charge

I když má film s prvním dabingem hned o několik tříd vyšší úroveň (naopak druhej ho vyloženě kazí), přesto nemůžu hodnotit výše. První půlka je sice perfektní - zápletka, zpracování, hudba i humor, ovšem právě on je v druhý části až nepřirozeně ztřeštěnej a celkově dost upadá - vrah letící po nárazu autem na strom, nebo Richard na palmě a k tomu přibývá navíc i nelogičností, např. není jasný, jak se o sobě dozví Moskovitz a Don Barberini, když běží společně na letišti. Skoro mi připadá, jakoby si tvůrci v závěru nevěděli rady, jaký vhodný skeče použít, aby dílo vygradovali. Začátek do poloviny skvělej, poslední tři čtvrtě hodina bídná. 60%

Proroctví z temnot je teda proti týhle trapárně úplnej klenot. Příběh s atmosférou nulovej, nechutně přímočarej a postavy klišovitý až k pláči, předevšim samotnej Costner, jeho žena v retrospektivech, sousedka střihlá na ježoura, nebo seschlá jeptiška a k tomu samozřejmě nesměj chybět debilní rozhovory, no a scény z Venezuely tomu nasazujou korunu, zvlášť s autobusem a poměrně zachovalou fotografií a úplnej závěr je teda už vážně síla. Co vyzdvihnout, maximálně pár pozoruhodných úseků ze špitálu, jo to je asi tak všechno. 10%

Záběry na sicilskou krajinu i s letícím vogelem sice byly i s hudbou docela hezký, ale jednotlivý příběhy už zas tolik ne a celkovej dojem zmíněný panoramata moc nevylepšily. Povídka TŘETÍ SYN byla zajímavá tak do půlky, kdy matka zjistí důvod proč jí zbylí synové ze zámoří neodpovídaj na její dopisy, ovšem důvod proč nesnáší onoho třetího synátora mě nechal fakt chladnym, 40%. NÁMĚSÍČNÍK byl o něco slabší, nevim no, takovej vlkodlak přenesenej na Sicílii, 30%. AMFORA pojednávající o hrnčíři, kterej sám sebe uvězní ve džbánu, byla asi nejzáživnější z povídek, ale zároveň i takovou slabší Chytrou horákyní po sicilsku, 70%. REQUIEM mě teda nebavil skoro vůbec, protestování vesničanů kvůli prosazení hřbitova, neústupnej majitel pozemků z vyšších kruhů, pochod zpátky do vsi, pak nějakej dědek nad hrobem, nuda 10%. To jsem ale ještě netušil, že závěrečnej epilog ROZHOVOR S MATKOU bude naprostej propadák. Důchodce vracející se po letech z Říma do rodný sicilský vsi vede kdesi na zámku nudný hovory s duchem dávno zesnulý matky, 0%. Takže i když se to v součtu i přes stopáž a předevšim díky povídkovýmu zpracování sledovat dalo, výsledek mě teda nijak zvlášť neuchvátil.

Jít do čistě dánskýho filmu znamená až na výjimky téměř vždy jistotu, že snímek bude minimálně dobrej a je tomu tak i zde. Příběh manželů prožívající těžkou depresi ze ztráty potomka, což je divákovi jasný po chvilce sledování, aniž by to bylo vyloženě řečeno. Deprese vytvářející nesnesitelný emoční dusno a napětí a odrážející se na nelogickým chování manželů, musí být zákonitě uvolněno, což má za následek dosti vyhraněný či dokonce peprný situace - scéna s Japoncema, nebo závěrečná msta. Ale i když je zpracování dost vydařený, příběh samotnej mě nedokázal natolik upoutat, abych dal vyšší hodnocení, lehčí nadprůměr. 60%

Pozor! Tak tohle byl přímo děs French cinema, údajně komedie, ve skutečnosti uspávací drama trvající skoro dvě hodiny s totálně nezáživným dějem o slepici vedoucí dvojí život a manželství. Hlavní představitelku si navíc nelze jako postavu absolutně oblíbit, ještě bych pochopil, že nemá odvahu nikomu sdělit pravdu, ale ve dvaceti se vdát, mít prcka a vzápětí zdrhnout a na všechno se vysrat, tomu jako mám rozumět jak? Postavy a dialogy o hovně, zbytečný scény a jeden z manželů pilot, zde ještě k tomu všemu pořád kdáká svoje krajně nudný historky a řešení problémů vedlejších postav bylo zábavný asi stejně jako celá tahle chujovina. A nevěřim tomu, že film kazí jen mizernej dabing. Titul vydaný Lucernafilm video, kterýmu se raději vyhnout. 0%

Já jsem snad nepoučitelnej, čistokrevný drama a nějakej modern art týkající se čmáranic, to jsem mohl odhadnout jak to asi dopadne. Moře zbytečnýho okecávání nezáživných scén, u kterých už divák dopředu bezpečně ví, jak dopadnou. Příběh bych shrnul asi takto, pařížskej neúspěšněj malíř povaleč padělatel a kořala v jednom, žárlivej Asiat, jeho žena klácená malířem a zadavatelka zhotovení plagiátu dohromady tvoří takovej milostně-obchodní čtyřúhelník, pak vedlejší postavy jako plešatej sloupkař a nějakej Hemingway, kterej tady furt něco mele. Příběh tam jako je, ale kdyby tvůrci přeskočili to rádoby umělecký žvanění a vdechli do filmu trochu života, možná by i za něco stál. 25%

Jedná se o opravdu silnej a nervy drásající příběh, ale teatrálnost některých postav zde opět akorát ubírá na kvalitě. Jinak chápu, že začátky už jen uvědomění si samotný reality související se zkrocením musely být pro žáka i učitele nejkrutější, což snímek zobrazuje, ovšem dokola opakující se vnucování návyků se po čase stává tak trochu stereotypem a kromě pumpy neni ani nijak zvlášť z filmu patrný, co konkrétně Helen dokázalo zlomově změnit, no a závěr je více méně otevřenej, ale je jasný, že další osud Helen a její učitelky by vyžadoval minimálně pokračování. Hluboký story v průměrným zpracování. 60%

Tak tohle kdybych neviděl o moc nepřijdu. Rozjezd sice vypadá nadějně, ovšem potom přichází hodně studená sprcha v podobě křečovitých a odfláknutých dialogů, pokusů o hláškování černošskýho detektiva, který ujížděj úplně mimo humor, nebo zápletky jak z epizody To je vražda, napsala. Taky nelze nepřehlídnout mikrofony v záběru, který zaručeně značej, že je něco špatně a to i u televizního filmu. Slabota, která i přes kvalitní dabing moc zábavy nepřinese.

V osmi letech zábavná komedie, po letech extrémní stupidita, na který je nejlepší nanejvýš obal videokazety od Larsu, kvůli kterýmu jsem si to kdysi půjčil. Nelogický chování a trapnost v podstatě všech postav, taky mikrofony v záběrech. Hvězdu za krapet situačního humoru a nechápající výraz Roberta Dryera, coby hlavního kumpána. A dabing tomu taky moc nepřidá, ale i bez něj by tahle zbytečnost stejně nebyla o moc lepší. 10%

Filmy o upsání duše ďáblu jsem už viděl daleko vydařenější. Nudná uspávačka a ten obrazovej styl a střih starý francouzský školy mě tam vyloženě sere. Navíc naivní poskakování Gérarda Philipa pro radost jsem jen stěží dokázal překousnout, i když skoro všechny postavy se tam chovaj dost nepřirozeně a k tomu melou dost nudný dialogy. Pohádka u který se od půlky člověk modlí, aby byl konec a opět i zde starej dabing z Barrandova nemůže nic zachránit a za něj hvězdy dávat fakt nebudu.