rikitiki

Ujetý nápad zajistí pozornost, ale pokud zůstane jen u něj, už nedokáže nabídnout zábavnou podívanou. Tady se utkala Jane Austen se zombiemi. Je to trochu nefér, protože Jane už je nebožkou pěkně dlouho a nemůže tedy vrátit úder zpátky. Přesto to dokázala. V souboji klasického textu a zombie příběhu vítězí na plné čáře klasika. Do slova a do písmene převzaté dialogy z románu Jane Austen přebíjejí zombie a vy si říkáte, proč se tam vůbec objevily a překážejí příběhu. Boje se zombiemi jsou k tomu dost chaotické. Teprve posléze přestane scénář kopírovat román a předvede aspoň náznak jiné zápletky. Jenomže hloupé a nedotažené. Zajímavý nápad, jak koexistovat se zombiemi, vezme brzy za své a vše končí všedně a neoriginálně. Chyba bude asi už v předloze, která nerozvíjí slavný román, jen na něm parazituje.

Rodina se celá ulepená válí v obyváku v sobí moči, jejímu nejmladšímu členovi přistanou na obličeji sobí genitálie. Matka se nechává superinteligentním záchodem uspokojit, zatímco otci záchod stříkne do obličeje spršku vody, kterou před tím opláchl jeho zadnici. Copak to je? Třeskutá sranda a fekální předělávka filmů Nevěstin otec a Hlava rodiny pro třetí tisíciletí. Film se bahní v nechutnostech, nenabízí jediný vtip a mladý muž, kterého si k nevoli otce dívka vybere, je vymaštěnec chrlící jednu sprosťárnu za druhou a vymýšlející nápady hodné opožděného děcka z mateřské školy. Popravdě, jediný důvod, proč by si ho dívka vybrala, jsou jeho peníze a téměř jistota, že ženicha může hned po svatbě prohlásit za nesvéprávného, zavřít ho do blázince a shrábnout veškerý jeho majetek.

Obstojně natočenému portrétu aktivisty a politika chybí trochu víc vášně, zapálení. Možná proto, že bojuje hned proti několika oponentům a zákonům. Chybělo mi větší vyhrocení konfliktu mezi Milkem a Whitem. White vůbec byl neuchopitelná postava a jeho motivace je velmi zastřená. Film výborně využívá dobové dokumenty, kterými prokládá děj a účelně s nimi děj posunuje.

Film nechutně estetizuje násilí, kterému dává cool tvář stále krásné Salmy Hayek a chlapáckého Benicia Del Toro. Taková odnož tarantovštiny. Všechno je přehnané, včetně závěru, který jakoby si netroufl jít až do krajností, ale přesto je zobrazí. Za odpudivou glorifikaci brutality dávám odpad.

Rozhádaná dvojice, která nakonec skončí v objetí, je častým motivem romantických komedií. Neoriginálnost tématu se dá ozvláštnit různě, takže to přece jen může být slušný film, jenomže tady to ozvláštnili protivnými charaktery ústředního páru, kdy se oba chovají, jak rozmazlení frackové na pískovišti, co si vzájemně šlapou po bábovičkách. Navíc prolog se táhne před dvě třetiny filmu, kdy sledujeme opravdu jen žabomyší války dvou pitomců a pak najednou, z ničeho nic, obrat o 180 stupňů. Navíc veletoče v charakterech předvádějí snad všechny postavy, zejména hrdinova dcera, která na taťku žárlí a pak, aniž by ji cokoliv přimělo k obratu, najednou sama od sebe vhání otce do náruče cizí ženy. K tomu vystěhovalecké drama ve finále, kdy se na právoplatnou majitelku bytu dívají všichni jako na vraha a ona se kaje, zatímco jen uplatnila svoje regulérní právo na vlastní majetek. Hloupý, protivný film.

Roztomilý naivní kýč o dvojici, co se pořád ne a ne dohodnout, aby se nakonec.... No, schválně, hádejte, jak to dopadne?V hladkém a předvídatelném ději mě rušila jenom hudba, kdy hlavní motiv tak silně připomínal zvonění zmrzlinářského vozu, až jsem párkrát zastavila film a šla se podívat z okna, jestli kolem zrovna neprojíždí.

Pohádková moralita o tom, že správné je krást jen s mírou. To jako vážně? Nápad na skrytý svět pletených tvorů, kteří se živí lidskými ponožkami, je roztomilý, ale příběh nemá gradaci. Obsahuje pár zajímavých nápadů, ale chybí mu jasná dějová linka. Nevadí mi, když v pohádce někdo zemře, ale tady se smrt ohání kosou ve velkém, aniž by to vzbuzovalo smutek nebo zadostiučinění. Zanechává to jen jakousi udivenou pachuť.

Rýmy uhozené a celkově trapné. Kmotřičky víly k zešílení dotěrné. Král v podání Davida Švehlíka nosí na hlavě místo paruky chcíplou zrzavou kočku. Tahle pohádka se nedá usledovat bez pocitu studu.

Je to seriál, který nutí k zamyšlení. I divák prochází jistou terapií, protože se v některých příbězích musí sám poznat. Herci většinou předvádějí velmi dobré nebo aspoň slušné výkony. Hrdinové se vyvíjejí s tím, jak postupně odhalují své životy i motivace. Jenomže občas postavy zašustí papírem a místo přirozených nejednoznačných lidí se projeví jako schématické postavičky napsané podle omletých klišé. A někdy sklouznou až ke karikatuře (bohatý podnikatel, ambiciózní právnička).

Výborná výprava i zprvu dusivá atmosféra a naprosto skvostná Jessica Chastain, která vypadá, že se snad zhmotnil toužebný sen některého z malířů - prerafaelitů. Filmaři často citují jiná díla, například téměř doslovné vyznání z Jane Eyerové. KOUSEK DĚJE Když snímek buduje strach lekačkami, ještě to ušlo. Když se ale přízraky ukázaly za plného světla, působily legračně a hlavní hrdinka je potkávala tak často, že už je rovnou mohla pravidelně zvát na večeři. Celá snaha o horor se definitivně zbortila v závěru, kde se všichni vzájemně pobodali, až vypadali jako jehelníček, což jim ale nebránilo v dalších akcích. A konec je vlastně tragický - vydat se na několikahodinovou cestu sněhovou vánicí jen v noční košili nedává příliš naději, že takto mizerně vybavení poutníci dojdou svého cíle.