blueskin

vypnul jsem to v momentu, kdy baumaxa s rudenkem jedou autem a rudenko vypráví, kterak jejich přátelství vyrašilo z toho, že si navzájem strkali prsty do zadku a teprve posléze přesedlali na děvčata. v tom okamžiku jsem pochopil, že mi tenhle dokument o skutečném baumaxovi nic neřekne a o sebemystifikační mlhu, kterou kolem sebe vytváří, nestojím.

jareckému nelze upřít snahu o nestranné vykreslení portrétu nejvýraznějšího, ale i nejkontroverznějšího amerického prezidenta druhé poloviny 20. století. záhadou pro mě ale zůstává, proč potom nenechává zaznít všechny důležité argumenty, aby pomohl divákovi k vytvoření názoru. nejmarkantnější je to v části věnované aféře írán-contras (neboli írángate, jak ji označovali propagandisté československé televize). pro reagana z tohoto segmentu podle jareckého vyplývá jednoznačné resumé: prezident se provinil tím, že přistoupil na výměnu američanů zajatých režimem ajatolláha chomejního v libanonu za dodávky zbraní. tento závěr potvrzuje i reaganův syn ron zmínkou o tom, že lidsky tuto záležitost chápe a plně za svým otcem stojí, od prezidenta je ale takové kšeftování nepřípustné. klíčový fakt ovšem v dokumentu nezazní - zbraně nebyly určeny stoupencům ajatolláha, ale naopak jeho odpůrcům, kteří propuštění rukojmí pouze pomáhali zprostředkovat. o tom, zda to je nebo není polehčující okolnost, můžeme sáhodlouze diskutovat, od režiséra bych ale očekával snesení alespoň stejně vyvážených argumentů, jako v případě hodnocení ekonomických opatření známých jako "reaganomika".

jakkoli mám k muppetům velmi kladný vztah, tohle mi přišlo neuvěřitelně špatné. jednou se tenhle film bude promítat na večírcích milovníků filmových obskurit, prozatím je ale jenom k nevydržení.

typická ukázka hollywoodské rutiny. oč životněji se jeví hrdinové totálně vymyšleného filmu kozoroh jedna v porovnání v historickými postavami z apollo 13!

intriky střídají intriky a nakonec vám bude jedno, kdo zrovna zabil koho. jako alternativní a historicky přesnější verze příběhu výpravy za el doradem je saurův film zajímavý, na herzogův opus magnum ale nemá.

bezesporu zajímavý dokument, jen mi po jeho zhlédnutí není jasné, proč se ve všech sledovaných zemích stal výrazem vzdoru proti režimu, konvencím atd. zrovna metal. proč ne třeba techno nebo něco jiného? marně jsem čekal, že mi autor na tuhle otázku odpoví, bohužel se tak ale nestalo a proto se musím s hodnocením držet při zemi.

klíčovou myšlenkou filmu se zdá být názor jednoho z respondentů, že jsem si zvykli příliš nekriticky naslouchat inženýrům a vědcům. to je pro mě coby příznivce richarda dawkinse zcela nepřijatelná a nebezpečná teze. komu jinému bychom měli naslouchat? snad ne pomatencům z nwoo, jejichž myšlenkové pochody některé výpovědi obsažené v tomto filmu podezřele připomínaly? samotné rozhovory s ukrajinskými čechy a černobylskými starousedlíky byly fajn, stejně jako motiv exkurze do zakázané zóny kolem bývalé elektrárny (tady mi ale chyběl hlubší ponor do motivů účastníků zájezdu). celkově film nemůžu hodnotit bez přihlédnutí k ideovému zabarvení, které je pro mě přinejmenším sporné.

Hezky natočeno, scenáristicky ale dost nedotažené - po téhle stránce se mi Kočky jevily jako typický představitel českých školních filmů. Kvůli nečekané pointě ale musím zvednout původně zamýšlené jednohvězdičové hodnocení.

Výborná černohumorná detektivka, která snad ani nemohla vzniknout jinde, než v Norsku. Po celou dobu jsem se nemohl odtrhnout od plátna (OK, s výjimkou scény s holením vlasů) a nevadil mi ani fakt, že jsem úplně neporozuměl motivaci některých postav. Podobně příjemných zážitků bych si v kině přál co nejvíc!

obvykle mi u filmů pro pamětníky vadí křečovitý humor a překotné dějové zkratky. tady je těch nešvarů pomálu a už proto jde o mou nejoblíbenější protektorátní komedii. škoda toho náhlého a zbytečně sentimentálního konce!