Modernisté

Nemal som z tohto zdĺhavého filmu najlepší dojem. Je samozrejme pozerateľný, ale na opakované zhliadnutie nebudem mať čas. Keď Američania ukazujú Paríž na začiatku storočia, je to ako keď Hřebejk nakrúca filmy z doby, v ktorej ešte nežil. Herecké výkony ma zaujali, ale inak ma rušilo množstvo nadbytočných, celok denaturujúcich prvkov. (26.08.2009)

Filmy odehrávající se v uměleckém prostředí mě vždy velmi přitahovaly, díky tomu jsem se dostal k tomuto snímku, ač jen v televizi s dabingem, který se tvářil více než slibně. A musím uznat, že nezklamal, dokonce příjemně překvapil, i když možná nepůsobil historicky uplně věrohodně, i tak si zaslouží velkou pozornost. Ten trochu jiný možný pohled byl spíše k dobru, než aby filmu nějak ublížil. Hlavní však byla psychologická rovina účinkujících postav, která působila velmi věrohodně. To, co by možná jiné od tohoto filmu odradilo, bylo právě tím, co mne zaujalo. Nebylo to jen prostředí a atmosféra, ale především velice pomalu se rozvíjející příběh, který vás příjemně pohlcuje a postupně naprosto zdolá, ale nesmíte se mu bránit a hned ho odsuzovat. Něterým by se možná ani nemusel líbit ten, řekněme, pozitivní konec, který tentokrát rozhodně nebyl na škodu a spíše snímku ještě přidal na jeho kouzlu a završil tak i jeho jemně humornou stráku. (08.12.2008)

Sentimentální, krásné, snad i zádumčivé a zaručeně renoirovské – jako by někdo rozpohyboval a oživil slavné plátno Snídaně veslařů; místo, kde neplatí zákon, natož čas, a kde se nesluší přemáhat k velikášským skutkům. I proto se rozvíjejí v Modernistech výlučně dílčí epizodky a rovněž postavy ztrácejí dramatické obrysy, aby zastoupily a nesly vlastnosti tehdejší epochy. Film mimo to vypovídá, sic nijak zjevně, o dvou nadmíru zajímavých skutečnostech. O umění a o kinematografii. (i) Podle francouzského badatele Rogera Odina je „filmové umění to, co se uvádí v kinech filmového umění“. Nepřehlédnutelně ironický osten tohoto výroku se osvětlí v okamžiku, kdy si uvědomíme jeho analogii s praxí panující v galeriích výtvarného umění. Ne samo dílo, které k sobě může poutat nekonečné množství názorů a interpretací, ale jeho kontext a zejména podmínky recepce jsou oním faktorem, který rozhoduje o tom, zda bude daný film vysoce oceňován nebo odmítnut. V procesu „rozpoznávání“ a „definování“ hodnot tak má výrazné postavení relativně úzká skupina zainteresovaných – v případě tohoto filmu jím je mecenáš Bertram Stone v apartním podání hongkongského herce (John Lone). (ii) První světová válka měla na kinematografii nesmírný vliv. Její vypuknutí zavinilo kruté snížení francouzské filmové výroby a Francie tak ztratila vedoucí pozici na světových trzích. Itálii brzy postihly podobné problémy. Sílící hollywoodský průmysl si pospíšil, aby zaplnil mezeru na trhu, a rozšířil své distribuční systém do ciziny. Na konci války ovládly americké filmy mezinárodní scénu a ostatním zemím se jen s omezeným úspěchem dařilo konturovat - Modernisté v sobě onen přesun těžiště kinematografie z Paříže do Hollywoodu zevrubně a graciézně zrcadlí. (06.04.2009)

Já jsem snad nepoučitelnej, čistokrevný drama a nějakej modern art týkající se čmáranic, to jsem mohl odhadnout jak to asi dopadne. Moře zbytečnýho okecávání nezáživných scén, u kterých už divák dopředu bezpečně ví, jak dopadnou. Příběh bych shrnul asi takto, pařížskej neúspěšněj malíř povaleč padělatel a kořala v jednom, žárlivej Asiat, jeho žena klácená malířem a zadavatelka zhotovení plagiátu dohromady tvoří takovej milostně-obchodní čtyřúhelník, pak vedlejší postavy jako plešatej sloupkař a nějakej Hemingway, kterej tady furt něco mele. Příběh tam jako je, ale kdyby tvůrci přeskočili to rádoby umělecký žvanění a vdechli do filmu trochu života, možná by i za něco stál. 25% (31.01.2017)

Americký režisér A. Rudolph natočil poutavý nadžánrový snímek s důrazem na zachycení prostředí doby a velmi zdařilých kostýmů a interiérů. Bravurní herecké dialogy, nečekané zvraty, mysteriorita a obrovský díl nadsázky, sebeironizmu a odlehčujicího humoru v tomto dramatu, v kombinaci s výtvarným prostředím a malířstvím jako takovým, tvoří kompaktní a přirozený celek, který je poměrně hodně utajeným zápisem do světa kvalitního filmu. Prostě šupa :-) (21.05.2008)