Pan.Antonin

Nepřiznaná adaptace Lovecraftovy povídky Číhající děs je ve výsledku ještě o něco horší, než ta přiznaná, přestože v některých aspektech ji poráží. To hlavně v oblasti zápletky, dokonce bych řekl, že to k ní má blíž než právě Hrůza pod zemí. Bohužel je to horší v jiných aspektech, ať už je to chybějící spád, režie, Roy Dupuis nebo technická kvalita filmu. Scénář by měl zápletku využít daleko lépe (a to ho měl na starosti také velezkušený Dan O'Bannon) a nezachrání to ani slavný Rutger Hauer. Film pražského rodáka Petera Svátka tak nedosáhne ani na druhou hvězdičku.

Jedna z delších a dražších adaptací Lovecrafta, zároveň jedna z delších autorových povídek, na téma degenerování starých rodů příbuzenskými sňatky. Očekávání bylo vysoké. Bohužel výsledek byl daleko za ním. Film si z předlohy vzal pouze onen Číhající děs v podobě humanoidních příšer a vůbec mu nepomáhá ta thrillerová linka se zakopanými penězi. Problémem je i scénář a postavy a nezachrání jej ani prostředí kostelního hřbitova. Dokoukat se to v pohodě dá, je to o lepší i než jiné filmy na podobné téma (Hemoglobin, Dark Heritage). Dalo se z toho ale vytěžit mnohem víc.

Velmi zajímavé béčko o strašidelném domě. Má to možná pomalejší rozjezd, ale zachraňuje to skvělé prostředí domu. Vypíchl bych skvělé scény s lednicí a útokem šlahounů. Film několikrát odkazuje na Lovecrafta, nicméně přímo z jeho práce nevychází.

Film je pouze inspirován povídkou Chladný vzduch od H.P.L., což mne zaujalo a byl jsem zvědav, jak si s motivem "chladem a vůlí přežívajícího doktora" tvůrci poradí. Neporadili. Kvalitativně je to snad ještě horší, než o rok starší Pyunova adaptace a nedá se na to vůbec koukat. Ono když tak koukám na režisérovu tvorbu, už se ani moc nedivím.

Lovecraftův Chladný vzduch se pokusil zfilmovat také jeden z nejkritizovanějších režisérů tady Albert Pyun (v současnosti tady má 12 snímků v černých číslech, včetně tohoto). No musím říct, že minimálně tady zaslouženě, protože ač tenhle film začal nadějně, postupem času začal sklouzávat k nudě. Je to hrozně natočené, napsané, zahrané, ozvučené, vypadá to hodně lacině a postrádá to napětí a spád. Nedoporučuju.

Tahle komorní adaptace Lovecrafta není vůbec špatná, ač sází hlavně na dialogy. Povídka byla lepší, tady bych si představoval hlavně silnější závěr, na němž je právě Chladný vzduch postaven. I tak ale musím uznat, že své kvality to má a dám tomu lepší tři hvězdy.

Člověk se těšil na velkého chapadlovitého boha a dostal po Dagonovi další zpracování Stínu nad Innsmouthem. To jsem ještě nečetl, takže jej s předlohou nemohu srovnávat. Ale určitě nebude tak nudná a nehororová podívaná (minimálně mnou zmiňované španělské zpracování nebylo). Tady jsem se dočkal snad jediné trochu strašidelnější scény, místo hororu člověk sleduje jakési nudné vztahové drama, které ani není nějak moc dobře zahrané. A tak aspoň doufá, že se tam podobně jako v Dagonovi titulní monstrum objeví, není tomu tak. Abych jen nekritizoval, režiséra a scénáristu musím ocenit, protože dal na youtube film volně k dispozici, k tomu přidal také verzi s vlastním komentářem. Těžko říct, jestli si na ní někdy v budoucnu najdu čas, protože samotný film je fakt hodně špatný.

Předlohy se držící adaptace povídky o uprchlém zajatci, který se setká s bohem Dagonem a zešílí z toho, je podobně jako ostatní Svenssonovi filmy dělané jeho typickým stylem, kombinujícím animaci a živé herce, tentokrát s rozkošným stop-motion loutkovým (vlastnoručně vyrobeným) Dagonem. Myslím, že tento kraťas se autorovi povedl, i herecké výkony byly lepší než v jiném jeho snímku a ten, komu se na rozdíl ode mne líbí autorův animační styl, si může přičíst k mému hodnocení jednu hvězdičku.

Nevím, proč si tvůrci vybrali na natočení právě Azathoth, což ani není povídka, ale pouze cca jednostránkový fragment. A vzhledem k tomu, že Svensson se podle tradice předloh docela drží (což jindy naopak oceňuji), znamená, že ani toto vlastně není úplně příběh, ale spíš taková dvouminutová přehlídka autorových animačních dovedností.

Další výtvarně velmi zajímavé zpracování Lovecraftovy povídky Ti druzí bohové. Zatímco verze Petera Rhodese z roku 2006 je stylizována jako němý film, Richard Svensson kombinuje animaci a živé herce. A nemůžu říct, že by mi tento styl zcela seděl. Není to vyloženě špatné (až na vtipné herecké výkony), ale je to minimálně o hvězdičku horší než mnou zmiňovaná verze.