:  hráč za stolem -> hráč ve hře -> kontakt s Free guyem. bylo to hrozně moc nelogické a neodpovídalo to skutečnému reagování na NPC, když hráč hraje hru. Jinými slovy - film se nám snažil vnutit formu jakoby virtuální reality, přitom všichni hráli jen "placatou" hru na monitoru, takže těžká křeč toto všechno. A v neposlední řadě musím zdůraznit, že všeho, opravdu všeho se člověk přejí. V mém případě jsem už přejezený humorem - jak to jenom nazvat - takovým tím Waititiovským/ Gunnovským/ Deadpoolovským humorem, který chce vyzrát na diváka. V praxi to znamená takovéty podpásovky, které fungovaly u prvních Ragnaroků či Strážců Galaxie, kdy čekáte něco a ono se zničeho nic stane pravý opak. Příklad za všechny. Když probíhala bitka v té garáži, najednou se všechno zpomalilo a začala do toho hrát rádobyvtipně dosazená písnička a Reynolds se šťastně usmíval, hned jsem věděl, že do něj něco vletí a hudba se hned utne a taky že jo. Buď vymyslete nějaký nový typ humoru, nebo se prostě vraťte ke klasicky "zkrocenému", tohle už je hodně předvídatelné a tím pádem otravné jak něco. A jako třešnička na dortu postava Waititiho, která byla debilně absurdní, což korunovala scéna s rozbíjením serverů. Tvl už vidím Hideo Kojimu, jak máchá sekyrou v Konami sekci kvůli nějakému idiotskému kódu. Ten typ filmu, kde nemám ani jeden důvod vidět to znovu.

Vůbec nechápu, co má být vtipné na rodince, kde každý člen (snad krom Goodmana) je buď protivný, nebo zamindrákovaný, či sebelítostivý. Pošahaná rodinka, která ve výsledku nemá žádné skutečné starosti a jen si je cucá z prstu svým debilním chováním. Konec je pak klasický americký kýč, kde si všichni uvědomí, jak se vlastně mají rádi a najednou jsou lusknutím prstu všichni šťastní a zazvonil konec...