Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Rodinný
  • Akčný

Recenzie (1 627)

plagát

Zmeškaný hovor (2008) 

Od hororů toho nikdy příliš nečekám, ale horory mají u mě tu výhodu, že já se na ně příliš často nedívám, protože jsem člověk, který to hodně prožívá a který se u hororu velmi často dokáže vylekat. Takže horory si dávkuji jen ve velmi malých dávkách a vyhledávám spíše žánry odpočinkovější. Z těchto důvodů asi nepřekvapí, že v tomto případě jsem toho ani příliš neočekával, spíš jsem byl zvědavý, jestli se tam dokážu aspoň něčeho leknout. Musím říci, že postavy se sešitými obličeji vypadaly opravdu docela děsivě a scéna v šachtě vyhořelé nemocnice byla hodně děsivá a strašidelná, tam jsem se i docela vylekal. Ale konec hodně překvapil, když už jsem si myslel, že je po všem, tak je všechno vzhůru nohama a vynořují se nové skutečnosti, což jsem naprosto nepředpokládal, a byl to docela šok. A přiznám se, že při závěrečné bitvě duchů jsem měl po celém těle husí kůži, takže horor by se asi dal hodnotit jako povedený, protože po celou dobu dokázal udržet mou pozornost, byl hodně napínavý s překvapivým koncem a nějaké emoce ve mně také vyvolal. Zkrátka solidní duchařina, která byla hodně zajímavá. Takže hlavní kámen úrazu spatřuji v hlavní hrdince, k níž jsem si za celou dobu filmu nevytvořil žádný vztah a žádné sympatie, oproti tomu Edward Burns je velký sympaťák a mám ho docela rád, i když zatím jsem ho vídal spíše v odpočinkovějších žánrech, ale rozhodně potěšil. Celkově tedy film vnímám jako mírný nadprůměr a uděluji lepší tři hvězdy.

plagát

Charlie Bartlett (2007) 

Opravdu hodně příjemný film, hodně příjemná teenage komedie, kterou stálo za to vidět a která má něco, čemu u lidí říkám charisma. Ano, vím že je to zvláštní označení v případě filmového díla, ale v tomhle případě říkám, že tenhle film má neskutečné charisma, nebo chcete-li oplývá jakýmsi zvláštním kouzlem, díky kterému mám pocit, že jsem viděl jeden z nejúžasnějších filmů na téma život na střední škole. Už když jsem se o tomto filmu dozvěděl, tak jsem tušil, že by se mi mohl hodně líbit, a mé tušení bylo velice správné, tomuto filmu jsem maximálně propadl a až do konce jsem si ho opravdu parádně užíval. A v tomto případě to není jen zásluha brilantního scénáře, i když ten na tom mám samozřejmě velkou zásluhu, ale především to je zásluha naprosto vhodně vybraného herce do hlavní role. Anton Yelchin je kluk, který nepůsobí dojmem typicky hollywodského krasavce s krásnou tvářičkou, ale nepůsobí rozhodně ani jako typický looser. Je to něco mezi, něco, díky čemu jsem si hlavního hrdinu naprosto zamiloval. V tomhle případě se tedy jedná o hodně povedený výběr mně neznámého herce, který působí hodně sympaticky a reálně. K tomu je zde v parádní roli ředitele školy Robert Downey Jr., který byl ve své roli také úžasný. Zkrátka tenhle film je nesmírně kvalitním a nesmírně povedeným dílkem, které se opravdu vydařilo a u kterého tak trochu váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Ale tak když to tak vezmu, tak proč se držet zkrátka, film se mi líbil, nemám mu co vytknout, jsem maximálně spokojený, tak na co si tu poslední hvězdu šetřit. Dávám tedy pět hvězd.

plagát

Tokijská sonáta (2008) 

Hodně příjemný film, který sice není o veselých věcech a o radosti ze života, ale o to více vyniká vyznění celého příběhu, kdy rozhodně každý ze zúčastněných hrdinů má něco, co ho trápí, a co se mu těžko říká nahlas. Přiznám se, že nemám příliš rád japonskou a vůbec asijskou mentalitu, ale ve filmech jsem schopný a ochotný to tolerovat a v tomhle případě pokud bych měl filmu jako takovému něco vytknout, tak by to zřejmě byla velice dlouhá stopáž a fakt, že jsem měl kolikrát problém se zorientovat v tom, co se tam vlastně konkrétně v tu kterou chvíli děje. Ale naštěstí po většinu filmu jsem zíral se zájmem na televizní obrazovku a byl opravdu upřímně zvědavý na celé zakončení tohoto japonského dramatu. Celkový závěr celého příběhu pak byl nesmírně sympatický a dával snad tušit nějaké radostnější a optimističtější vyhlídky pro celou rodinu, což bych jim opravdu srdečně přál. Takže když to tak nějak shrnu, tak od filmu jsem toho příliš neočekával, jen jsem doufal v pokud možno zajímavé, atraktivní a kvalitní japonské drama, což se také potvrdilo a já tak mohu se spokojeností konstatovat, že tenhle film byl hodně příjemným zážitkem. Ale nebylo to tak zcela bez výtek, o čemž jsem se už v tomto komentáři zmínil, a vzhledem k těm výtkám nemohu dát maximální hodnocení, ale myslím, že i čtyři hvězdy jsou kvalitním a především tím správným hodnocením pro tento film.

plagát

Sbohem, Solo (2008) 

Tak přiznám se, že tenhle film mě nezaujal natolik, abych ho mohl nějak kvalitně ohodnotit. A přitom se jedná o docela příjemný nezávislý americký snímek, který rozhodně určitými kvalitami disponuje, jen kdyby se více jednalo než mluvilo a určité věci a informace nezůstávaly jen v rovině spekulací, tak bych film asi ocenil trochu více. A samozřejmě mi také vadí ten velmi otevřený konec, ze kterého jsem měl docela rozpačité pocity. Zkrátka tenhle film sice umí být zajímavý a chvílemi opravdu velice atraktivní, ale to bohužel na kvalitní hodnocení nestačí, mám-li určité pochyby o celkovém vyznění celého snímku, a tyto pochyby se rozhodně po sledování filmu dostavily a mám je stále v sobě, což mi brání film označit jako nadprůměrný. Ale samozřejmě bych zde rád pochválil velice kvalitní herecké výkony, s nimiž tenhle film vlastně stojí a padá, pokud by hlavní aktéři nezahráli dobře, tak by tenhle film dopadl ještě mnohem hůř, taxikář i jeho sedmdesátiletý pasažér to zkrátka zvládli na jedničku a je to asi ta nejpozitivnější věc na celém tomto filmu. Takže jak už je asi možné odtušit z předchozích myšlenek a řádků, tenhle film vnímám jen jako průměrný a jako takový ho také hodnotím, což vyjádřeno ve zdejším hvězdičkovém systému znamená sympatické tři hvězdy.

plagát

Sex Drive (2008) 

Nádherné. Perfektní. Osobité. Geniální. A hlavně velice vtipné. Od filmu jsem toho příliš nečekal, jen jsem věděl, že to má být o cestě za ztrátou panictví, ale co jsem viděl, to mě dostalo totálně do kolen a jakmile jsem začal hrát s tvůrci jejich hru, což bylo prakticky od první scény filmu, tak jsem pochopil, že tenhle film je geniální a že ho nelze odbít jen nějakým suchým konstatováním "další napodobenina Prciček". Já v tom vidím hodně originální a velice zajímavou teenagerovskou komediální road movie, u které jsem se hodně solidně pobavil a která mě několika fakt povedenými fórky a hláškami totálně odzbrojila a rozesmála, za všechny budu jmenovat například webové stránky "močícíženy.com" nebo hlášku "Ta kobliha má pravdu, měl bys jí poslechnout" (možná ta hláška zněla trochu jinak, nevybavuji si to konkrétně). Já jsem se prostě bavil, a jakmile se objevil na scéně geniální Seth Green jako vousatý amish, tak bylo vymalováno, pro tohoto herce mám slabost už od filmu "Ruka zabiják" a tady prostě a jednoduše exceloval, jeho sarkasmus a suchý humor byl jednou z nejvtipnějších částí filmu. Mám pocit, že už snad ani není co dodat, tato komedie na mě zafungovala naprosto dokonale a není důvod jí jakkoliv ubírat na hodnocení, jak už jsem několikrát napsal, když se mi nějaký film maximálně líbí, tak tam neváhám napálit maximální hodnocení. Takže je to za pět hvězd a tvůrcům patří poděkování za to, jak perfektně mě dokázali pobavit a potěšit.

plagát

Ostuda (2009) 

Hodně příjemné překvapení, kdy mi v určitých pasážích film utíkal tak rychle, že když jsem se koukl na hodiny, tak půlhodina už byla pryč, aniž bych si to během sledování filmu stihl uvědomit. Celý příběh je hodně dobře promyšlený a především dokázal udržet mou pozornost, což je obzvláště u komorního dramatu, které se odehrává po většinu času jen v jednom bytu a s několika málo herci, nesmírně důležité. Takže během dvou dnů druhé překvapivě kvalitní komorní drama ze Španělska, tato země si po filmařské stránce může gratulovat ke schopným scénáristům, hercům, režisérům a dalším zástupcům filmařských profesí. Zkrátka Španělsko točí dobré filmy a seriály a tenhle film je toho nesporným důkazem, protože tady snad není co vytknout. Perfektní herecké výkony, reálné reakce jednotlivých postav i pečlivě budovaná zápletka a atmosféra, to všechno z tohoto filmu činí velice kvalitní dílo, které rozhodně stálo za to vidět. A přitom mi přijde, že téma adopce ve filmech příliš často nevídám, takže jako další plusový bod musím přiznat tomuto filmu i zajímavý nápad, protože jak se dva manželé sžívají s adoptovaným osmiletým chlapcem, to považuji za originální a zajímavý nápad. Největší síla tohoto filmu je bezesporu v dialozích, což občas bývá kámen úrazu, ale tady je to ten pověstný hnací motor, který děj neustále posouvá do zajímavějších a především osobnějších rovin. Když to tak shrnu, tak by se dalo uvažovat i o pěti hvězdách, ale k tomu mi zde něco těžce specifikovatelného chybělo, v tomto případě to prostě vnímám tak, že čtyři hvězdy jsou tím správným hodnocením pro toto komorní drama ze Španělska.

plagát

Milovaní (2006) 

Ze začátku zajímavý a atraktivní film se s ubíhajícím dějem mění v docela nudnou konverzačku, kdy celý děj pramení z neschopnosti otce a syna promluvit si o rodinné tragédii. Jistě je zde i sbližování mladíka s krásnou Helenou a sbližování otce s manželkou svého kamaráda, ale bohužel mi to vše přišlo velice neatraktivně podané a především roztahané. Výsledkem je pak skutečnost, že jsem se v určitých pasážích docela silně nudil a film mě chvílemi ani nebavil. Ale to bylo opravdu jen občas, určité pasáže zase byly naprosto dokonalé, výsledkem je tedy jakýsi mírný nadprůměr, kdy váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ale v tomto případě má asi tenhle film štěstí, že já už jsem nemálo filmů ze severní Evropy viděl a na určitý roztahanější vypravěčský styl severských filmů už jsem si stačil zvyknout, takže to jako nějaký velký nedostatek rozhodně neberu. Filmu také v mých očích docela pomohlo to nádherné ostrovní prostředí a sympatičtí herci. Jinak ale kdybych měl hodnotit jen děj samotný, tak by to asi tak dobře z mého pohledu pro tento film nedopadlo, ale pokud mám hodnotit film jako celek, tak se dá říci, že to zase tak špatně nedopadlo, ale očekávání byla rozhodně větší, než jaké dokázal film splnit, ovšem čtyři hvězdy vidím jako optimální odezvu z mé strany na celkové kvality tohoto díla.

plagát

Šťastlivci (2008) 

Tenhle film, tahle úžasná road movie, to byl balzám na duši, takhle příjemný film se vidí opravdu málokdy a jakmile na takto kvalitní záležitost narazím, tak rozhodně s hodnocením a chvalozpěvy nešetřím. A tohle je přesně ten příklad naprosto dokonalého a perfektně promyšleného filmu, kdy vše se děje z nějakého důvodu, veškeré zdejší dění má své opodstatnění a charaktery postav jsou předem dané a především neměnné, což je velice důležité. Když Fred řekne, že tu kytaru nechce a za tímhle názorem si stojí až do konce filmu, tak to je pro mě znamení, že tvůrci dbali na pevně dané charaktery postav. Opravdu hodně úžasný film, hodně úžasná road movie, která nabízí pohled na život takový, jaký ve skutečnosti je nebo může být, a to je na něm spolu s úžasnými lokacemi a exteriéry asi to nejlepší. A samozřejmě nesmím opomenout herecké výkony, Tim Robbins, Michael Peña i Rachel McAdams zahráli opravdu úžasně a v tomhle případě se jedná o tři skutečně vyrovnané herecké výkony, kdy nikdo nemá navrch a kdy každý z těch herců je v té své roli prostě perfektní a okouzlující. Vydat se na tuhle cestu po Spojených státech s hlavními hrdiny by mě asi hodně bavilo a nenechal bych si to ujít, stejně jako jsem si nenechal ujít tento film, už když jsem ho kupoval, tak jsem tušil, že se mi bude líbit, a to se také potvrdilo. Takže tady není nad čím váhat, na tomto filmu nevidím jediné slabé místo a čas s ním strávený považuji rozhodně za výborně strávený čas, proto s radostí uděluji pět hvězd.

plagát

Flirt (1995) 

Jsem trochu v rozpacích, jak se k hodnocení tohoto filmu postavit. Sledovat první příběh bylo ještě docela zajímavé, protože tam jsem nevěděl, jak to dopadne a co se tam všechno odehraje. Sledovat druhý příběh už bylo docela nudné, protože když člověk ví, co se tam odehraje a jak to dopadne, tak se vlastně jen nudí a čeká, až přijde třetí příběh. Jenže třetí příběh je opět o tom samém, děje se tam pořád to stejné co v prvním a druhém příběhu. Jistě, pokusy o inovace v druhém a třetím příběhu jsou, ale to nic nemění na tom, že jsem hodně zklamaný z výsledku, protože prakticky počínaje druhým příběhem jsem sledoval čas a čekal, až celý film skončí. Vím, že se v tomto případě zřejmě jednalo o jakýsi experiment, ale v mém případě nápad udělat jeden příběh, jeden scénář, a natočit to ve třech různých městech, prostě nepadl na úrodnou půdu. Takže se jedná jednoznačně o veliké zklamání a jediné, co v mých očích tenhle film zachraňuje a vyzdvihuje je fakt, že trvá pouhých 80 minut a že ten děj byl docela nápaditý, dokud neskončil první příběh. Takže teď už zbývá jen jedna otázka, a to jestli udělím dvě nebo tři hvězdy. Je to nerozhodné, je to padesát na padesát a já teď vůbec nevím, k čemu se přiklonit. Ale v tomhle případě asi naštěstí pro film zůstanu na třech hvězdách, ale ty tři hvězdy jsou opravdu velice nepřesvědčivé.

plagát

Ideální společnost (2003) 

Těžko říci, jestli jsem od této komedie vůbec něco čekal. Ale asi tam nějaká očekávání byla, po přečtení děje jsem si říkal, že nápad to není špatný, naopak, že je to docela originální a že i film by mohl za něco stát. Jenže bohužel výsledný dojem po zhlédnutí filmu je takový, že od filmu jsem asi čekal něco trochu jiného, než co mi bylo předloženo. A přitom tenhle film se nedá rozhodně označit jako špatný, je zde pár skvělých nápadů a to hlavní, na čem je film založen, totiž že šestice různorodých studentů vysoké školy má vypracovat projekt na téma ideální společnost, zase rozhodně tak špatně nevyznívá a chvílemi je film velice atraktivní. Jenže bohužel chvílemi dokázal i docela pekelně nudit, a to se dělo především ve chvílích, kdy už dialogy mezi jednotlivými aktéry byly hodně dlouhé. V tomhle filmu se vůbec hodně mluví, což je z mého pohledu asi ta největší chyba, diváka to totiž po určité době otupí a dokonce jsem se několikrát přistihl, jak myslím na něco jiného, co s filmem vůbec nesouvisí. Takže největší kámen úrazu a příčinu mého zklamání tedy vidím v tom, že ve filmu se více mluví nežli koná, takže se tam vlastně nic moc neděje, a tím pádem je logické, že má pozornost po nějaké době zamířila jinam. A bohužel jsem se ani příliš nepobavil, což by měl být asi základ každé komedie. Ale jak jsem napsal na začátku tohoto komentu, film rozhodně nehodlám označit jako špatný, spíše mi prostě nesedl styl celého snímku, ale jako průměrná komedie z vysokoškolského prostředí to bohatě postačí, takže ty tři hvězdičky jsou pro tento film ideálním hodnocením.