makakus

Bond mrtvolou, Bond Japoncem, Bond astronautem - co si přát víc :-) Jedna z nejlepších bondovek conneryovské série. A může za to hlavně skvělý scénář skvělého autora (Roald Dahl), který Bonda vidí s krásným nadhledem a lehkostí, jako romantickou pohádku, přitom plnou bujaré akce. A taky konečně prvotřídní řemeslo, pokud jde o kameru, střih, celkový spád a ach ano - skvělý song s Nancy Sinatra. Ze všech klasických ingrediencí bondovek tady nechybí vůbec nic (požírající piraně, požírající raketa, nindžové, vychytávky pana Q včetně střílejících cigaret, soukromé metro...). Bond, který se nebere moc vážně, baví akcí i dialogy a přitom je napínavý, dynamický i svůdný. Paráda.

Bohužel s odstupem doby místy téměř nekoukatelné. Především příšerně dlouhá a zmatená závěrečná podmořská bitka, která o exekuční pravidla snímání a střihu akčních scén ani nezavadila. A to přesto, že v tehdejší době už se dělaly řemeslně skvělé dramatické filmy. I když samozřejmě - Connery se snaží seč může a charisma mu s léty jen roste. Oproti předchozím dílům po všech stránkách velký krok zpátky - žádná pořádná bondgirl, žádné super destinace, žádné vychytávky od Q... Ale hlavně zamrzí celá řada nelogičností a řemeslných chyb - jakoby se to celé točilo v nějakém časovém presu a stresu, a nebyl čas se s tím aspoň trochu pomazlit.

Místy to dnes působí nechtěně humorně, například souboj Bonda s němým Asiatem a jeho kloboukem v závěru by lépe natočil snad každý druhý absolvent režie na FAMU. Nebýt Conneryho, neštěkne po tom dnes ani pes. Jedna věc je přimhouřit oči nad nezbytnou nadsázkou v logice akčně-romantického příběhu, věc druhá je tolerovat naprosté kokotiny jako je armádní plán "naschvál je necháme obsadit Fort Knox a dát tam atomovku, pak je snad postřílíme". Za zapamatování určitě stojí krásná pozlacená mrtvola a titulní píseň.

V conneryovské sérii bondovek patří tento kus k těm nejlepším. Pojetím připomene Hitchcocka, a to dokonce i přiznaně (těsné nálety letadla na člověka v opuštěné krajině vychází z North by Northwest). Do série přichází oddělení Q se svými skvělými vychytávkami a první bondsong. Krásný záporácký part pro Roberta Shaw, kterého později proslaví Čelisti. Nádherná lokace v Istambulu a vrcholně machistická scénka, kdy Bond dostane k využití dvě cikánky a má rozhodnout, která je lepší. Kde ty loňské sněhy jsou...

Celková naivita počátku šedesátých let je zde místy úsměvná a roztomilá, jindy hraničí s bohorovným diletantstvím. Třeba když Honey spatří v písku vyjeté koleje od pneumatik a pronese "podívej, stopy draka", tak tvůrci dělají z diváků idioty a to bohužel nikoliv jen jednou. Osobně se vůbec nedivím Flemingovi, že conneryovské bondovky nesnášel a pokládal je spíše za parodii. Těch několik málo akčních scén, pokud to tak vůbec nazvat, je exekučně trapných, celkové provedení je mizerné a zachraňuje to vlastně jen charismatický Connery, prudce romantická "angelika" Andress a výrazný záporák. Vysoké průměrné hodnocení (i ve srovnání s imdb) pokládám za typicky český povrchní sentiment.

První bondovka, která si i po letech zaslouží respekt. Míněno tak, že předchozí conneryovská série je exekučně mizerná až na samotného Conneryho a zajímavé padouchy, samotné filmové provedení je až na výjimky příšerné a s odstupem času místy téměř nekoukatelné. Tady naopak. I když s výjimkou první třetiny filmu, která je před příjezdem do Alp velmi "nebondovská". Zbytek to však plně vynahradí. Především díky skvěle vystavěnému scénáři, který konečně dává aspoň trochu smysl, parádní kameře a dynamickému střihu. Díky tomu zde máme první dvě špičkové akční scény v bondovkách vůbec - automobilovou honičku při závodech na ledě a souboj na bobové dráze. Střílečky, honičky a rvačky v předchozích bondovkách proti tomu vypadají jako ze druhé, třetí ligy. A bondgirl zde konečně hraje zásadní roli, není to zdaleka jen postelová kratochvíle. Závěrečné Bondovy věty "Je v pořádku. Jen odpočívá. Nikam nespěcháme, máme spoustu času." patří do zlatého fondu bondovských hlášek. Samotný Lazenby není vůbec špatný, jeho jedinou, ale zásadní vadou je nedostatek charismatu a sexappealu.

Novodobý Robinson v atraktivních kulisách. NIcméně o tom, co s hrdinou udělala dvouletá samota ve vesmíru jsem se dozvěděl jen to, že se naučil pěstovat marťanské brambory, navázat komunikaci a vůbec - že byl šikovný. Co to udělá s lidskou psychikou, co člověku táhne hlavou, jak zahání asi tu dost šílenou nudu, ale vlastně vůbec - co tam ty DVA ROKY dělal nevím skoro nic. Tím nechci, říct, že bych chtěl od Hollywoodu nějakou filosofickou sondu, ale zpětně si vlastně nevzpomínám na žádný pozoruhodný moment, snad kromě využití disco motivů. Ale zdá se, že ten americký sladkobolný moviv "dostaňte chlapce domů" pořád působí, obzvláště když do něj skrze kamarády Číňany solidárně zapojíte celý svět.

Skvělý námět. Část odehrávající se ve škole je výborná - dialogy, herci, hlášky... Část ve fabrice je pro změnu velmi slabá a nudná, snad až na "schůzi studijního výboru". Úděsná je například zdlouhavá sekvence, kdy Lohniský sleduje novou mistrovu velící kabinu na jeřábu, ale podobně trapných je tam více (pokus o vtip s novinami atd.). Také motiv s Janžurkou je dost nesmyslná a křečovitá karikatura. Takže za školní část 70%, za pracovní 30%, průměr 50%.

Jedna z nejpřecenovanějších českých komedií. Skvělý námět (zhmotnění snů a co s tím), naprosto mizerný scénář. Zjednodušeně řečeno - všechny postavy, ať už ty snové nebo reálné, tady od začátku do konce chaoticky a beze smyslu pobíhají z místa na místo, honí se a perou se a není vůbec jasné proč. Žádný vývoj, žádné silné gagy, žádná pointa. Tedy - pokud se nespokojíme s nesmyslným bojem o antigravitační rukavice. Pokud tou myšlenkou mělo být "socialistická diktatura se snaží zakázat lidem svobodně snít", tak je zoufale nedotažená. Pohádky seděly Vorlíčkovi mnohem víc.

Analyzovat tak dokonalou symfonickou báseň vizionářských obrazů, zvuků a pohybů je nad síly pokorně žasnoucího diváka.