Adiemus

Škoda, že zajímavý námět je zbytečně natahovaný; být o dobrých 20 minut kratší, mohl z toho být skvělý film. Pominu, že mě neskutečně štvala Dorothy Malone jako Lilly a hudba mi taky brnkala na nervy.

Nechápu, proč se v TV nedávají takovéhle filmy. Ráda bych se pokochala Provence v poněkud kvalitnějším provedení, ale nešť. Hvězdu dolů za poněkud rozpačitý a zbytečně natahovaný závěr.

Nevěřila bych, že je možné natočit v podstatě komerční detektivku, která trvá bezmála dvě a čtvrt hodiny, tak, aby se divák nenudil. Agatha Christie by měla radost. Ty interiéry a skvělá hudební tečka od Rolling Stones! Jen tak mimochodem, Christopher Plummer v jedné ze svých posledních rolí vypadal na svůj věk úžasně.

Jeden z filmů viděných kdysi dávno ani po letech nezklamal. Nebýt tradičně uspávajícího dabingu V. Čecha stoprocentní spokojenost.

Western, který není ani tak western, jako červená knihovna. Drama, které se jen jako drama tváří, protože dávno před koncem je možné odhadnout, jaký ten konec bude, a to nejen nápovědě v názvu. Samosebou, že jsem fandila zpívajícímu a tančícímu, přesto chlapáckému Kirku Douglasovi, ačkoliv nic proti Rocku Hudsonovi; například v Gigantovi předvedl daleko víc hereckých schopností než tady. O Josephu Cottenovi ani nemluvím. Příjemně překvapila Dorothy Malone, kterou jsem si zapamatovala z její pozdější role matky Bunny Lakeové. A mimochodem, kdyby měl film o půlhodinu méně, vůbec nic by se nestalo, spíš naopak.

Zvláštní, že Angličani dokázali zpracovat Dumase lépe než Francouzi (nic proti verzi s Gérardem Barrayem, ale...). Zvláště v prvním díle je pár nepřeslechnutelných hlášek ať už rozverných: "Její Veličenstvo bylo dnes rozkošně bledé" nebo s určitým přesahem:" Pomsta je příliš drahá věc". Pravda, Oliver Reed by se postavou hodil spíš pro Porthose, ale to by nedostal tolik prostoru. A Athos v této verzi s přehledem válcuje i pudivítra D'Artagnana.

Ještěže jsem se nenechala zmást zdejším nízkým hodnocením. Pro mě paráda.

Nejvíc mě nadchla mně naprosto neznámá Carol Lynleyová - věřila jsem jí všechny polohy. Na druhou stranu jsem si prakticky nevšimla Laurence Oliviera, i když ten mi kupodivu neznámý není. Dobrý příběh, Londýn ještě nezaplevelený moderní architekturou a k tomu ta autentická hudba!

Až na závěrečné minuty dost nuda. Navíc mi v této roli neseděla Barbara Stanwyck a Barryho Sullivana jsem si pletla s Genem Barrym (žádné hitchcockovské pravidlo o odlišných typech). Ale hudba byla fajn.

Nečekaně zábavné. Jen mě trochu mátl šerif Xander Berkeley jako Van Cleef, protože skutečnému Van Cleefovi se spíš podobal Roger Yuan jako Lo Fong.