Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (1 369)

plagát

Abeceda smrti (2012) 

Nadbytek nepovedých pubertálních kousků, šíleností, vtipkování na téma "nevím, jak si poradit se zadáním" a jenom pár zajímavých krátkých segmentů, které zdaleka nevyváží otrávenost z celého projektu.

plagát

Absolútna moc (1997) 

Jako recese vtipný, hlavně v českým dabingu Petr Haničinec jako dabér Hackmana: "Ty si chceš hrát, ty děvko?" To jsou momenty, které život z paměti nesmaže.

plagát

Absťák (2021) (seriál) 

Hlavní síla Dopesick je skandální příběh o legální výrobě drog, kdy divákovo rozčilení nebo deziluze stoupá s každou epizodou. Řemeslně by se tomu dalo pár věcí vytknout, skákání v časových liniích není vždy komfortní, obsazení Dawsonové a Keatona je tak trochu na jistotu, ale neuvěřitelnost, co je v kapitalismu v USA možné, přebíjí všechny nedostatky.

plagát

...a čo ďalej, doktor? (1972) 

Psycho stalkerka Streisand vyráží do ulic San Francisca s úmyslem někoho sbalit a když to neklapne s pekařem za výlohou, vrhá se s cílem vyhrát za každou cenu na nebohého, již zasnoubeného doktora. Ale mimo děsivou Barbru je film ukázkou zábavné praštěné sedmdesátkové komedie, kde nechybí honičky v autech, vtipné dialogy i výborný "obrazový" humor - např.  za těžký den nosičů skla si film zaslouží respekt.

plagát

Adamove jablká (2005) 

O dánském zlomyslně černém humoru bych si rád něco nastudoval, protože po tvorbě Larse von Triera s radostí přidávám mezi své oblíbené komedie další snímek o strašně zlém neonacistovi Adamovi.

plagát

Adikts (2024) (seriál) 

Drogový Troška. Seriál působí jako když chce někdo po 30 splnit cíl natočit nějakou ujetou taškařici o drogách o mladých lidech pro mladý a vzpomíná přitom na devadesátky, kdy takové věci frčely, ale protože už je starej, tak neví, co mladý baví a domnívá se, že je rebel. Ale tady se nebudou bavit ani staří, co si pamatují různé vzory typu Refn nebo Misfits. Režisér si k tomu sehnal dobrého kameramana a tým, který vytvořil atraktivní výtvarnou stránku, ale obsah obalem nezlepšil. Někteří úzkostliví lidé si často stěžují, proč se točí další film obsahující homosexuály, ale já bych chtěl vytvořit novou demografickou skupinu stěžovatelů, kterým vadí, že se pořád točí další filmy o braní drog, ať už komedie nebo dramata. Fakt už ne a rozhodně ne tady v Čechách, prosím. :)

plagát

Ach, ty vraždy! (2010) (seriál) 

(první díl) Šokující propadák. Dialogy a scénář příšernej, to si snad někdo dělá legraci. Nepotrpím si na dumání nad pravděpodobností, ultradementní a neschopný vnuk Bohdalové mě ale opravdu dorazil, stejně jako chování většiny postav v prvním díle. To si vážně Bohdalová nezaslouží.

plagát

Air Force One (1997) 

Otřesná šílenost o čestném prezidentovi. Jedinou úlevu a pocit jakéhosi štěstí jsem cítil, když odpráskli toho debilního hrdinu pilota v podání Williama H. Macyho. :) Cynikům opravdu nedoporučuji.

plagát

Ako básnici čakajú na zázrak (2016) odpad!

Otřesná debilita, které se ani nelze vysmívat. Ze série o mladých lidech, otrávených socialistickou a poté postsocialistickou společností, kteří se tak úplně nechtěli podrobit normalizaci a konzumu se v posledním díle už definitivně stávají usedlí nudní fotrové, kterým už o nic nejde a jen tak bez nápadu čekají na smrt. Nově do děje přibyly dětské postavy, které přechytrale glosují své rodiče a je to podobně jako zbytek filmu k nesnesení. Scénář psal očividně starý, světem unavený muž, který už současnosti nerozumí a chce se jen uzavřít ve svém starém světě, kam jen neochotně začleňuje prvky ze současnosti, aniž by je nějak komentoval. Mohli bychom se bavit o hrozných hercích v čele s divně vypadajícím Křížem se strašným účesem a přeplastikovanou, šišlající, nesympatickou Jeníčkovou, o kreténském product placementu, hrozných jakoby-humorných narážek na adresu Židů nebo gayů... ale proč prostě radši tenhle film neignorovat, nespálit negativ a požadovat odškodnění za psychickou újmu ze sledování takové sračky.

plagát

Ako básnici nestrácajú nádej (2004) 

Až na drobné vyjímky (Leoš Mareš) to bylo solidní pokračování oproti hrozné čtyřce, scény s Matáskem jsou super. Jsem rád, že Tereza Brodská je z kola venku a že tvůrci rádi rejpnou do toho, jak to v týhle zemi v zákulisí chodí.