motyka52

Ve svých nejslabších chvílích jsou Flákači opravdu špatní. Ale těch chvil naštěstí není moc a jsou bohatě vyváženy silnými a nejsilnějšími chvílemi, kterých je opravdu dost a pohybují se na stupnici od "dobré" až po "geniální". Nikdy bych nevěřil, že dialog o Supermanově spermatu může působit zároveň ujetě, zábavně i chytře.

Shaq je zábavný dokument a Shaq je v něm svůj. To cením, stejně jako fakt, že se tvůrci snažili jednotlivé epizody různě osvěžit. Bohužel je tu jeden problém - pokud jste fanoušci basketbalu, zase tak moc nových věcí se asi nedozvíte. A pokud fanoušci basketbalu nejste, budete v některých momentech možná docela ztracení, protože se poněkud chvátá a na hlubší vysvětlování není čas.

"I count six bullets, nigga" "I count two guns, nigga" "And I count five stars, nigga". Nejlepší Tarantinův film.

Takhle má podle mě vypadat dokonalý dokument - jedinečný příběh, tuny unikátních záběrů, takřka každý myslitelný účastník je zpovídaný, skvělý střih, hudba a jako bonus výborný Reeves. Lahůdka, a to bych se neoznačil za fanouška motosportu.

Dějově sice zdánlivě velmi prosté, ale ve skutečnosti poměrně komplexní. Herecky i režisérsky brilantní. Nehybná atmosféra bezejmeného města (nebo jsem jméno přehlédl?) dokonalá.

Filmem bych to nenazýval, ale jako filmové cvičení na téma, kam až člověka dovede dohnat nezdravá soutěživost, snaha zapadnout a možná i poněkud nemocná společnost, to je bezchybné.

Těsné čtyři. Nepříjemné téma si žádá dobrou psychologickou propracovanost postav a té se tady - navzdory střídmé stopáži - divák dočká. Minimálně u otce a matky, kteří jsou zde nejdůležitější. Bohužel jinde film až příliš chvátá, zejména pak v soudní síni a při vyšetřování. Chápu, že to nemělo být soudní drama a ani neřeším provázanost se skutečným případem, ale tady by si naopak divák zasloužil trochu větší proniknutí do děje a například výraznější odhalení myšlenkových pochodů a motivací soudkyně by mě tedy náramně zajímalo. Celkově to ale jako psychologická sonda do duší dvou rodičů stižených nevýslovnou tragédií a jako obžaloba soudního systému na Slovensku obstojí.

Případ, za který by se kdejaká severská krimi nemusela stydět, ale dokument o něm zejména ve druhé části dost ztrácí dech. Navíc tu samotnou kriminální část chvílemi dost opomíjí a raději se věnuje snaze o psychologii a pozitivní profilování Kim Wallové. To druhé je sice chvályhodné, ale upřímně řečeno to pro samotný kriminální případ jako takový není tak důležité. Tvůrci se snaží razit přístup "nebyla to jen oběť, byla to úspěšná žena", což chápu, ale divácky to bohužel příliš vděčné není.

U podobných dokumentů je možná lepší nic dopředu nevědět. Pak jsou mnohem zajímavější. A i když tento nepřinese žádný šokující twist, tak se rozhodně zažere pod kůži. Čiré, koncetrované zlo. A navdávkem i filozofická otázka, co je ještě trest a co už je pomsta. Z dokumentaristického hlediska mi tam ale chyběla větší snaha posvítit si na činnost policie.

Vítězství formy nad obsahem. Ale vítězství tak výrazné, že opravdu stojí za to tomu věnovat čas. Sedlák je skvělý progresivní režisér a Mišík s Bendigem tady svou hereckou sebejistotou bourají jakékoliv debilní předsudky. Příběh je triviální a vlastně až hloupoučký, ale nevadí to, protože audiovizuální stránka je .... BANGER.