D.Moore

Velmi dobrý dokument. Takřka ani na chvíli (snad s výjimkou písně Nad stádem koní) jsem neměl pocit, že je nějaká situace nahraná výhradně pro kameru, vše působilo autenticky... A to je výjimečný úkaz.

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám.

Zcela úžasná komedie, na které se mi nejvíce líbí to, že není ani trošku hloupá. Vypráví vtipně o vážných věcech, aniž by je zesměšňovala nebo znevažovala. Scénář je nabitý ohromnými fóry, herecké obsazení hodinářsky sehrané (Steve Buscemi a Michael Palin byli sázka na jistotu, ale když na scénu vtrhl Žukov Jasona Isaacse, dostalo vše ještě větší grády) a jediný vtípek nezůstane bez pointy. Ruku na srdce, Rusové by tenhle film zakázali i kdyby to nebyla komedie a kdyby vše líčil doslova a smrtelně vážně - jenže pak bych určitě neměl chuť vidět ho znovu a znovu. A znovu.

Klišé, klišé, klišé, sem tam dobrý vtip. Že bych Domácím mazlíčkem promarnil hodinu a půl života, si nemyslím hlavně díky Emmě Stone a Kat Dennings, které mu dopravdy kralují. Anna Faris sice také nehraje špatně, ale na můj vkus až příliš tlačí na pilu a k Pravé blondýnce Reese Witherspoon (od stejných scenáristek) může jen vzhlížet.

Život pod vodou je kouzelný film, na který musíte mít tu správnou náladu. A já ji dnes měl.

Stejně podivný jako nápaditý a stoprocentně stylový kraťas. Každá grimasa Keiry Knightley stojí za vidění... A k závěrečným titulkům není opravdu co dodat.

Podivné - bavil jsem se sice dobře, ale na konci jsem měl pocit, že jsem vlastně skoro nic neviděl.

"Jedu s šéfem Gestapa do Lublína. Toť se ví, že inkognito!" Velmi dobrá komedie a věřím, že Brity bavila, protože Švejk je takřka univerzální postava a ani jako mazaný odbojář, který si hraje na vola, se neztratil. Karel Lamač jistojistě dohlédl na to, aby v příběhu bylo všeho akorát - Haška, češství, britství... Závěrečná scéna s domnělým ruským parašutistou v plachtě Spojených mlékáren (a hlavně jeho výslech) v sobě má úplně vše a ani Haló, haló! by se za ni nemuselo stydět.

Nesmírně zběsilý exodus za odpočinkem, neméně zběsilý návrat zpět. Má to rozhodně svůj půvab.

Nesmírně nezáživná moralita. Je vidět a slyšet, že vznikla ani ne tak na objednávku, jako spíše na příkaz, nebavila ani jednoho z tvůrců a všichni ji chtěli mít honem z krku. Takže zapomeňte, že se dočkáte čehokoliv alespoň trochu zábavného nebo vtipného, je to jen odbytá nuda.