rikitiki

Tohle je přesný portrét první lásky. Je něžná, nesmělá, vášnivá, divoká, uhádaná a dobrodružná, plná nástrah a bolesti. Jak si člověk představuje, než ji skutečně potká. A jak si potom vzpomíná, když je po ní. Ale když ji právě zažívá, tak taková nikdy není. Je horší, trapnější, bolestnější a hloupější. Takže tenhle filmík je portrét pouze jedné obecně sdílené iluze. A velkým kladem je, že je hodně uvolněný. /9. 8. 13./

Stručný obsah filmu odhalí nijak neskrývanou skutečnost, že je příběh ve své podstatě čistý až průzračný kýč: polepšený sukničkář, seběvědomě ironická dívka, která ho napraví, roztomilá babička a zpívající dětičky.... Ano, jistě, a je toho ještě víc. ____ Jenomže příběh filmu často nebývá důležitý, hlavní je zpracování a to je v Nezapomenutelné lásce fantastické. Největší tíha spočívá na ústřední dvojici, které dělají ostatní postavy jen stafáž.. Grant s Kerrovou milostnou historku zahráli s nebývalou grácií a smyslem pro přesný detail drobných gest. Podpořila je hlavně chytrá režie, která dokázala i profláknutým záběrům dodat nápad. KOUSEK DĚJE Napínavý i dojemný je tak moment prvního polibku, který vidíme od pasu dolu, takže se můžeme pouze domýšlet, nakolik vášnivý nebo něžný byl. Dojímavé je také marné čekání na mrakodrapu, stejně jako gentlemansky vyčítavá scénka, kdy Nicky vezme provinění za zmařenou schůzku a odmlčení na sebe. Závěr se zrcadlem je srdcervoucí. ____ V tomhle pohádkovém světě dokonale upravených žen a světáckých mužů mi nevadí ani takové nelogičnosti, jako že je až na vrcholek mrakodrapu slyšet houkání santiky, nebo podarování dívky na vozíčku obrazem. Do takového světa se ostatně vozíček ani nehodí, proto ho vidíme jenom jednou a to na něm ani hrdinka nesedí - nejspíš by to příliš zobrazilo její handicap, který je takto pouze tušený a zastíraný elegantním poleháváním a posedáváním. Zasíraného je toho víc, například nepříjemný fakt, že on je vlastně gigolo a ona vydržovaná žena. _____Způsob vnímání světa i vyprávění se od doby vzniku filmu posunul, takže bych si dovedla představit třeba vypuštění dětského sboru (ale aspoň v něm zpívaly děti normálního až pouličního vzhledu a žádní andílci) nebo nechtěně legrační scénu mrákot Terry v nemocnici. ____ Nejvíc mi překážely úplné maličkosti - třeba očividně strojový původ šálu, který babička odkáže Terry. Na to, jak hrál důležitou roli a na to, jaké postavení babička dřív zaujímala, je strojová krajka prostě neodpustitelná. Průšvih byly i Nickovy obrazy, protože koncem 50tých let se nedá věřit, že by se proslavil umělec, který maluje tak strnule realisticky - chápu ale, že to byla úlitba většinovému publiku. _____ Jak říkám: vadily mi jen maličkosti, film jako celek je nádherná pohádka natočená se vkusem a smyslem pro ironii. Módní okénko na závěr: oblečení Deborah Kerrové bylo skvostné - uměřené, elegantní a přitom skvěle podtrhující její typ nenápadné krásky. /8. 8. 13./

První půlka utahaná, druhá hustá a solidně paranoidní. Bláznivina, kde většími šílenci jsou ženy - ani jedna z nich není normální a všechny se tváří, že touží po hlavním hrdinovi, který je postupem noci čím dál tím víc uválenější a vyšinutější. To spíš chlapi se mu snaží tu a tam nezištně pomoct. Prostě absurdita o tom, že by si člověk měl vážit své nudné práce, protože za zdmi šedé kanceláře číhá život barevný a nebezpečný jako džungle plná divokých zvířat. ____ Scénář musel určitě napsat chlap. /7. 8. 13./

Překombinované a přitom povrchní. Ale výprava je nádherná. /6. 8. 13./

Skvělá kamera a skvělý střih (zejména ostré přechody mezi různými prostředími), spoustu vizuálních nápadů odkazujících na komixovou předlohu. Je to svižné, šťavnaté a vtipné. Není sice jasné, proč všichni expartneři Ramony chtějí bojovat s jejím novým přítelem - že by ji chtěli získat zpátky? Tak to se mi nezdá. Nebo je to obvyklý strach, jestli se dokážu vyrovnat předešlým milencům/milenkám své vyvolené/vyvoleného? Ale co, je to jedno! A Michael Cera opět oblékl nátepníčky, které k němu tak hezky padnou, jak už dokázal ve filmu Juno.

Vymazlená, hravá a bezbřehá fantazie, která nejdříve doprovází šťastný příběh, aby postupně temněla spolu s tím, jak se i příběh posouvá ke stále smutnějšímu konci. Barvy proto nejdřív připomínají zmrzlinu, aby postupně utlumovaly své tóny, až končí v černobílé. Výtvarně mi to hodně připomínalo Švankmajera, zejména scény s jídlem, které jsou zvráceným způsobem poněkud nechutné, ale zároveň i zábavné. Je to obrazový bonbónek. ______ Vizuální vodopád nápadů ale zároveň doprovází velmi jednoduchý, smutný a ve své podstatě reálný příběh. KOUSEK DĚJE. Mladá láska začíná rozpaky a okouzlením, které se přenese i do vnějšího světa. Jenomže každá láska jednou skončí a tahle navíc i tragicky. Milostný příběh druhé dvojice se rozpadne na prach, protože jeden přestane milovat a necení si obětí toho druhého. Když dojdou peníze, tak i té barevnosti života ubývá, zejména když i politická situace je napjatá (velmi vzdáleně, ale přesto doléhají přípravy na válku). Roztomilá posedlost přítele se změní ve fanatismus, který mu nasadí klapky na oči, takže sobecky nevidí nic než sebe. Další přítel zase prokáže i přes těžké životní zkoušky sílu svého přátelství. _____Tohle jsou všechno realistické zvraty vrtkavého osudu, který časem obvykle temní pro každého - tady ale zasazený ve fantastickém hávu neskutečné obrazotvornosti. S potměšilým smyslem pro humor. /4. 8. 13./

Nějak si neumím představit, že by s tenhle film mohl líbit mužům. Ale podle hodnocení asi ano, tak jsou možná obecně citlivější bytosti, než jsem si myslela. Protože tenhle film je zcela a výhradně o vztazích: zraněných, ublížených, laskavých, přátelských i milostných. Nikdo jimi ale naštěstí nemává jako signálním praporkem - vyplývají ze situace, z pohledů, gest, ze zdánlivě náhodně proneseného slova. ______ I když z filmu často dýchá poklidná, idylická atmosféra, je proložený až drastickými momenty. Tohle je, kupodivu, dobrý americký psychologický film o síle ženského spojenectví. /2. 8. 13./

Je to příšerně klišovitý snímek s dialogy, které šustí papírem, ale prostředí jeskyně je zachycené nádherně, stejně jako napínavá atmosféra. Viděla jsem ve 3D.

Hodně upřímný film, a tudíž v celkovém vyznění, přes mnohé zábavné a odlehčené momenty, taky hodně pesimistický. /31. 7. 13./

Gru se stal otcem tří dětí, zfotrovatěl a zapadnul do maloměstského života, Shrek se stal otcem tří dětí a stalo se mu to samé. Je to snad nějaké prokletí animovaných otců - expadouchů? Nebo je to obecný jev? ____ Každopádně v tomhle díle chybí Gruovi jeho sympatická bezohlednost, se kterou likvidoval všechno, co se mu nelíbilo. Teď se musí vyrovnávat s dospíváním nejstarší Margot a jejím pokukování po klucích - a je jasné, že Margot zmrazit nemůže. Gru je prostě napravený padouch a jeho padoušská stránka se vynořuje napovrch jen ve chvílích největších krizí a tudíž málo. Škoda. Protože třeba posledních 10 minut filmu se zuřivou marmeládovou střílečkou se vyrovná prvnímu snímku. ____ Žlutí pomocníčci v jedničce zabrali a tak teď dostali mnohem větší prostor, jenomže to je útok na první signální: vtipné ale ne anarchistické nebo podvratné. _____ KOUSEK DĚJE Příběh je jednoduchý a přímočarý, ale to byla i jednička. Ve dvojce už ale ani to nestačí na celý děj a tak je natahovaná motivy, které do ní nezapadají, jako (ne) povedné rande s ordinérní blondýnou, Margotin milostný příběh nebo zrada doktora Nefária, která je navíc nelogická a absolutně nevychází z doktorova charakteru i jeho chování v závěru. _____ Starý dobrý Gru se změnil a já toho lituji, protože už není legračně temným frajerem, ale upozaděným chlapíkem, který se snaží zavděčit. Měl si zachovat své roztomilé nepřátelství ke světu. /24. 7. 13./