Enšpígl

Možná jsem pod vlivem posledních mušketýrů z roku 2023 s naprostou famozní atmosférou a tohle zpracování, které mě někdy připomínalo spíše šermírskou bláznivou střelu než napínavý dobrodružný filmy. Ano, výpravu to mělo, akční scény v rámci doby taky dobrý, ale třeba scénu jak jeden z mušketýrů visí na mlýnským kole a vypadá že je mtrvý jsem nepobral vůbec. A mimochodem d'Artagnan při této scéně opravdu "skvělě naplnil" heslo jeden za všechny všichni za jednoho. No i v porovnání s mušketýry ze 60 let je toto debakl.

U tohoto filmu podepsuji nominaci za zvuk, protože je to právě tato složka filmu díky které jsem vnímal tu tíseň až depresy, prootže zvuk tu zastupuje veškerý dění "za zdí". Samozřejmě nechutnost s nulovou známkou citu či obyčejné lidské emaptie s jakou jsou vedeny dialogy Hossových je další silná složka filmu. Možná až přílišný důraz na "artovost" snímku - např. noční záběry kamery na mě působí možná až přliš na sílu, ale samozřejmě jedná o kvalitní způsob a jistě originální způsob vyprávění osvětimských hrůz.

Na film se mě hrozně příjemně dívalo a nejen dívalo i poslouchalo. Škoda, že místo Orlanda Blooma tam nehrál někdo herecky zdatnější. Ještě by mě zajímalo, jestli postava, kterou hrála Kirsten Dunst má nějakou reálnou předlohu, protože taková ženská do života musí být hrozně fajn. Jasně můžeme vyčítat romantickýmu filmu, že působí vykalkulovaně včetně všech těch zápletek, ale já už mám dost těch hoven co se teď dějou ve světě a cítit z filmu, pohodu, poslouchat hezkou hudbu a užít si jedno vykalkulované - náhodné  setkání muže a ženy , to beru všema deseti.

Tak i na poli filmů s tématem "koncentrační tábor" se dá ještě natočit zajímavý, citlivý příběh, který i přes delší stopáž nenudí.

První dvě série maji v sobě vydařenou retro atmosféru a provedou nás tím nejzásadnějším v Ivetině životě od začátku kariéry. Třetí série to už je doslova přímý přenos z nešťastné závěrečné fáze života Ivety B a lidem, kteří mají Ivetu rádi, mezi které se počítám se na to fakt nedivá hezky, protože cítí tu ohromnou bolest, kterou musela Iveta prožívat. Režie Michala Samira je vynikajcí, kompletní série působí velmi realistricky, herci do posledního předvádí své maximum, Annu Fialovou chci vidět v divadle, protože ta holka mě svým hereckým projevem naprosto uchvátila. Je opravdu velmi flustrující , že možná jednu z nejčistějších duší tuzemského showbusinessu společnost doslova uštvala a jedno jestli se jedná o bulvární ksindl v čele z podčlověkem z Řeporyjí a členem ODS, o podstatnou část veřejnosti z řad nadšených čtenářů bulváru, o chlapech, který jí vstoupili do života a vrazili jí do srdce hlubokou ránu, protože sráči ani nic jiného neumí a už vůbec ne udělat ženskou šťastnou a zářící nebo kolezích z českého showbusinessu, kteří i dnes tvrdí že viděli že se Iveta trápí, ale až na vyjímky (Šimi) ji absolutně nepomohli.

Musím říct, že produkce Voyo je pro mě zatím nejpříjemnějším překvapením roku, což je sice blbý tvrdit v půli ledna, ale ja to počítám i v rámci celého minulého roku. Tohle bylo vysloevně dobrý. O případu jsem neměl ani ponětí a jestli justiční mechanismy  u nás funguje takovýmto způsobem, tak to potěš koště. Možná bych uvítal větší zápelnost Magdeleny Sodomkové do případu. Docela se mě líbila i malinká dialogová scénka s novým vydavatelem. Rozhodně si cením toho, že Nova nepotřebuje vydírat národ poplatky za mobil aby mohla mít ambice natáčet kvalitní českou tvorbu.

Je to ta poctivá filmařina, kterou mám v kinech nejraději. Perfektně natočený, zrovna tak skvěle zahraný, drsný, syrový. Příběh, který umí zaujmout, jen ten závěr mohl vyniknout trošku silněji udělat ho jinak. Postava hlavního hrdiny si drží docela odstup od diváka a to i přeš to, že ho do divácké náruče doslova dohání hlavní odpornej záporák, ale budiž není povinnost abych musel s někým na plátně vysloveně najít společnou řeč.

Jo tyhle Krobotovy dialogový minimalismy, někdy jsou neskutečně vtipný, jindy nechápu. Ovšem trošku mě unikal smysl a pointa toho celýho.

No téma covid žánr spíše odhlečovalo, ale jinak to nebylo úplěn zlý. Na druhou stanu, kdyby v éře covidu dělal ministra Válek, žádny psychouše už by jsme ani nepotřebovali, protože krypl co neumí dva roky zajistit ani prášky na srání by nás v době covidu nechal vychcípat všechny.

V dnešní digitální filmografii, působí tyhle poctivý a výpravný filmy jako rajská hudba sami o sobě, ale tady je to násobeno velmi silným příběhem, který je ukázan poměrně brutálním způsobem, ať už úvodní scénou nebo záverečnou. A ještě teď mě zní v uší geinální hudba mistra Ennia, pokolikátý už ?