motyka52

Takhle - při sledování toho, jak auta a jeřáby hrají pinball s výbušnou koulí valící se Římem nebo bičování okolojedoucích aut hořícími vrtulníky na ocelovém laně (tyhle věci se tu fakt dějí) jsem se sice trochu styděl před sebou samým, ale na druhou stranu jsem si to úplně čistě klukosky užíval. Narozdíl od devítky je tu akce dost a někdo si řekl "doprdele s tím, dáme jim, co chtějí" a narval tam úplně všechno, co ho napadlo. Trucky na dálkové ovládání. Jadernou ponorku. Skládací letadlo, které si sebou můžete vzít do dopravního letadla. Auto z madmaxe. Batcave. A samozřejmě Momoovu maniakální variaci na Jokera. Prostě všechno. Kdyby se ještě navíc Diesel nebral tak smrtelně vážně a kdyby se úplně nerezignovalo na to, že se absolutně nedá usledovat, kde kdo zrovna na světě je, proč tam je, co tam dělá a s kým, tak by šlo hodnotit ještě výš. Takhle je to jen výplach nejvýplachovitější. Ale už teď jsem zvědavý, kdo se v jedenáctce obživne, kdo se přidá k rodině, kdo se vrátí a kolik milionů fyzikálních zákonů bude porušeno tentokrát.

Tam fakt není žádná plonková scéna.

Opět zde platí - zajímavě zamotat příběh dokáže leckdo, uspokojivě rozmotat ho ale umí jen opravdoví mistři. Promlčeno je většinu stopáže skutečně skvělá podívaná, žel ke konci tvůrcům dojde invence a celé to vyšumí do ztracena. Měl jsem pocit, jako kdyby Promlčeno bylo nakonec jen temnější bakalářskou povídkou. Policejní duo pak nominuji na nejzbytečnější dvojici filmových postav roku.

Něco jako české Sám doma. Jen teda s výrazně zmatenější zápletkou (která ale na malé české poměry docela dobře graduje), nesrovnatelně horším dětským hercem (ten je na pár facek celou dobu) a mnohem menší porcí humoru (ale momenty tam jsou).

Výlet do hlavy Tima Burtona plný zvrácených nápadů, chytlavé muziky, unikátního vizuálu a skvělé zábavy. Není to nic víc než hříčka, ale je to od srdce.

Poslední půlhodina byla fajn a konec byl pěkný, fungoval. Bylo to taky přesně to, co jsem od filmu čekal. "Když zazvoní zvoneček, dostane anděl křídla". Ale těch prvních 90 minut, které k tomu všemu vedou, mě připoutat nedokázalo. Ústřední herecká dvojice má charisma, James Stewart pěkně hláškuje, ale příběj jako kdyby vedl odnikud nikam. Neberu nikomu, pokud to považuje za vánoční klasiku, ale mě to minulo. Což mě mrzí, poněvadž jsem si od toho dost sliboval.

No tak vida, že se dá natočit úsměvná vánoční televizní povídka, která má srdce a docela fajn pointu. A jsou v ní dobří herci, počínaje šikovným Janem Kreidlem a konče opravdu hezkou a milou Hanou Maciuchovou.

Tony Montana je totální magor a buran, ale Al Pacino ho hraje brilantně. A na tom taky tento film z velké míry stojí. Příběh je to sice jednoduchý, ale Montana právě takový byl. Přímočaré to mělo být a přímočaré to je. Odpustím tomu i to, že někdy mi ten gangsterský svět přišel přece jen trochu naivní a laciný (proč měl například ten Loggiův mafián po pokusu o atentát u sebe jen jednoho bodyguarda a mohl k němu napochodovat kdokoliv s kvérem?). To už je ale jen takové vyzobávání chybiček.

Pár dní do Vánoc mě na ČT jedno všedních odpoledne zastihla tahle řachanda. Říkám si, komedie, navíc vánoční, nasaju při práci trochu atmosféry. Ty vole ... tak jako Vánoce tam jsou, vo tom žádná. Ale humor tam není snad ani jeden, pokud vám teda nestačí upuštěný tác, chacha. Při pohledu na utrápenou hlavní "hrdinku" člověka chytá taková deprese, že má chuť se buď ožrat nebo zastřelit. Příběhové zvraty vymýšlel někdo, kdo zvolil tu první možnost. Herci se pohybují na stupnici od "špatný" po "neurazí". No a do toho to všechno samozřejmě rozsvítí typický osmdesátkový vizuál televizních inscenací. Celé to dopadne přesně tak, jak od první chvíle čekáte, akorát se tady k tomu jde dlouhých 40 minut. Ale takhle v tom předvánočním čase to člověk nějak odkouká, jako kulisa k práci to těsně obstojí.

Tady je fakt nejlepší nic dopředu nevědět. Pak to celé celkem funguje i jako mrazivá detektivní story plná zvratů a důmyslných odboček. Šest dílů se zdá dost, ale je opravdu o čem vyprávět. Člověka to nekompromisně přitáhne k obrazovce, utíká to rychle, no a pak přijde poslední scéna, poslední věta ...