horovska

Jako první jsem viděla Duch lodi se mstí a smála jsem se a jen valila oči, co že to je za senzační snímek plný posvátného ohně, drsných chlapíků z posázaví s kolty za pasem, vlhkých pohledů v dál a zalamování palců. Ale další díly už mne nebavily vůbec. Tak nevím, v čem je chyba - nejspíš to kouzlo funguje jen chviličku a pak je pryč. Nebo na to musí být nálada...

Taková hříčka. Krásné obrazy přírody, snový a trochu hrozivý pocit z totální opuštěnosti. Imprese. Hlavně nepřemýšlet o logice věcí. Odkud kam teče voda, co ještě zkamenělo a co už ne atd... Zkrátka taková jednodušší pohádka pro nenáročné dospělé diváky.

Nebýt háklivého tématu incestu, kterým se film zaobírá, pes by po něm neštěkl. Jackie se poněkud dětinsky upnula na svého bratra a pokouší se jej svést. Bohužel z postav nejde žádná energie, jiskření, které by diváka uvedlo alespoň do napětí, zda bratr podlehne nátlaku. Na tenkém ledě by se film ocitnul teprve, kdyby k něčemu došlo, což se však nestalo. Tedy nakonec se z něj stal snímek, který sice vydržíte, ale po pár dnech už se vám nevybaví.

Téma je silné, skýtá velké možnosti, jak je rozehrát. Uprchlíci z černého kontinentu se pokouší dostat do Evropy za každou cenu. V sázce jsou jejich životy i životy jejich dětí. Rybáři ostrova zbojují mezi normální lidskou povinností jim pomoci a mezi strachem o vlastní živobytí. Podobné téma jako ve filmu Musíme si pomáhat - je a vždy bude aktuální. Může se týkat nás všech v jakékoli době. Jediné, co mi bránilo se do děje úplně ponořit byly toporné herecké výkony. I tak 80%

Takto originálně a výstižně pojaté téma násilí ve jménu víry jsem dlouho neviděla. Téměř jako komorní divadelní drama, rozehrané až na dřeň. Postupně odkrývá charaktery, slabosti i nejistoty postav na obou stranách bariéry. Únosců i jejich obětí. Nesmyslnost násilí, kterou postupně vnímají i ti, kteří se rozhodli zabít. Příběh který nás nechává v napětí až do konce, neboť může skončit jakkoli. Silné.

Očekávaný film na MFF vzbudil opravdu rozporuplné reakce. Bylo zajímavé sledovat, v jakém okamžiku se zvedne další vlna znechucených diváků k odchodu. Film, který rozhodně nenechá nikoho zcela chladným především šokujícími záběry však zůstává jen na povrchu. Nenechá nás nahlédnout do soukromí hrdiny ani do jeho myšlenek. Je to jen obraz nahého mladého muže bůhví z jakého důvodu na dně. Nechává divákovi otázku nezodpovězenu. A týká se nejen příběhu, ale většinou nakonec i smysluplnosti celého filmu. "PROČ?"

Příběh čtyřicetiletého profesionálního kulturisty, který není schopen se vzepřít psychickému teroru a citovému vydírání od své matky, se kterou žije. Mnohdy roztomilý a úsměvný film, některé scény jsou zas až mrazivě trapné. Tragikomický snímek bohužel postrádá tempo a obsahuje velké množství hluchých míst. V závěru se naopak jakoby vyvlíkne z gradace a trochu nesmyslně a předčasně končí happyendem. I tak patří k těm lepším, které jsem na MFF KV viděla.

Netradiční technikou zfilmovaný příběh manželského trojúhelníku. Několik posledních okamžiků před i po smrti mladého architekta a ponižovaného manžela úspěšné herečky. Děj je rozstříhán na malé části a ty plynou zpřeházeně a divák si tak postupně skládá celé puzzle příběhu. Nebylo by to vůbec špatné, kdyby děj udržel tajemsví déle, než do poloviny filmu. Tam už je chápavějšímu divákovi všecko jasné a tak se pak celý snímek vleče až ke svému konci nadbytečně dlouho.

Život a schopnosti těchto zdánlivě nemotorných a směšných zvířátek je ohromující. Smekám před filmaři, že se odhodlali natočit v takovýchto nelítostných podmínkách tento snímek. Velká škoda českého dabingu - nebo tedy komentáře, ten se dal jen stěží vydýchat, ale nevím, zda se pokoušel kopírovat originál... Každopádně jedno vím zcela jistě - v příštím životě určitě nechci být tučňák...

Po dlouhé době to je film, který je o skutečné Americe. Takto si ji pamatuju ze svých cest - nejen krajinu, ale atmosféru a lidi. Malý dotyk Kerouaca Na cestě v podobě zbloudilé stopařky utíkající před svými rodinnými vztahy jako malá zkratka celého filmového příběhu. Málo slov a řečeno jen podstatné. Nádherná hudba. A při tak jednoduché dějové lince téměř dvouhodinový film uteče jako voda. A myslím, že zůstane "za nehty" ještě dlouhý čas.