Evander

Na Belmonda, který je zde opět v dobré formě, nečekaně ponurý film. Upřímně řečeno mě ale Lovec hlav příliš nezaujal. 65%

Místy až neskutečně zábavná pohádka se zbytečně přepálenou stopáží, která celý film zbytečně sráží. Přibližně v polovině filmu začne humor řídnout, a to je škoda. Na každý pád, na jedno zhlédnutí velmi příjemné. 62%

Hezký audiovizuál, krásné kostýmy, překrásná Naomi Scott a sympatický Will Smith v roli džina, tím výčet pozitiv tohoto počinu končí. Všechno ostatní je špatně. Příběh je tak pokroucený, až je vysloveně debilní, tanečky po indicku jsou nevýslovně otřesné a tak by se dalo pokračovat celkem dlouho. 48%

Frigo na mašině je pro mě na jedné straně až neuvěřitelně vyspělý kousek filmařiny (na rok svého vzniku), na druhé straně v podstatě docela nuda. Viděl jsem prodlouženou verzi, a ta se pravděpodobně stala kamenem úrazu mého hodnocení. Prvních 20 minut jsem byl nadšený a na tomto němém filmu obdivoval snad vše. Příběh zpočátku měl dokonce i spád, ale po přibližně půl hodině to celé začalo být takové roztahané a pořád dokola to samé (např. vysloveně nekonečná cesta vlakem), až jsem závěr vlastně jen protrpěl. Výjimkou je scéna s vlakem a mostem na konci filmu, která je na rok natočení velmi nadčasová a dokázala mne vytrhnout z již poměrně dlouhé letargie. Nakonec se mi film velice těžko hodnotí. Mám k němu velkou úctu, ale znovu bych si ho nepustil. 60%

Velmi zajímavý dokument o chování a technikách lovu žraloka bílého v různých koutech světa.

Bitva o Midway je uměleckým dílem své doby a je jedním z nejpříjemnějších válečných filmů, které jsem kdy viděl, jestli se tedy o válečných filmech dá něco takového tvrdit. Herecké obsazení je perfektní, vizuální efekty na svou dobu skvělé, důraz na strategické plánování a osobnostní charakteristiky vedoucích představitelů obou armád, namísto bitevní vřavy, je nejen vítanou změnou na poli válečných filmů, ale hlavně přispívá k oné příjemnosti celého filmu a divák se tak může zaměřit na odvíjející se příběh, jako by se ani neodehrával na bitevním poli. Skutečnost, že se jedná o filmové zpracování reálné válečné operace je pak jen příjemnou třešničkou na dortu. 82%

Citelně slabší, než první díl, ale pořád ještě dostatečně zábavné. 68%

Jigoku de naze warui je velice zvláštním filmem, který lze jen těžko blíže specifikovat. Nejblíže je asi velmi ztřeštěné akční komedii, něco na styl bláznivé střely, u které je však patrné, že je zejména bláznivou komedií, Jigoku de naze warui si hraje na něco mnohem vážnějšího, co však ve výsledku lze ve filmu jen těžko dohledat, pokud vůbec. Dílo je to jistě zajímavé, místy značně připomínající dřívější, avšak mnohem kvalitnější dílo téhož režiséra, a to Ai no mukidashi, ze kterého i citelně čerpá, řekl bych. Zejména pak romantická linka filmu má hodně společných rysů. Na rozdíl od Ai no mukidashi však Jigoku de naze warui nelze nazvat uměleckým dílem, ale spíše úchylnou akční komedií pro hodně specifickou část (neevropského) středního proudu. Někdo by snad i mohl říci, že je to nový Tarantino po asijsku :-) 65%

Annapolis mě velmi mile překvapil. Trefil se mi zároveň do nálady i vkusu. Bavil mě celý příběh, který není složitý, ale má příjemnou gradaci a je i relativně uvěřitelný. Třešničkou na dortu je pak překrásná Jordana Brewster, na kterou je nejen v uniformě radost pohledět. 71%

Poslední bohatýr je hodně zvláštní směsicí všeho možného i nemožného. Je velmi těžké ho jakkoliv objektivně zhodnotit. Nemyslů je ve filmu požehnaně, kamera je místy vysloveně šílená, až člověk přemýšlí, jestli byl kameraman časteji střízlivý či nikoliv. Na druhou stranu musím říci, že mě to celé bavilo a narozdíl od mnoha podobných počinů jen málokdy vysloveně vytáčelo. 60%