Wysch

Tak a máme tu vítěze letošních "koncesionářských" pohádek. Teda takhle, ono není o co stát, v zásadě je to k uzoufání pomalá srajda s příšerným dabingem, triky a neskutečně nesympatickým voňavkářem, ale zaprvý jsme se konečně dočkali aspoň nějakýho doušku nápadu (eště jsem neviděl pohádku s voňavkama), a hlavně postavy nebyly ani zlé ani dobré. A to mě bavilo. Teda takhle, záporák tam jeden byl, ale blonďatá princezna nebyla žádná namyšlená nána, a vévoda nebyl žádnej nafrněnej fracek. A když se k tomu přičte fakt, že jsem se asi zamiloval do Kristíny (s jakýmkoliv nosem, hlavně, když má mokré tričko), musím dát tu třetí navíc, aby letos ten vítěz přeci jen byl.

Tetsuo, WTF? Samozřejmě, že první akt popisuje tři ze čtyř ženských postav ad extremum, a proto bude Teorie tygra do konce moderní civilizace v mnohých očích jen obyčejný šovinistický flák plný klišovitých mužských postav, které trpí pod tvrdou ženskou nadvládou. Teprve ve třetím aktu se přinejmenším postava Tatiany Vilhelmové dočká plasticity, ale k utrpení feministických kachen se tak jako tak obrátí tím "správným" směrem, totiž přikloní se k názoru svého otce, svého bratra a jeho ženy. V naivitě tak podle sexistického a šovinistického scénáře zůstane pouze manželka (Balzerová) a matka (Janžurka), a hlavní geroj, charismatem stříkající Bartoška, v závěrečném záběru zobrazen jako žijící šťastně až do smrti, přeci jen nakonec překoná všechna útrpenství ženského světa a tyranii své ženy i matky dokáže svrhnout. _____ Recenze a komentáře spíše negativní zmiňují jako nedostatek scénář, ale já s tím nesouhlasím. Což je koneckonců důvod, proč mě v roce 2007 nevzali na scénáristiku - můj názor na dobrý scénář podle mnohých není správný. Podle mě ale (totiž) Teorie tygra má překvapivě dobrý a chytrý scénář, který bych s klidem nazval moderním dramatem. (Budiž i otázka, jestli vůbec recenzenti a komentující někdy viděli filmový scénář.) Dialogy jsou trefné, na potřebných místech vtipné, jinde naopak hořké či (rádoby!) emotivní. Scény jsou místy skvělé, místy spíše průměrné, jednu scénu považuju za zbytečnou (což je na 101 minut stopáže pořád hodně dobrý výkon).______ Baví mě hudba v synchronizaci s kamerou a dlouhými přemýšlivými záběry na klikatice středních Čech. (Přesně ty, které kritizuje DaViD '82.) I tyhle scény mají svůj smysl a symboliku v osobní svobodě a možnosti volby, o kterou přišel. Když se řekne Indiana Jones, jako nej scéna se mi například pro Dobyvatele pravděpodobně vybaví Indiana prchající před valícím se balvanem; "Here's Johnny!" pro Shining; roznožka Sharon Stone v Basic Instinct nebo úplně poslední scéna Breakfast Clubu. Když mi někdo řekne Teorie Tygra, vybaví si záběr přes rameno Bartošky na klikatící se řeku. Tak důležitá tahle scéna podle mě byla. Tak klíčová pro tenhle film. A ve své podstatě jej vystihující. _____ Kritici kritizují, že scénář nedokáže zaplést jednotlivé linky různých párů tak, aby každá měla pointu, ale i s tím nesouhlasím. Na ocet zůstává jen Janžurka, ale její muž je rozprášen v řece a zahrabán u kostela; všechny ostatní páry mají v posledním aktu svoji plasticitu, a v posledních scénách i svoje vyvrcholení. _____ Trochu mě mrzela ztráta tempa v druhém aktu, a přechod formy (a úhlu pohledu) v aktu třetím, ale tak jako tak, výsledek se pro mě dostavil - tempo už nekleslo; a polepšení Vilhelmové mělo svůj důvod a význam a muselo ve scénáři být, jinak by se v zásadě film neuzavřel. Neměl by pointu. _____ Nejen jako vtip slouží závěr s vykastrovaným kocourem. Slouží totiž jako pointa číslo dvě, což je něco, co jsem u českého filmu ani nečekal. ____ Ani jedna z postav by ale neměla být brána jako ta špatná. Motivaci dominantních žen vysvětluje druhý resp. třetí akt. Motivaci trpících manželů vystihuje první resp. druhý akt. Problémem tak zůstává jen to, že ženské vysvětlení přijde až příliš pozdě na to, aby s nimi mužský divák soucítil. Naopak mužskej divák si při scéně "To máš za pade!" možná může říkat, že ta kráva by si zasloužila. ____ Celej film je road movie bez silnice a bez návratu domů. Je o tom, že i když svoji ženu miluješ, musíš zůstat věrný svým snům. Je o tom, že i když chceš pro svýho muže to nejlepší, nesmíš mu vzít jeho mužnost a jeho sny. I.e. nebuď podpantoflák, a ty nebuď stíhačka. Život je moc krátkej na to, abychom ho ztratili žitím, jak jsme žít nechtěli. ____ Bartoška má po tom rakovi ještě víc charismatu. Respekt. ___ Muchow perfektní.

Po patnácti minutách přepnuto na Máchala s Jankem. Obávám se, že si programový ředitel České televize řekl, že stejně nemá cenu soupeřit o diváky s takovou klasikou, jakou jsou Bočanovi čerti, a tak se nasadil tenhle televizní průjem. Aspoň, že se ČT zasluhuje o rovnoprávnost menšin, teplým Jiříkem určitě nic zkazit nemohla, že ne?

Sorry, ale tohle napsal asi žák páté třídy základní školy, a nikoliv vystudovaný scénárista, který napsal něco tak relativně povedeného jako Labyrint. Pan Dolenský to zrežíroval čistě pod parou nebo pod vlivem marihuany, a aby se to nepletlo, pan Vaculík se k němu přidal a celou tu vánoční srajdu si užil aspoň tak (o Hanzlíkovi ani nemluvě). Mladá dvojice to brala na druhou stranu příliš vážně na to, aby se dala přihodit hvězda navíc aspoň za to, že si to ten ansámbl užil. Lucka Černá je ale překvapivě celkem pěkná holka, takže jedna hvězda na konto štědrovečerní pohádky 2016 přeci jen poputuje.

Já snad asi měknu a stárnu... Well, je to "muzikál", a dalo by se čekat, že to bude v zásadě sestavený jen z pěveckých vystoupení jednotlivých zvířat. Pravda je ale asi taková, že film není vyprávěnej jako klasickej animák pomocí klipovitých sekvencí, ale jako standardní film se standardním scénářem. (O to překvapivější je, že film je napsaný jako storyboard.) Naposledy jsem takovej pocit z animáku měl asi u How to Train Your Dragon (1). Tím nechci říct, že by to bylo líp napsaný než třeba letošní Zootopia, která pravděpodobně stejně zůstane nejlepším animákem 2016, ale po delším a delším zamyšlení si ze Zootopie pořád vybavuju jen jednotlivé scénky, ale už ne jejich propojení. Neboli, jak jsem někde četl či slyšel, zkrátka typické vyprávění animáku skrze storyboard. Je to možná způsobený tím, že od projekce (ve 2D v původním znění mimochodem) mi uplynulo sotva pár hodin, a tak film mám v palici čerstvě, ale fakt, že jsem nic jako dobře napsaný (byť slabší) příběh nečekal a přesto jsem to od muzikálovýho animáku dostal, mě zkrátka naplňuje tak nějak víc než třeba ta Zootopia. Dalším faktorem, kterej mě naprosto unesl, byly herecký výkony. Že Scarlett Jo má neuvěřitelně sexy hlas a tím pádem i prezenci na plátně i bez svých fyzických předností, to víme už od Her. Že Matthew McConaughey má taky sexy hlas, to jsem si tak nějak všimnul v Interstellar, ale že skutečně dokáže hrát animovanou postavičku, to jsem od něj ani nečekal (čekal jsem od něj tak nějak money grab přístup jako v Kubovi). Největším frajerem je ale podle mě Taron Egerton - ten by se zpěvem v klidu mohl živit. A to jsem od gymnasty taky nečekal. (Naopak někteří herci se neobešli bez autotune.) No a do třetice za mojí pětku asi může to, že film je skvěle zrežírovanej. Tempo tak akorát, aby ty dvě hodiny utekly příjemně, skvěle načasovaný pěvecký výstupy (byť v zásadě nejsou rozloženy po celou stopáž). Klišovitá sbírka postaviček (protože je to i pro děti, nějaká ta prdící se taky najde), to jo, ale co čekat od filmu, kterej by měl cílit na všechny vrsty diváctva. Konec sice taky nepřekvapil (vážně byl někdo překvapen?), ale celkově vzato se dá říct, že film mě příjemně naladil. Jestli bych měl rodičům před Vánoci a přes Vánoce doporučit nějakej film, na kterej můžou zajít s dětma, a nenudit se, je volba jasná. Nejlepší animák roku rozhodně ne, ale kolem a kolem příjemný (předvánoční) překvapení. Jo a Ms. Crawly je naprosto super.

Nadvakrát. V době vysílání první řady jsem se nedostal přes druhou či třetí epizodu. Nešlo to. Tempo je neúměrně pomalé, postavy až na Peggy a Jarvise naprosto nevýrazné, ploché a ničím nevyčnívající z komiksovýho a televizního klišé. Ale v zásadě poslední třetina série dostane tak nějak podivně dobrý impuls v podání celé té jakoby zápletky s ruskou špionkou, německýho hypnotizéra a v podstatě všechny vedlejší charaktery mají najednou svou roli, byť v mnoha případech totálně over the top. Jo a holky v éře čtyřicítek byly podle tohohle seriálu tak nějak víc sexy - že Hayley je dračice, to víme od Kapitána, ale Lyndsy i chladná Bridget jsou fakticky perfektně vyšňořené, učesané a vůbec vystajlované. Žeru tu stylizaci jak holek a kluků, tak samotnýho seriálu skrze hudbu, barevný filtry, design interiérů a radio show Kapitána Ameriky. To se prostě povedlo na výbornou. A teď hurá na druhou řadu. V tuhle chvíli škoda, že i poslední.

K zhlédnutí alespoň ZDE. Laciný look studentského filmu, bez hlubšího záměru a s pointou, která neosloví. Gunner Wright má ale sexy hlas.

Asi nejvíc žeru ty Ufajry a fakt, že voba maj fakticky svoje profily tady na ČSFD a zrzka je ještě ke všemu aktivní! (Sorry za stalking.) Bechdel test není Bechdelův. Hejtuju fetky, stíhačky a moralizující pozérky. O to kouzelnější je, že jsem úplně stejné prokrastinující pako jako Damián a radši se podívám na striptýz holky s umělejma prsama, než abych komunikoval se svojí zrzavou fiflenou, která chytá deprese z toho, že její máti má rakovinu, že její vymatlaná kámoška s mozkem z kokainu to dotáhla bez nějakýho vlastního zapříčinění do Paříže (není o co stát) a že její nejlepší kámoš, gay, má sex častějš než ona sama. Stejně tak kouzelná je forma vyprávění týhle vztahovky na dálku s postavama, který sice považuju za uvěřitelný, protože se minimálně v Damiánovi celej vidím, ale za zbytečně dohnaný do extrému, protože nevěřím tomu, že by žádná byť sebevymaštěnější pipka opustila svojí matku, která bojuje s rakem, jen proto, aby v Berlíně u svýho kluka dělala někde bůhvíco za job. Zajímalo by mě, jak hořká ta pilule s mailem z minulosti byla, když si ta nána zrzavá vybavila, kolik toho mohla v Praze prohulit a prošňupat ^_^ V každým případě po formální stránce zajímavej počin mladýho ansámblu, herecky (aspoň co se týče Amálie a Damiána) uvěřitelný, režijně v několika epizodách překvapivě silný, a to bez ohledu na to, jak lehký nebo těžký takovýhle dopisní zpracování přes skype mohlo nebo nemuselo být. Easter eggy beru. Digguju pohled na současný vzdělání, sám jsem si po pěti semestrech vejšky řek to samý a šel do toho Utrechtu. Respekt český (filmový / televizní) omladině, do budoucna přeju spoustu úspěchů. První a poslední epizoda nejslabší, byť poslední má vtipnej epilog po vypnutí počítače a přechodem formy, kterej mě ve výsledku pobavil. Samotná pointa je přesto nejslabším článkem samotnýho seriálu a potřebovala by buď prohloubit třeba úmrtím matky, nebo opuštěním Damiána; nebo třeba kompletním překopáním. Ale to už je na jinou diskuzi. Peace out, virtuální živote - jsem rád, že nepatřím k těmhle mileniálům, moje soušl sítě sice jsou, ale spíš jen tak k tomu, abych na Vánoce popřál happy holidays, takže spousta z toho života na fejsbuku a snapchatu a bůhvíkde mi trochu unikala :)

Považuju se za velkýho fandu původní Lethal Weapon. Bývávaly časy, kdy jsem všechny čtyři filmy dokázal odrecitovat nazpaměť - tolikrát se totiž VHSky se Smrtonosnou zbraní u nás protočily. Lethal Weapon sérii považuju za to nejlepší, co se v daným žánru urodilo. Proto jsem nebyl odvážnej pustit se do týhle televizní srandy, dopředu se dalo předpokládat, že na původní filmy to zdaleka mít nebude. Chybí toho opravdu moc, aby se to vyrovnalo LW sérii aspoň v jejím čtvrtým a posledním díle, ale když si člověk zvykne na to, že Riggs nemá charisma Mela Gibsona a Murtaugh nemá s Dannym Gloverem společného skoro nic, dá se na televizní Lethal Weapon celkem zvyknout. O to víc, že to trvá tak zhruba čtyři pět epizod, než si zvykne divák a než si zvykne samotnej seriál. Sympatický ale je, že se nikdo nesnaží původním filmům blížit, seriál si z nich v zásadě bere jen námět a jména hlavních postav a samozřejmě Los Angeles (a to včetně několika klasických LW lokací) a snaží se s tím vším pracovat moderně se svižným přístupem ve střižně. A tak v zásadě jen to jediné velké negativum (když už si člověk zvykne, že to není Lethal Weapon, jak si ji pamatuje z dětství) je fakt, že scénář postrádá Blackovské hlášky a vtipy. Hláškující Riggs a Murtaugh prostě musí být, a to mi prozatím chybí. Ale jinak po devíti epizodách zatím v zásadě 75%ní spokojenost. Žádný terno to není, ale dívat se na to s klidem dá.

Tam, kde sedm epizod Star Wars v mým případě selhalo, tam z obou stran uzavřený příběh Rogue One u mě bodoval. Je to první SW film, kterej mě upřímně a do poslední kapky bavil. Můžou za to podle mě dva důvody - konečně více než jedna zajímavá postava (i.e. Han Solo, případně Finn ze sedmičky), která má svou úlohu, svou motivaci, svou historii a hlavně si se mnou vytvořila pouto. Až doposud až na výjimky nejzajímavějšími postavami všech Star Wars byli vždycky záporáci - Darth Vader, Palpatine a loni Kylo Ren) a všechny ty hlavní kladné postavy byly až na jednu a půl výjimky zcela ploché (samozřejmě Han Solo a loni půl Finna). V Rogue One konečně dostávám postavy, se kterýma cítím, které mají hloubku a charakter a minimálně dvě postavy Star Wars univerzum v mém případě skvěle oživují - Donnie Yen a Alan Tudyk. Obzvláště Tudykův Kej Tů eS Ou je naprosto boží charakter, žeru ho do posledního šroubku. A druhým důvodem, proč mě Rogue One tak bavil, je SPOILER! fakt, že žádná z postav tenhle film nemusí přežít. Haha! Triky jsou vynikající, skvělé, výborné, aspirant na technickýho Oscara; výprava kulervoucí; na každém záběru je vidět, jak moc peněz to stálo, a přitom to nepůsobí nijak prvoplánově. Zkrátka tím chci říct, že Rogue One u mě boduje i proto, že je to film, který pomáhá budovat univerzum Star Wars. Nejsem žádnej Star Wars fanda, nic navíc jsem nečetl, nehrál, neviděl, jenom těch sedm epizod (a tu sedmou jsem doposud ani neohodnotil, hanba mi!), ale od pátý epizody jsem měl vždycky dojem, že to univerzum je ohromné a mělo by se na něm stavět, každej film z hlavní série by ten vesmír měl budovat, ale v zásadě to udělala jen ta trilogie, kterou všichni zatracují, a hlavně teda třetí epizoda. Stejně tak mám dojem, že to dopadne s Rogue One - skalní fanoušci budou brebtat, protože to nejsou Star Wars. Nejsou. Rogue One není plochá laciná pohádka jako New Hope, Rogue One je v zásadě válečný film ze Star Wars univerza, film, jehož celý závěrečný akt je jedna velká bitva, a jehož konec se tak skvěle napojuje na New Hope, až mi z toho bylo na konec přes celý ten závor smutku, i pěkně u srdce, jak hezky ten film skončil. Jasně, základní osnova příběhu je nudle z nosu, jenže základní osnova Epizody IV i Epizody VII jsou nudle z nosu, o to víc, že sedmička jen prachsprostě kopíruje čtyřku. Rogue One je napsaný tak, aby byl uzavřeným příběhem, na nějž naváže Čtverka, a jako takový je napsaný velmi obstojně. O to obstojnějš, že je to vskutku film, který celý ten svět Star Wars obohacuje, pomáhá budovat, a hlavně dělá uvěřitelnějším. Pro mě výborný film. Jeden ze tří, který mě letos v kině opravdu vyždímaly. P.S. Nesouhlasím, že digitální omlazení bylo až tak špatné. Naopak. P.P.S. V roce 2023 už to digitální omlazení je fakt špatný :)