rublik05

Ze Škorpióna Zuběnkou. Více než samotný film mě lákala ta bizarní představa, že uvidím Dwayna Johnsona jako jemnou, do šatů oděnou vílu. Tomu prostě nešlo odolat. Snímek je ve své podstatě typickým zástupcem svého žánru. Jednoduchá, přihlouplá rodinná komedie plná všemožných klišé, jejíž největší předností je především stále vysmátý sympaťák Johnson. Dalšími klady jsou příjemná atmosféra a snesitelný humor, díky čemuž je Víla Zuběnka překvapivě ucházející a neurážející záležitost, přestože u mě zůstává lehce pod průměrem. 4/10.

Nečekal jsem nic závratného, nakonec se z toho vyklubala sice průměrná, přesto relativně povedená pohádka, která rozhodně nemá ambice stát se novodobým hitem, lze však z ní vycítit určité kladné aspekty, které si zaslouží zmínku. V první řadě jsou to pěkné exteriéry, herci jsou vesměs přijatelní, nejvíce mě bavili Karel Dobrý a Táňa Pauhofová. Příběh mohl být promyšlenější a svižnější, nelogičnost se prolíná i do chování jednotlivých postav, zoufale mu chybí lepší atmosféra, která by pohádku pozvedla. Zakletá jeskyně je spíše taková jednohubka, stálice televizní zábavy z ní asi nejspíš nebude, potenciál tam však rozhodně byl. Tak třeba příště. 4/10.

Nešlo si nevšimnout, jaké ohlasy dokument Pornhub: Sex, prachy a internet po svém uveřejnění vzbudil. Vesměs se ale jednalo o různé mediální výkřiky, bylo tedy třeba se podívat, jak se tento nevšední dokument Netflixu povedl. Zpočátku dokument působí velmi nezajímavě, bohužel až do závěru se na tom nic nezmění. Z informačního hlediska se jedná o silně podprůměrný počin, divák se o dané platformě nedozví takřka nic, téma dětské pornografie je až trestuhodně nevyužité, respektive odfláknuté, že vyzní zcela do prázdna. Oslovení účastníci, tedy konkrétně jejich výpovědi, jsou občas až vyloženě k smíchu, stopáž je vyloženě přestřelená. Dokument jako celek působí, jako by Suzanne Hillinger šlo primárně jen o vzbuzení pozornosti kontroverzním tématem, nebo že si se zpracováním moc nevěděla rady a vyšla z toho nakonec taková odfláknutá nicneříkající nuda. 2/10.

Dle dostupných informací se mělo jednat o nejodvážnější snímek/drama posledních let, ačkoliv tedy nejsem moc velký fanoušek vztahových dramat, respektive dramat jako takových, tak mě zvědavost donutila si Hranici lásky pustit a podívat se, v čem je tedy tento snímek tak výjimečný. Jednoznačně lze souhlasit s tvrzením, že snímek má poměrně dost velmi odvážných erotických scén, v tomto ohledu mezi českými filmy nemá moc velkou konkurenci. Pochvalu si zaslouží i výkony herců, a to nejen za zvládnutí těchto scén. Příběh, věnující se zkoumání vztahu, mi přišel ve spoustě věcech nelogický a nezáživný, tempo je vyloženě uspávací, hodina a půl mi přišla jako věčnost, hlavní myšlenka filmu je až úsměvná. Snímek dle mého zbytečně klouže po povrchu, po celou dobu prakticky ničím nepřekvapí, vzhledem k počtu scénáristů je to velice zvláštní. Hranice lásky asi žádné velké ohlasy nevzbudí, čemuž se asi ani nelze divit. Za mě zbytečná nuda. 3/10.

Od Máme tu ducha jsem si sliboval vtipnou nenáročnou komedii, která se nebude moc brát vážně a půjde především o humor. Byl jsem moc zvědavý i na Davida Harboura, který mě moc bavil v loňské Šílené noci. Snímek tak trochu klame popisem, neboť se nejedná ani tak o komedii, nýbrž o rodinné drama s miminem humorných prvků, navíc ne moc chytře zpracované, díky čemuž snímek není moc poutavý, stopáž je až ubíjející, zapamatovatelných momentů je velmi málo, svými výkony nestrhnou ani herci, tedy s výjimkou Davida Harboura. Ten svou roli v rámci možností zvládl, přesto mě jeho postava nebavila, respektive nudila. Máme tu ducha asi cílí především na dětské publikum, mě osobně zaujala jen dějová linka týkající se minulosti ducha, jinak těžká bída. 3/10.

Prozatím poslední díl série Resident Evil s Millou Jovovich v hlavní roli z dílny Paula W.S. Andersona víceméně jen pokračuje v trendech, které nastolily zejména jeho dva předchůdci. Hlavními záporáky ale tentokrát nejsou zombíci, ti jsou zde zcela na vedlejší koleji, dočkáme se tedy jen několik digitálních potvůrek, které navíc nejsou kdovíjak dobře udělané. Akčních scén je spousta, jsou nesmyslně přepálené, nepěkně natočené a sestříhané, alespoň je jich ale dostatek. Tak jako v téměř každém díle, i Poslední kapitola přináší mimo jiné také další nové postavy, jejichž charisma a sympatie jsou těžce na bodu mrazu. Vizuál je již tradičně otřesný, atmosféra absolutně nefunguje, příběh nedává pražádný smysl, nelíbilo se mi ani finální zakončení, od kterého jsem si sliboval, že si na něm tvůrci dají trochu víc záležet. Kdybych si měl vybrat mezi Poslední kapitolou a Odvetou, asi bych volil Poslední kapitolu, která je dle mého názoru o malinko více koukatelná, byť se stále jedná o nepříliš povedenou a vlastně i docela nudnou podívanou, která nefunguje ani jako přijatelná jednorázová záležitost. 2/10.

Jedná se asi o první díl série, který nemá téměř žádné klady, jen zápory. Začnu tedy klady. Spousta akce. Jdeme na zápory. Vizuál je tak strašně umělý a ošklivý, až je to místy až nepříjemný. Snímek je silně přeefektovaný, takže bohužel nelze pochválit zombíky ani jiné digitální potvůrky. Akční scény nejsou vůbec povedené, kazí je také neustálé nesmyslné zpomalování. Herci hrají strašně, z jindy sympatických postav jsou jen otravné a nezajímavé figurky. Příběh se absolutně nikam neposune, kapitolou samou o sobě je smysluplnost. Ani předchozí díly se s logikou nijak nemazaly, každopádně pátý díl je zatím v míře nesmyslnosti nejdál. Netýká se to ani tak určitých jednotlivostí, s těmi by se člověk asi dokázal nějak smířit, ale smysluplnosti filmu jako celku, neboť Resident Evil: Odveta prostě a jednoduše nedává pražádný smysl. Obrovský přešlap, obrovské zklamání, tohle je jen prachobyčejné ždímání značky, nic víc. 1/10.

Resident Evil: Apokalypsa pěkně navazuje na svého předchůdce, přičemž tentokrát je mnohem živelnější a akčnější. Herecké obsazení se značně obměnilo, opět zde ale máme hned několik sympatických postav, městské prostředí utváří dobrou atmosféru, zlepšily se především efekty, tempo je svižné, neustále se něco děje. Velká škoda, že téměř všechny akční sekvence kazí nepěkná kamera a střih. Snímek je celkově velmi zvláštně natočený, respektive dost zmateně a nekvalitně, což značnou část zajímavých scén buď kazí, anebo přímo pohřbívá. Z nostalgie zůstaneme prozatím na čistém průměru, i když trochu váhám. 5/10.

Resident Evil je ve svém žánru naprostou klasikou, kterou zná snad každý fanoušek postapokalyptických zombie hororů. První pětici dílů jsem naposledy viděl tak možná někdy před deseti lety, bylo už tedy na čase si sérii zopakovat, tentokrát už ale hezky kompletně celou. Začít jsem tedy musel u prvního Resident Evilu z roku 2002. Ten mě upřímně řečeno nikdy nijak zvlášť nebavil, vždy jsem měl raději ty akčnější pokračování. Dnes jsem však toho názoru, že se jedná o jeden z těch lepších dílů, a to především díky sympatickým hercům/postavám a vynikající atmosféře. Efekty z dnešního pohledu působí trochu humorně, ve své době to však asi mohla být paráda. Příběh má pár hluchých míst, logika občas drhne, osobně bych uvítal více krve a brutality, jakož i lehce svižnější tempo, pak by to klidně bylo i na hezké čtyři hvězdy. 6/10.

Druhá Očista: Anarchie je tentokrát o poznání drsnější a akčnější, nicméně opět je zde spousta aspektů, které se zrovna dvakrát nepovedly. V první řadě je třeba pochválit Franka Grilla, který celý film neuvěřitelně táhne a jeho postava je jediná zapamatovatelná. Místy se povedla navodit fajn drsná atmosféra, jakož i nějaké to napětí. Naproti tomu příběh má často až plíživé tempo, hromadu hluchých a nezáživných míst, postrádal jsem také větší míru brutality. Logikou se asi nemá smysl nějak zvlášť zaobírat, nelogičností totiž trpí víceméně každí díl této série. Vzhledem k dalším, nepříliš povedeným pokračováním jsem upřímně řečeno čekal větší průšvih, že bych se ale nějak závratně bavil, to se říct opravdu nedá. 3/10.