charge

Přes všechny kvality François Truffauta bylo sledování nezáživných osudů jednoho filmovýho štábu a jejich rodinných nesnází ve 112 minutách poměrně útrpným, ale celkově to vyloženě špatný s kusem Truffautovy originality nebylo.

Výborný doklad o tom co se stane, když zděděné a tím pádem lehce nabyté peníze stoupnou do hlavy a zastíní veškerý zdravý rozum.

Žádnej zázrak i se zdejším oplzlým humorem, který mi po chuti dvakrát není, už bych si to asi znova nepustil. Nic moc.

Ferdinand spolu s Marianne se dají na společný úprk nejen před svými dosavadními životy, ale taky před pronásledovateli, navíc je Ferdinand v domnění, že Marianne je mafiánova sestra, jak mu namluví, ve skutečnosti se jedná ale o jeho milenku. Zajímavý, až na to, že se celym filmem táhnou bezúčelný literární úryvky a dokonce i velice otravnej zpěv hlavní hrdinky. Navíc je tu absurdita, která doprovází např. shánění financí pomocí jejich hereckého umu, jímž baví náhodný kolemjdoucí, s převleky, na který opravdu netušim, kde vzali prachy. Godardovy výtvory jsou zkrátka naprosto mimo. Ovšem tohle nebylo zas až tak strašný, jako třeba jeho Zachraň si, kdo můžeš (život), nebo Pěstuj si pravačku...

Film má určitou podobnost českýmu snímku Katapult. Absurdita je zde približně na stejný úrovni jako u Blierova podobně nelogickýho snímku Studený bufet.Robert roztříská sousedův dům na padrť, před nim svede jeho ženu a sousedovi to vůbec nevadí. Je tudíž jasný, v čem jsou Blierovy snímky, ač se to nezdá, komediálními, i když humor je zde velmi kontroverzní a ne každý k němu přilne.

Hmmm! dočkám se někdy českého filmu 21. století, který by mě aspon trochu zaujal? asi ne! Další z řady nicotných filmů poslední doby. Kdyby ty šílený nápady stály aspoň za něco, když už se kolem nich film točí, ale utříhnout vlasy ve spánku, nebo jezdit po Praze s elektrickým vozíkem ze skladu není podle mě nijak zvlášť převratný a hlavně zábavný. V týhle mizérii není ani herce, který by to táhnul, nedá se do děje ani vžít jak je nudný a nešťastně absurdní.

To byl ale spratek! Jinak to bylo celkem dobrý.

Ikdyž to byla slátanina (nejvíc ubohý mi přišly ty moučný xichty), přesto se to dalo i s párem neúmyslně směšných momentů skousnout celkem v pohodě aneb znám daleko horší filmy pohybující se často i v červených oblastech.

Optimismus a pevné odhodlání učinit v životě něco nečekaného a neobyčejného má mnohdy za výsledek sklamání, kvůli kterému v životě vzniká pesimismus.

Nevšední baladický zážitek, u kterého po celou dobu zní jedna z nejkrásnější filmové hudby filmového světa vůbec. TV Nova to v devadesátých letech uváděla pouze pod názvem "Cesta", proto jsem tento skvost dlouho nemohl nikde najít a měl jsem jej uchovaný pouze ve svých vzpomínkách, teď po opětovné projekci nemohu hodnotit jinak než plným počtem a docela mě i překapuje ne moc vysoké hodnocení (78%) na takovou perlu, která by si určitě zasloužila mnohem vyšší průměr.