freddy

Je zajímavé přemýšlet, jak by vypadal svět, kdybychom se rodili jako starci a ze světa odcházeli jako roztomilá miminka. A hlavně je zajímavé přemýšlet, jestli by na to byli lidé ochotní přistoupit. To je jen jedna z mnoha myšlenek, které mě napadají po zhlédnutí tohoto filmu, který byl nominovaný na 13 Oscarů a během oscarového večera svedl tuhý boj s Milionářem z chatrče. A film to je rozhodně výborný, o tom se nepřu ani o tom nepochybuji. To, co jsem viděl, se mi hodně líbilo, bylo zajímavé sledovat mládnutí hlavního hrdiny a jeho celý život od začátku do konce. Ale zároveň se nemohu ubránit dojmu, že některé scény byly hodně nudné, obzvláště nejnudnější mi přišla scéna, kdy Benjamin přijel za Daisy do New Yorku, u toho jsem se nudil celou dobu. A tak teď přemýšlím, jestli na tuto nudnou scénu velkoryse zapomenout a zohlednit to pozitivní, co mi film dal, nebo tuto nudnou pasáž zohlednit v hodnocení. Každopádně je tu jeden argument, jeden hodně pozitivní argument, díky kterému jsem ochoten hodnotit film hodně vysoko. A to sice že jsem se rozbrečel jak nějaké malé dítě ve chvíli, kdy jsem to absolutně nečekal. Bylo to sice ke konci, ale bylo to v době, kdy nebyl absolutně důvod k tomu, abych dal průchod emocím, mé dojetí přišlo v okamžiku, kdy se za nemocničním oknem objevil kolibřík. Neškodná scéna, neškodný odkaz na jeden ze zážitků hlavního hrdiny, a přesto v tuhle chvíli se v mém obličeji objevil neutuchající pláč. Nikdy jsem nic takového u filmu nezažil a nechápu, proč právě tahle scéna tak zapůsobila na mou psychiku, prostě jsem začal brečet a pláč nešel zastavit. Z toho důvodu jsem ochoten přehlédnout ten nedostatek v podobě nudných zhruba 10 minut a udělit pět hvězd. Samozřejmě ale nesmím zapomenout pochválit ani herecké výkony, Brad Pitt byl vynikající a úžasný, až snad přímo geniální, a protože s ním ten film stojí a padá, tak to je velice důležitý fakt. Takže z mého celkového pohledu jsem viděl výjimečný a geniální příběh, jehož konec byl nezapomenutelný, a obzvláště věta, která zazní ke konci filmu "Podíval se na mě a já poznala, že ví, kdo jsem, a pak zavřel oči, jako kdyby usnul." mě bude provázet ještě hodně dlouho a vzbudí ve mně jistě ještě hodně emocí. Ne, i když jsem chtěl původně dát jen čytři hvězdy za tu jednu nudnou scénu, tak to prostě nejde, při psaní tohoto komentáře jsem si uvědomil, že tohle je film, který si zaslouží maximální hodnocení, které také nakonec uděluji. Je to za pět hvězd.

Když už si člověk myslí, že o druhé světové válce bylo natočeno všechno, co může být jen trochu zajímavé, tak přijde film, který se věnuje problematice, o níž jsem zatím téměř neslyšel a vlastně jediný případ, kdy jsem něco málo o plánovaném tvoření árijské rasy zaregistroval, bylo ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále, kde pokud se nemýlím hlavní hrdina pracoval v podobném zařízení, ve kterém se v tomto filmu ocitla i hlavní hrdinka. A musím říci, že tahle část z druhé světové války byla velice zajímavá a film na tuto látku rozhodně nahlíží velmi kvalitně a dá se říci skoro až strhujícím způsobem, ale bohužel zároveň také trochu s odstupem a velice chladně. A ten chladný náhled jakoby z odstupu, to je asi jediná věc, která mi na tomto filmu vadila, jinak se jedná o hodně zajímavý a kvalitní příběh, který určitě stálo za to vidět a který je hodně povedený. Jen by mě ještě docela zajímalo, jestli hlavní hrdinka to své dítě někdy našla, ale to je jen jakási malá nepodstatná osobní výtka. Pokud se podívám na herecké výkony, tak tam rozhodně musí směřovat má velká pochvala pro všechny zúčastněné, počínaje Monikou Hilmerovou v hlavní roli, přes Vilmu Cibulkovou, Bronislava Poloczka, Michala Sieczkowskiho, až např. po Martina Stránského v menší roli. Všichni se snažili, všichni hráli bravurně, a všichni se tak přičinili o kvalitní a na české poměry nevídaně povedený film. Nebýt toho chladného nazírání na celý příběh, které jsem z filmu cítil, tak to mohlo být i za pět hvězd, takhle jsou to "jen" čtyři hvězdy, ale hodně solidní a hodně kvalitní čtyři hvězdy.

Co napsat o filmu, který evidentně staví na závěrečné pointě, která zde je, alespoň tedy z mého pohledu, absolutně nečekaná, ale bohužel není originální? Tak předně působí velice sympaticky už jen nápad zabývat se myšlenkami a životy lidí, kteří přežili leteckou havárii a nyní se s tím musejí psychicky vyrovnat. Ale bohužel jako nápad je to zajímavé jen chvíli, po určitém časovém úseku jsem totiž začal přemýšlet, kam tvůrci vlastně s tímhle příběhem směřují, a začínal jsem se u toho přemýšlení nepříjemně nudit. Naštěstí čekání na závěrečnou pointu netrvá zase tak dlouho, a jak už jsem napsal, závěrečné vyústění je z mého pohledu nečekané a šokující, ale bohužel ho nelze považovat za originální, protože tohle už tu bylo. Ale nakonec pokud vezmu film jako celek, tak to sledování zase taková otrava nebyla, a i když Patrick Wilson mi už chvílemi připadal otravný, tak se to dalo skousnout a dojít v pohodě až k závěru filmu, aniž bych měl jakékoliv nutkání film během sledování přepnout či u něj usnout. A to se rozhodně počítá. Anne Hathaway byla v hlavní roli velice příjemná a myslím, že svůj herecký part zvládla na výbornou. Patrick Wilson nebyl nejhorší, zahrál svůj průměr a stačilo to. Takže výsledkem je zajímavé mysteriózní drama s trochou romantiky a nečekaným závěrem, a to stačí alespoň na ty tři průměrné hvězdičky, lepší hodnocení si tenhle film opravdu nezaslouží.

Pokud bych mohl vrátit čas, ale zároveň bych už věděl, co je tenhle film zač, tak bych si několikrát rozmyslel, než bych se rozhodl se na něj podívat. Něco tak zoufale nudného se opravdu jen tak nevidí, během filmu jsem měl permanentně pocit únavy a znuděnosti a nebyl jsem příliš daleko od toho, abych u toho usnul, což se mi už hodně dlouho u filmu nestalo. A přitom nedokážu určit, v čem je chyba, protože námět vypadal více než zajímavě. Ale ač jsem se snažil sebevíc mít pro tento film pochopení a mít s ním trpělivost, tak to nebylo nic platné, od začátku do konce to byla téměř pořád ta stejná nuda. Takže mé hodnocení je vlastně i tak trochu milosrdné vzhledem k mým pocitům z filmu, ale má to své opodstatnění. Předně jsou tu totiž docela solidní herecké výkony (fakt, že nebylo příliš co zajímavého hrát a že film je nudný není chybou herců, ale scénáristy), pánové Brosnan a Cooper a dámy Clarkson a McAdams hráli hodně příjemně a nebýt jich, tak bych snad film poslal nemilosrdně někam k jedné hvězdě nebo odpadu. Ale v tomhle případě kvalitní herecké výkony zachránily nudný a nevýrazný film. A pak ještě k dobru počítám fakt, že tam některé pasáže byly alespoň natolik zajímavé, že se mi u nich nechtělo spát, což se dá taky započítat jako pozitivní fakt. Ale jinak bohužel nemohu mít pro tenhle film žádná slova chvály a dvě hvězdičky jsou možná až příliš milosrdné a tvůrci filmu za ně mohou poděkovat vynikajícím hercům, kteří film vyzdvihují aspoň k těm dvěma hvězdám.

Zažili jste někdy ten pocit, že se koukáte na docela obyčejný film, který vlastně nenabízí nic zajímavého či převratného, ale přesto cítíte, že si ho budete dlouho pamatovat a zřejmě na něj nikdy nezapomenete a po jehož zhlédnutí máte pocit smutku a jakési zvláštní nostalgie? To je přesně můj případ a mé pocity ze zhlédnutí tohoto rodinného fantasy filmu, který mi hned na první zhlédnutí maximálně přirostl k srdci a u něhož cítím, že se v mých myšlenkách bude vynořovat ještě pěkně dlouho. A přitom by se dalo říci, že to vlastně není nic jiného než příběh jednoho chlapce, který najde jakési zvláštní vejce, z něhož se vylíhne malá příšerka, která dá vzniknout legendě o lochnesské příšeře. Ale spojení toho chlapce a té příšerky jménem Crusoe, to je něco příjemného, něco, co mě prostě dojalo a absolutně dostalo. Ty citlivě natočené záběry, jak se příšerka seznamuje se světem, jak se kamarádí s tím chlapcem a vezme ho na projížďku po jezeře na svém hřbetě, a vlastně i ten konec, kdy ta příšerka odplouvá a chlapec i divák ví, že už se zřejmě nikdy neukáže. To mi bylo skoro do breku a smutnil jsem spolu s tím chlapcem, zcela jsem totiž chápal, že se do příšerky zamiloval, já jsem si jí totiž zamiloval taky a loučit se s něčím tak krásným, milým a sympatickým a vědět, že už to nikdy neuvidím, tak bych měly oči zalité slzami. Každopádně ale docela potěšil optimistický konec, to zase musím přiznat. Tolik tedy k filmu, nyní k hodnocení. Pokud jste pečlivě přečetli mé předchozí řádky a mé myšlenky, tak vám musí být jasné, že k tomuto filmu a příběhu jsem si vybudoval hluboký citový vztah, a jak jsou v něčem city, tak pak člověk bývá zaslepen. I já jsem zaslepený a netečný k některým chybám, které by mi za jiných okolností u filmu vadily, ale já vidím jen roztomilou příšerku a kamarádství chlapce a příšerky na celý život. A to mi stačí abych udělil pět hvězd, tenhle film je zkrátka výjimečný a hodně příjemný, a proto nevidím důvod s hodnocením jakkoliv šetřit.

Kdyby mi někdo před zhlédnutím téhle komedie řekl, že mi to příjemně uteče a dokonce se budu i docela dobře bavit, tak bych mu to asi nevěřil. Ale na mě kupodivu ta zvláštní kombinace špionážního filmu s komediálním žánrem fungovala maximálně perfektně, takže s výsledkem mohu být jen a jen spokojený. Možná někoho napadne, proč jsem vlastně na tenhle film koukal, když jsem mu zase až tak úplně nevěřil a bál jsem se nudy a neatraktivnosti. Rád na to odpovím, samozřejmě jsme totiž v Česku a já stejně jako mnoho ostatních obyvatel této země jsem hodně zvědavý, a v tomto případě byla má zvědavost tím hlavním hnacím motorem, abych se na film podíval. A jak vidno z předchozích řádků, dobře jsem udělal, tomuto filmu totiž z mého pohledu absolutně nic nechybělo, napětí jsem uvítal, odlehčení v podobě mnoha vtipných scének přišlo vhod a nějaký ten nečekaný zvrat tu taky byl, takže z mého pohledu naprostá a neutuchající spokojenost. Pokud se zaměřím na herecké výkony, tak Steve Carell je v roli agenta Smarta opravdu vynikající, zvládl to perfektně a bezchybně. Anne Hathaway, Dwayne "The Rock" Johnson, i ostatní herci ve větších rolích byli perfektní a takový Bill Murray jako "mluvící strom" byl prostě nepřekonatelný. Výsledkem je tedy solidní mix akce, komedie a napětí a já neváhám udělit naprůměrné hodnocení, film ode mne získává zasloužené čtyři hvězdy.

A začínám desátou stovku mých komentářů. Pokud existuje žánr komorní horor, tak tenhle film by se pro toto označení hodil přímo ideálně. Během sledování tohoto filmu jsem měl mnohokrát pocit, jako bych sledoval nějaký neškodný film, možná skoro i nějakou neškodnou černou komedii, jenže když člověku dojde, že ten týpek před kamerou to všechno myslí smrtelně vážně a dokud ho někdo nechytí, tak bude ve vraždách pokračovat, tak už to potom taková sranda zase není. Každopádně ale tenhle horor mi přišel hodně neškodný, zkrátka monohokrát jsem měl pocit, že vraždy jsou tam jen pro efekt a ani jsem se u nich nikterak nebál. Ovšem v tomhle případě film zachraňuje velice originální nápad, že hlavní hrdina, který zabíjí jen pro zábavu, se svěřuje divákům se svými pocity a dokonce klade velmi zajímavé skoro až filozofické otázky, které mě jako diváka leckdy donutily reagovat a odpovědět si na to, co hlavního hrdinu zajímalo. On přiznává, že je parchant, že on představuje to zlo a diváci před obrazovkou to dobro, ale zároveň nezapomene okázale sdělit, že je mu jedno, co si o něm myslíte. Jak říkám, nebýt zajímavého nápadu a toho, že jsem žádný podobný film dosud neviděl a neuměl jsem si představit, že by taky něco jako komorní horor mohlo existovat, tak bych film ohodnotil velmi nízko, protože chvílemi dost silně nudil a koukat se na ty vraždy z nudy mě přestalo bavit velmi brzy. Ale díky tomu nápadu a charismatickému představiteli hlavního hrdiny dávám nakonec filmu průměrné tři hvězdy, což mu musí stačit, protože na lepší výsledek to z mého pohledu rozhodně není.

Pro svůj 900. komentář jsem si vybral k ohodnocení horor, tedy žánr, k němuž v poslední době zkouším tak nějak postupně a pomalu stírat svou nechuť a filmů natočených v tomto žánru si dopřávám už trochu více, než tomu bylo ještě před měsícem. Zkrátka tomuto žánru, z něhož jsem doposud viděl jen velmi málo filmů, dávám postupně šanci přesvědčit mě, že si mou pozornost plně zaslouží. Film Hory zalité krví jistě není špatným hororem, dokázal ve mně totiž probudit zájem o celý příběh a se zájmem jsem to celé sledoval až do konce. Ale na to, abych tento horor mohl označit za nadprůměrný či snad dokonce brilantní chybí ještě pořádný kus. Předně se mi tam nelíbil ten konec, jakmile se všichni zúčastnění dostanou do toho domu, tak film upadá na kvalitě a ten závěr ve mně zanechal několik nezodpovězených otázek a já mám rád, když je ve filmech po jejich skončení jasno. Ten závěr tedy pokazil jinak velice solidně rozjetý film, který vypadal opravdu hodně zajímavě. Na chvíli jsem dokonce doufal, že se to nepromění v bezduchou krvavou vyvražďovačku, ale to bych toho už asi chtěl po filmu příliš mnoho. Výsledek jsem nicméně ochoten označit jako průměrný, nadšení se postupně změnilo ve znuděnost, a tak si myslím, že označení průměrný horor je zde zcela na místě. Dá se říci, že tenhle film rozhodně neudělal žánru horor v mých očích žádnou ostudu, spíše mě utvrdil v tom, že hororům bych měl začít dávat šanci zřejmě častěji, a asi tak i učiním. V tomhle případě uděluji tedy tři docela solidní hvězdy.

Když se člověk koukne na komedii, od které čeká, že se u ní pobaví, a ona opravdu dokáže pobavit, tak to pak je asi ta nejideálnější situace, jaká může nastat. A tohle se mi přesně stalo s tímhle filmem, který je založen na zajímavém nápadu, že hlavní hrdina nastoupí výkon trestu až za půl roku, a protože nechce ve vězení dělat děvku, tak se začne učit sebeobraně. Musím uznat, že originalita ani vtip zde nechybí, tenhle film tak nabízí to, co by správná komedie měla a dokonce snad musí obsahovat, pokud chce uspět. A v tomhle případě skutečně u mě docela dobře uspěla, bavil jsem se, užíval jsem si to, a čekal jsem, jak se bude děj vyvíjet a jak to skončí. Závěrečná scénka potěšila i pobavila a byl to takový odlehčený a vlastně i opodstatněný happy end, takže v tomhle směru nelze filmu nic vyčítat. Hlavní role se ujal Rob Schneider, kterému zdá se komedie a komediální role svědčí, ale v tomhle případě to navíc ještě skloubil i s pozicí režiséra a celé to dopadlo asi nejlépe, jak vůbec mohlo. Jinak s výjimkou Davida Carradina zde žádní známější herci nejsou, ale to nikterak neubírá filmu na kvalitě. Celková sumarizace je tedy jasná. Originalitu a vtip umím ocenit, a i když k maximálnímu hodnocení něco málo schází (znám totiž lepší komedie, které si těch pět hvězd zasloužily více než tento film), tak přesto tenhle film považuji za téměř dokonalý a uděluji lepší čtyři hvězdy.

Jak to může dopadnout, když na výlet za prezidentem Spojených států vyrazí partička těch nejhorších studentů z jedné střední školy, kteří umějí jen dělat mejdany, hulit marihuanu a chlastat tvrdý alkohol ve velkém? Může to skončit průšvihem, to nepochybně, ale ta cesta do Washingtonu může být hodně dobrý odvaz, což se také stalo. Od začátku do konce jsem se parádně bavil, film mi maximálně kápl do noty a nápad, který se mi zdál zpočátku hodně šílený, se nakonec ukázal jako geniální a velice originální. Hlasitý výtlem z mé strany přišel jen jeden, ale stálo to za to, mám teď na mysli scénu, kdy se ti studenti hromadně fotili a výsledkem byla "lidská pochodeň", jak to pak o něco později nazval komentátor ve zprávách. U zbylých fórků jsem se taky smál a bavil se u nich, ale hlasitý výtlem byl opravdu jen jeden. Tvůrci těmi nápady rozhodně nešetřili, a tak například ředitel v kómatu, učitelka s bonboniérou vylepšenou nějakou psychotropní látkou (zřejmě alkoholem) či scénka s inzulínem, to všechno dokázalo pobavit, ale těch vtipných momentů zde bylo mnohem víc. Tohle není jen obyčejná teenage komedie, tohle je hodně vydařená a nadprůměrná teenage komedie, která stála za to a která dokázala být i originální. Škoda toho trochu ohraného konce na půdě kongresu, nebýt toho, tak bych dal i pět hvězd, takhle to vidím jen na 90%, neboli na lepší čtyři hvězdy, ale i tak si myslím, že pro teenage komedii je to více než dobré hodnocení, každopádně rozhodně jsem tenhle film neviděl naposled.