Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Akčný
  • Rozprávka

Recenzie (1 434)

plagát

Milá Olivie (2021) 

Solidně natočené životopisné drama o složitém úseku společného života dvou špičkových umělců, kdy se každý vyrovnává jinak se ztrátou dcery. Naštěstí to není přílišný melodram, čímž se film stává uvěřitelným. Snímek má dobré tempo a dokáže patřičně udržet divákovu pozornost od začátku až do konce, aniž by se snižoval k lacině podbízivým klišé a trikům.

plagát

Ľudia dažďa (1969) 

Zpočátku spíš dost nudná road-movie, která se ale postupně rozběhne a získává grády. Konec je ale v podstatě předurčený. Mizerný český dabing už je bohužel standardem.

plagát

Duše jako kaviár (2004) 

Naprosto tuctová povrchní záležitost o všelijak pochroumaných partnerských a rodinných vztazích. Typické pro současnou českou produkci - de facto o ničem.

plagát

Salamander (1981) 

Atraktivní politický thriller, u nějž jsem se ani chvilku nenudil. Přitom nic nebylo nevěrohodně přehnané, na což jsem naopak alergický u současných akčních filmů.

plagát

Smůla (1972) 

Dost netradiční krimi, kde je akčnosti nadřazena linka životních osudů gangsterského hrdiny na pozadí dějinných změn ve Francii v poměrně krátkém úseku střídání různých režimů. Hezky je znázorněno, jak stejní státní úředníci pohotově a oddaně slouží jakémukoliv režimu. Není to povědomé i z naší reality?

plagát

Majitelé klíčů (2024) (divadelný záznam) 

Moderní režie této Kunderově hře nepochybně sluší. Není sice snadné se úplně orientovat v jejím obsahu a vyznění, postava Jiřího Nečase je hodně rozpolcená a nejednoznačná, ale právě tento neklid dává celému dramatu i současný přesah. Kundera v něm nejspíš zachytil i sebeironii, s níž se asi musel nejen ve svém mladí vyrovnávat.

plagát

B. Martinů: Řecké pašije (2023) (divadelný záznam) 

Špičkové provedení v moderní režii a nápadité scénické úpravě. Řecké pašije Martinů mají svůj stálý přesah v jakékoliv době, ale toto scénické pojetí ještě akcentuje současné aktuální vyznění, přitom nenásilnou a uměřenou formou. Tak má vypadat skutečně moderní operní režie, která slouží pokorně dílu, nikoliv oteklému egu režiséra.

plagát

Poltergeist (1982) 

Ještě větší ptákovina, než jsme čekali.

plagát

Něžný barbar (1989) 

Jako pocta Vladimíru Boudníkovi dobré i přínosné, vizuálně povedené. Jen škoda toho přehrávání Arnošta Goldflama a částečně i Jiřího Menzela, které poněkud ubírají na hrabalovské poetice, která tak působí nedotaženě.

plagát

Štvrtý protokol (1987) 

Poněkud naivní špionážní thriller. Už jen úvodní likvidace Kima Philbyho naznačila, o jak za vlasy přitaženou pohádku z období první studené války půjde. Ale pro úsměvnou relaxaci dobré. Ovšem na tom, že tajné služby hrají všelijaké špinavé hry i v kooperaci se svými ideologickými protějšky, něco je.