Adiemus

V mých vzpomínkách to byl úžasný film, při opětovném zhlédnutí musím snížit hodnocení na průměr. Otázka je, kolik k tomu přispěl (pravděpodobně brněnský) dabing. Verzi s J. Jiráskovou jsem bohužel neměla možnost hodnotit.

Kdyby to nebylo skvělé "Hádej, kdo přijde na večeři" naruby a kdyby mi nevadil Ashton Kutcher (vždy a všude), možná bych hvězdičku přidala. Ale kdyby chyby. Hepburnové, Tracymu a Poitierovi nesahá nikdo ani po kotníky, Kutcher ani po paty.

Nebudu hodnotit, protože nemám odvahu podívat se na film po letech znovu. Jen připomínka ke komentáři Jatamansiho: Žemla není postava z Filosofské historie, ale z knihy Ignáta Hermanna U sněděného krámu. Jiráskovi studenti se jmenují Vavřena, Frýbort, Zelenka a Špína.

Přese všechnu vnějškovou líbivost je to příběh, ze kterého mrazí. Občas trochu přestylizované dialogy, občas přeslazený hudební doprovod - přesto dávám pět hvězdiček. Nejsilnější scény: Cathyina návštěva restaurace v černošské čtvrti v Raymondově doprovodu - a nestejné posuzování dvou "úchylek" od společenského úzu těmi, kdo jimi trpí. A pokud se Todd Haynes přiznává k inspiraci filmem All That Heaven Allows, pak lze odpustit i poněkud kýčovitou přírodní scenérii.

Skoro stoprocentně ztotožňuji s liborkem a dlouho jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami (čtyři za první, tři za druhou část), nakonec jsem ubrala. Ta obludná mašinérie (jako by se od dob, kdy psal Verne Dva roky prázdnin, vůbec nic nezměnilo) mi totiž připomněla The Wall od Pink Floyd - a popravdě jejich ztvárnění We Don´t Need No Education na mě zapůsobilo mnohem víc. Udivuje mě jen, s jakou odevzdaností se téměř všichni podřídili šikaně a teroru.

Od Sarandonové a Fiennese jsem čekala víc. Pravda, neslaný nemastný scénář jim moc nepomohl, všechno plynulo nevzrušivě - a nudně. Jen britské reálie trochu celý film zachraňovaly.

Sorry, nemůžu dát víc u filmu, u kterého jsem (byť přechodně) usnula.

Co to probůh je "komediální drama"? Něco jako hybrid? Ale tenhle film není hybrid. Posmutnělý příběh s momenty plnými pohody, který v závěru připomněl seriál Odpočívej v pokoji. Dost možná to distributor (a taky dabingové studio) vidí odlišně. Proč by jinak dabéři vyslovovat slovo "gay" jako "gáj"? Takže máte-li možnost, podívejte se na originál.

Příjemné překvapení.

Absolutně přesně vykreslená atmosféra osmdesátých let. Ale jinak typický Troška - uřvané děti, kýčová otravná melodie.