t_gon

První volba hlavy triády v podání Johnnieho se povedla výtečně. Místo aby naservíroval krvavou řež mezi jednotlivými členy, sledujeme jejich pomalá a klidná sezení a slovíčkářské postrkování mezi dvěmi kandidáty, Big D a Lokem. Každý má jinou taktiku přesvědčování ostatních členů gangu a hlavně jinou metodu jak získat Baton (něco jako velitelská hůl, bez ní by nemohl být bosem nikdo a ceremoniál by neproběhnul), kolem kterého se točí většina stopáže. Takže sečteno podtrženo je to výtečná gangsterka s pohledem za oponu „typických gangsterů“ s dobře zahranými party postav a několika twistery… Ale kdo od Johnnieho čekal méně?

Damned Destiny! Přesně tohle přijde na jazyk každému, kdo si počká na konec „nenaplněné lásky“ mezi In-hoem a Mi-ju. Jednoduchá formule stavby scénáře, která v lecčem kopíruje od starších kousků může někoho, kdo je již podobnými typy přesycen unavit, druhého zase potěšit. V rámci žánru jasný nadprůměr a každý kdo má vztah k podobným filmům si zde najde své. Ať už jsou to akční pasáže, milostná vazba mezi hlavní dvojicí (Mi-ju je k sežrání), jež jak tombac píše, s léty vůbec nerezaví nebo čistě kariéra In-hoa. Jen z mého pohledu je zde několik momentů, které mohly nabídnout mnohem více (vězení, „kentucky piknik…“).

Začít něco smysluplného je lehké asi jako „francouzský kiss“ s matkou Allienů. Takže proč se dnes (když zde každý druhý filozofuje) tak lehce strefuje do nováčku na poli celovečeráků, kteří za sebou mají velké „hovco“, když podobných a neskutečně větších břídilů jsou tuny a nikdo si jich nevšímá? Jen se mrkněte po hnojích, které atakují půjčovny. Těm nikdo neřekne ani hnusný den, ale protože se dva fandové s ne příliš velkou kasou pustili do rozhýbání dvou největších „space řezníků“ a přitom nevěděli jak se pořádně drží kamera a kdy správně střihnout, jsou z nich a jejich počinu ihned prasata na střelnici. Ale proč? Sice k těmto postavám musí přistupovat s úctou a vědět že zklamání po nadupaných ukázkách a obrazcích nám už před třemi lety naservíroval Anderson, ale oni na rozdíl od něho mají odvahu na zmasakrování všeho co se na plátně hýbe. Nemají jeho zkušenosti, scénář vykazoval ty lepší dialogy z porno scénáře (počkat, přece zde nikdo nečekal citaci ze Shakespeara, že ano?) a většinu herců si narychlo splašilo v bistru přes cestu, ale Fuck off. Tohle není Titanic (nejlepší sek filmu), takže serte na předchozí kultovní díly, na předsudky a užijte si masakr a Predátora „Slay them all“ ve vynikající formě. A pokud ne, tak Hitman vám jistě rád přenechá kontakt na pana psychiatra…

Náběh tohoto kousku díky dobře střiženému traileru a hlavnímu hereckém duu sliboval neskutečnou jízdu. Vždyť prásknout vedle sebe již kultovního Stiflera s věčně na šrot „Bad Santou Thorntonem“ je myšlenka výborná. Tihle dva si mohli dávat do řepy jak verbálně tak fyzicky a nic míň jsem od toho ani nečekal. Ale kromě fajn úvodu, kdy Thornton terorizuje fyzicky děcka základky při hodinách tělocviku, dostaneme dvě fajn „držky“ a toť vše. Tady mě Scott zklamal jak nikdy. Přijde na plac v kukuči ubrečeného a zakřiklého usmrkance, který nemá koule ani na to, aby si jednou za film pořádně otevřel hubu. Věčná škoda toho potenciálu…

Sedmý syn, sedmého syna, který je povětšinu času celého filmu vlastně šestý, má zachránit celičký svět před temným jezdcem, kterýžto neumí ani svého oře kočírovat. Načež aby vypadal jako že opravdu drsně, tak se každou chvíli přivalí z husté hmly, udělá dvě otočky (zda to byl záměr či opravdu neschopnost utáhnout otěže, se lze jen dohadovat) zabrblá na 4 důchodce, ochránce našeho hledače, že je silnější než všichni dohromady, ale skope je dokulata až později, protože tma je nejlepší. Mno takže asi tak. Famózní děj, excelentní triky, neskutečně výteční herci… ehm CO? Bullshit jak prase a pokud si chce někdo narazit držku, poškodit rohovky popřípadě udělat mozku pořádnou centrifugu, nechť se zastaví u masochistů, jež Natalie dobře avizuje!

Terry Winsor má nakoukáno jistě spoustu hororových béček let dávno minulých a snažil se jim jakýmsi divným způsobem „vzdát hold, napodobit“ nebo něco v tom stylu. Inspirace z kousku typu Klíšťata nebo Arachnofobie je zjevná a bije do očí každým druhým framem filmu. Jenže snaha nestačí a dnes se v podobném hnoji ani nepočítá. Kdyby se vše film nebral tak ukrutně vážně, bylo by zde pár zajímavých úmrtí nebo i sem tam nějaký vtip pro uvolnění, tak by se snad i ta jedna pěticípá našla. Takhle je to v dimenzí typického utrpení, kde podobně jako v Bloodmonkey sledujeme tupou sebranku studentů v lese za bárakem s jedním stanem a „sjetým komparsem“, kterýžto je naháněn vskutku famózně gumovými „spidery“, kterým nežerete ani jednu nohu…

2 roky po roztáhlé TV sérii přichází tento ucelený pohled na legendu jménem Kenshiro a jeho svět plný násilí, bojů a smrticího umění Hokuta Shinken. Z dnešního pohledu jde zoubek času po více než 20 letech poznat zřetelně a jak kolegyně Natascha poznamenala u novějších dobrodružství Kenshira v Shin Hokuto no Ken, tak nehromadné hromady svalů působí minimálně „divně“. Stejně tak celý audiovizuál, pohnutky a chování jednotlivých postav a En dabing (jinak se to snad sehnat nedá) taky k dobrému prožití nepomáhá. Pro fanoušky tedy jakási nutnost, ostatní, kteří by do Kenshirova universa vstoupit chtěli, bych odkázal k novějšímu zpracování celého příběhu okolo Hokuta a Kenshira (2006 - 2008), posléze si popř. doplnit mezery v charakterech a ději zde a ostatní nechť se tomuto raději vyhnou…

Co říci o filmu, jež utočí z video pozice (a že útoky rostou závratným tempem), má takhle krásně výstižný název a častují ho odpadem? Inu je to jednoduché – je to humus nejhrubšího zrna, který ani jeho původ nezachrání od absolutního dna. Čekat na jakékoli jatka či vydařené gore scénky, které s lehkostí lze v podobných „trashech“ vystopovat, by bylo jako čekat na Santu za oknem. Místo toho se partička mladých výletníků a jednoho párů „lovců“ motají v lese velikosti malého fotbalového hřiště a pod nájezdy „žlutého filtru“ natahují bačkory kompletně mimo scénu. Kdo by ale aspoň ke konci čekal že uvidí ony zabijácké a pořádně na*rané lidoopy (závěrečných 10 sekund směšných CGI to opravdu není), nechť si pustí postarší Kongo, nebo zajde do ZOO – úspěch garantuje 6 z 5 zvěrolékařů!

Celý dvouhodinový soundtrack s obrázky je tak neskutečně „hloupý, barevný a roztomilý“, až mi to rozvibrovalo kolena na půl semestru dopředu. Z počáteční skepse k těmto twistujícím omalovánkám mě vytáhly první pořádně živé songy, parádní herecký ansámbl (Walken a spol mi stačí k radosti i v reklamě na betonovou utěrku) a prázdnota, která na poli celovečerních muzikálu řvala do všech koutů po Pomádě, je zcela zasypaná radosti a báječným pohvizdováním… I can hear the Bells!

Jak je již tradičně zvykem mixování žánrů nejen v asijských filmech, ale i japonských anime, tak stejně se nám prezentuje Chevalier, který se vám bude snažit osvětlit historické pozadí kolem formování moderní Francie. Děj nás přivádí do 17. století za vlády krále Ludvíka XV těsně před svržením monarchie a nástupem revoluce. V tomhle vidím největší slabinu celé ságy, poněvadž tvůrci jako by na přeskáčku míchali ingredience různých žánrů a celkově tak vlastně nevěděli, který žánr zrovna chtějí mít v obraze. To pak lehce dojde člověku chuť na další díly, když se po úvodních dílech často až s hororovým nádechem přepne rychlostí vyhořelé sirky styl seriálu do politických a intrikářských dramat a tempo opět zrychlí několik dílu před koncem. Samotná politická část, držící se snad nejvíce historických reálií není špatná a každému kdo v hodinách dějepisu chytal lelky a kružítkem tvořil na lavici roztodivné tvary vyplní mezeru ve vzdělaní mnohem příjemnějším způsobem, jenže v celku se zbytkem seriálu působí jako „traverza přivázána k tempu“. Úvod vyvolá vzpomínky na nedávný skvělý seriál Blood+, kdy se tajemný spolek básnířů za pomocí žalmů vydá do ulic masakrovat ženy a všechny kdo jim přitom zkříží cestu a konec seriálů vyplní mistrovská ukázka dramatu, podrazů a krutých twisterů, jež zamotají člověku pořádně hlavu. Samotný prostředek by fungoval samotně na velmi krátkém prostoru, takhle ho z průměru zachraňuje úvod a finis celé série… PS : Touto cestou dávám velké díky skupině ToTan Transtations, za jejich výbornou prácí nejen na kvalitě titulků a enkódu videa, ale hlavně na bonusových textech ke každé epizodě, které podají vyčerpávající informace. Báječná práce