Semestr

Nápad zajímavý, ale tím to končí. Nereálné postavy sestavené z trapných stereotypů, jejichž vztahu se prostě nedá věřit od první minuty, se hádají o nesmysly ve schválně vyhrocených situacích. Pokud jste chtěli koukat na to, jak si týpek prohlíží prsa bejvalky, zatímco mu současná vyčítá, že se málo zajímá o rakovinu její mámy, je to seriál pro vás. Jinak se od téhle nudy držte co nejdál... (14.11.2016)

Čekal jsem, že to bude jako u Streamu vždycky: Silný koncept, ale provedení za mínus padesát. Jenže ne, jde o velmi povedený seriál, který plně využívá svůj námět a styl, ale ani na nich pedantsky nelpí (pohyby kamery), takže působí pořád přirozeně. Zásadní jsou skvělé postavy, které mi byly spíš nesympatické, ale rozhodně žily. Možná bych se obešel bez té linky s rakovinou, je to trochu laciné, ale to je jediná výtka ke scénáři. Čeho se bojím, že týdenní intervaly tomu neprospějí a po dvaceti minutách ty postavy opouštět dost uškodí sžití s nimi - nemám na to důkaz, protože jsem viděl všechny epizody najednou, ale myslím, že kdybych je měl vidět s týdenními mezerami, byl by zážitek nižší (možná i výrazně). Viděno v kuse ale rozhodně skvělá a velmi dotažená práce. Spolu s Pustinou a Modrými stíny vrchol letošní tuzemské televizní tvorby (když to zařadím k TV tvorbě). 4 a 1/2 (Pořád zvažuju, kam se v hodnocení zhoupnout) PS: S tím, jak se postavit k poslední epizodě, jsem radši čekal až do jejího uvedení, abych si ji mohl připomenout. Byl tu zapeklitý úkol ukončit něco, co z principu konec nemá. Logicky je to teda závěr nejvíc umělá a tezovitá věc z celého Semestru, ale v rámci nutnosti se s tím tím tvůrci vypořádali nejlíp, jak mohli, a konec za mě funguje. Vůbec to, co jde považovat za největší mínus Semestru, určitou jeho "načasovanost" a tezovitost, nakonec oceňuju ze stejného důvodu jako ty švenky a zoomy - hyperrealističnost někdy škodí a občas se prostě musí do příběhu šťouchnout. (01.11.2016)

Semestr je v jistém ohledu až neuvěřitelný. Dává seriálu jako takovému úplně jiný pohled a když se na toto díváte přijde vám, že jste se posunuli hodně někam dál. Spíš je problémem jak moc chaotický to pak ve výsledku je. A navíc... věc, která je na tom asi nejvíc úchylná je ta, že celý seriál je pojatý jako vy byste byl pracovník NSA, co sleduje hlavní hrdiny v akci. Ale to ať si asi každý přebere sám. Největším problémem seriálu poté je to, že nikam nevede. Něco se děje, pak se zjistí, že je to furt jeden a ten samý problém a takhle furt dokola. Lehce depresivní. S tím, že zde není žádné vyvrcholení příběhu. Velice promarněný potenciál. (23.12.2016)

Skrytá pecka našich neustále se expandujících streamovacích portálů. Formát vyprávění pouze formou obrazovek počítače či telefonu a jiných moderních zařízení mám dost v oblibě, výjimkou jsou jen samozvané horory typu Unfriended. V rukou tvůrců Semestru naštěstí vznikl pozoruhodný seriál s obrovsky aktuálním dopadem na všechny diváky, co patří do primární cílovky, se spoustou viditelných i skrytých ponaučení o tom, co všechno může soužití přes internet ovlivnit. Annu Kameníkovou jsem nikdy příliš nemusel a nevyhledával, ale nedokážu si představit věrohodnější kandidátku na zdejší hlavní roli. (31.03.2020)

Postavy jsou dvě. Mladý pár (Anna Linhartová, Jan Hofman) rozdělený přítelovým studijním pobytem v Berlíně. Jde o jednoduchý námět, jeho působivost však zdůrazňuje forma: vyprávěn je (téměř) výhradně prostřednictvím počítačových monitorů a mobilních displejů, které zaznamenávají snahu hrdinů zůstat v kontaktu. Tento syrový formát přesvědčivě přibližuje zahlcení mnohdy banálními, jindy zase život měnícími informacemi, jakému se člověk na internetu vystavuje. Primární přesto zůstává odvyprávět příběh.Způsob vyprávění je přirozený a přehledný. Scénář nezapře, že ho vytvořili lidé ve věku hrdinů, kteří žijí podobně jako oni a vypráví do určité míry o sobě, byť prostřednictvím fikce. Seriál se nese v duchu minimalismu a zobrazení každodennosti. Snad žádný český televizní nebo filmový projekt proto doposud nevytvořil tak živoucí postavy patřící k pokolení zajištěných mileniálů. Nejde o hrdiny zvlášť sympatické (v mnoha ohledech spíš naopak), ale rozhodně živoucí. (14.04.2020)