rikitiki

Zlatokopka mezi dvěma muži mě nijak nepřesvědčila, že právě kvůli ní se ti dva chlapíci rvou o větší kus San Francisca, aby chamtivou subretu získali pro sebe. Scéna zemětřesení v San Franciscu je poměrně realistická, ale je krátká a nezachrání snímek zoufale nudný neustálým váháním hrdinky, která z těch dvou peněženek, které se jí tak ochotně otevírají, je více naditá. /7. 9. 14./

Sevřené drama malé skupinky vojáků, kteří se pouští vracejí na základnu, přičemž se musí vypořádat s nepřáteli, nedostatkem vody a také se svou rolí ve válce. Snímek je téměř celý natočený v ateliérech. Hlavní důraz je na postavě Henryho Fondy, který se coby zakřiknutý intelektuál necítí, aby mohl nést zodpovědnost a velet. Okolnosti ho ale donutí, aby se velení ujal a stal se vojákem. Jeho proměna je dobře vykreslená a uvěřitelná. Přestože film natočili za války, není to žádná přitroublá agitka. Pár naivních momentů, kdy Fondovi radí hlas ztraceného přítele, se dá překousnout, protože jinak jde o upřímný film nezastírající ani zbabělost vlastních vojáků. /7. 9. 14./

Letecké záběry dobré, ty milostné a ideologické, kdy sovětská pilotka uléhá postupně, ale čím dál ochotněji, do náruče amerického pilota, a tím i strýčka Sama, jsou stupidní jak troky. Poselství filmu je jasné: na to, aby sis vzal Rusku, musíš mít stejně ocelové koule, jako John Wayne. /7. 9. 14./

Božíčku, to bylo všechno tak úhledné, malebné, plné lidského pochopení, že by to připadalo moc i Zdeňku Svěrákovi. Okatá holčička a blonďatý chlapeček jakoby vypadlí z reklamy na kakao zažívají svá válečná i jiná dobrodružství v sice chudé, ale opět dojemně krásně nasnímané uličce. _____Všichni lidé jsou dobří, nemají rádi nacisty a nemají nic proti Židům (připomínám: jsme ve válečném Německu!), zlo vždy přichází z venčí, vždy má nacistickou uniformu a vždy zase rychle zmizí, aby mohla režie opět vybudovat sladkobolnou atmosféru. Ve filmu se sice objevují i kruté momenty, ale to režii nezastaví, aby je nezobrazila sentimentálně, poeticky a zcela falešně. Jakoby na vás někdo hodil plyšový handgranát! /7. 9. 14./

Ještě mnohem dřív, než si vzal Johnny Depp první černou tužku, aby si namaloval oční linky, tu byli tihle piráti z Karibiku. Bez lodí s vlajkou se zkříženými hnáty, naopak, coby zdánlivé opory společnosti, kořistili na lodích, které, dle jejich předešlé domluvy s posádkou, najely schválně na útesy. ___ A máme tu i všechny ingredience brakové literatury: papoušky, opičky, nepřesvědčivou chobotnici, něco jako Scarlet O´Hara (dokonce i v proslavených zelených šatech) - jen až příliš často podléhající hysterii, legrační černošskou služku, sem tam nějaký jižanský bál se skandálem a hrdinu, který infantilně břichomluvecky mluví za svého pejska.___ Ach jo, tenhle film se tak snaží být populární, až to z něho stříká i celuloidovýma ušima. ____ Jen ohled na to, kolik to muselo dát práce, mě poňouká, abych mu dala aspoň průměrné tři hvězdy. I když je to nesmyslný kýč obalený do legrační pompéznosti. / 4. 9. 14./

Pámbíčkářský hledač pokladů (Rossano Brazzim) a náhle zcela napravená padlá děva (Sofia Loren) mě pořádně vystrašili exaltovaně zahranými a patetickými projevy o duši, dobru a spáse ztracených. Ještěže s nimi v poušti byl i cynický průvodce John Wayne, který jejich nadnesené blábolení usadil vždy nějakou trefnou a realistickou hláškou. ____S realitou ale film skutečně mnoho společného nemá, a to i v rámci nadsázky, která je pro tento typ dobrodružných snímků přijatelná. Tři poutníci Saharou téměř vždy najdou plné bazény vody, ve kterých se může Sofia svůdně máčet, Wayneovi snad nikdy nedojdou flašky s chlastem a ještě nezapomněli přibalit na cestu ani šitíčko, aby si padlá děva mohla vyspravit dráždivě potrhané šaty - tomu ale moc nedá a za chvíli už jí zpoza blůzky zase lascivně prosvítá nahé tělo. ___Přesto ale když dojdou ke ztracenému městu, film získá docela napínavou atmosféru, dialogy přestanou být stupidní a začne se odehrávat cosi jako remake milostného trojúhelníku opakující drama vášně a zrady, které ve stejných místech před deseti lety zažila jiná trojice, z níž už zbyly jen vybělené kosti. ____ Za zmínku ještě stojí putování zpět bez vody a láska mezi dvojicí, která se zprvu nesnášela ("Takhle jsi mě nikdy předtím nepolíbil." - "Ale vždycky jsem chtěl."). ___ Nebýt velké dávky patetických keců, s trochu větším přídavkem humoru a mohl z toho být hodně zajímavý snímek, jeden z praotců Indiana Jonese (což byl asi i tak). /3. 9. 14./

Být voják izraelské armády a mít milostnou aféru se svým velitelem, je kromě všech těch dalších hrůz, jistě těžká zkouška pro každého. Ale o ničem jiném už film není. Roztřesená kamera vyvolává dojem dokumentárního záznamu, ale nevytříská z toho větší surovost a pravdivost, což je obvykle důvod, proč se takový styl snímání volí. Tady ale není žádná hloubka charakterů, žádné postupné odkrývání starých ran a motivů. Nic, jenom historka, která se dá shrnout - dva vojáci se měli rádi. /3. 9. 14./

Zkratkovitě vystavěný děj se sem tam nějakou vtipnější epizodou nedrží jako celek pohromadě. Wayne tady amatérsky vyšetřuje vraždy, odhaluje falešné hráče (krádeže dobytka hodí prostě za hlavu, to už by toho bylo moc) a v tu chvíli, jak se objeví, se stane objektem milostného zájmu hned dvou mladých žen, které se obě chovají jako tupohlavé stíhačky, jen aby ho dostaly. Punc větší husy si podle mě nese bruneta vzhledu tuctové modelky, která se ohání pistolemi a tváří se drsně, zatímco působí trapně. _____ Western bez nápadu, kde jsem jedině doufala, že ta povýšená protivná stará baba nakonec vytvoří pár s bezzubým alkoholickým kočím, kterého furt štvala - bohužel se nestalo. /3. 9. 14./

Unionistický kapitán a jižanská dáma uprostřed občanské války? No, ve chvíli, kdy se nad ním hluboce nakloní s tácem kuřat, výstřihem skoro až k pasu a zeptá se ho: "Prsíčko nebo stehýnko?" je jasné, že dáma se nezastaví před ničím a kapitán s ní prožije perné chvilky. ____ Snímek obsahuje několik zapamatováníhodných momentů (střemhlavý útok jižanů z vlaku - odvážný, ale stupidní, pochod dětských kadetů nebo výbuch mostu), nedaří se mu ale zachovat jednotnou atmosféru a rozbíjejí ho motivy, které samy o sobě by dokázaly film utáhnout, tady se ale pletou navzájem do cesty a tím se oslabují. Cit k jižanské dámě, její postupný přerod z fanatické zastánkyně Konfederace do ženy unavené válkou a vyděšené z jejích následků, vztah mezi pragmatickým majorem a lékařem, který si udržuje zásady ještě z civilního života... je toho zkrátka dost na tři filmy, v jednom se to spolu zbytečně pere. /3. 9. 14./

Oko českého diváka jistě potěší scéna, kdy Hugo Haas, coby rozhořčený otec, střílí na Johna Wayna! ____ Pak už ale následuje chumel různých motivů a dějových zvratů, které k sobě příliš nejdou, a kde mi jako hlavní utkvělo, že Wayne tráví svatební cestu raději řešením sporů mezi místními farmáři a gangstery, místo aby se věnoval svojí novomanželce. Vzhledem k tomu, jak protivný, zhýčkaný a sebestředný charakter ta žena má, se není vůbec co divit. /3. 9. 14./