Kamas

to byl lidský hyenismus v praxi..

"Jestli někoho milujete, řekněte mu zítra: "Nebe je bílé". A budu-li to já, odpovím: "Zato mraky jsou černé." A budeme vědět, že se milujeme.."

Podle upoutávek jsem čekala trochu něco jiného. Za nádherné kostýmy a lokace tedy dávám dvě hvězdy, ale jinak to působilo hodně unyle a monotónně, hlavně vnitřní hlas Alžběty Thurnové "trochu života do toho umírání" a její herecký projev (kdybychom měli čekat než umyje Matyášovi i záda, možná bychom tu seděli dodnes). Uvítala bych i podrobnější popis postav, kdy jsem občas tápala, kdo je kdo. Film jako takový, by mohl najít uplatnění, kdyby se pouštěl beze zvuku jako kulisa někde na středověkých hradech a tvrzích nebo v čekárně u zubaře ( kde by rovnocenně nahradil ty vlnky moře osvícené letním sluncem s ambientní muzikou..)

"Prej si zase včera hrál na pohřbu." "No a co má být.. jsem zaskočil za nemocnýho kamaráda. Co je pro jednou.. A za stovku je to dobrý, ne? Teda zatím ji mám jen slíbenou.. Oni mi jí dají.. Nemohl bys mi půjčit?" "Vždyť mi dlužíš ještě od posledně.."

Citlivý a lidský film, jedno velké pohlazení po duši, Zasáhl mě a smekám před tímto režisérským debutem Jirky Mádla. Nejvíc se mi líbil pěkný civilní projev Jana Maršála.

Doporučuji pustit, když máte zrovna den blbec, chuť zalízt někam do kouta a číst si červenou knihovnu se skleničkou Chardonnay..

Jedna z mých TOP pohádek. Nezpomenutelné melodie (na téhle ujíždím nejvíc) a chytré a vtipné dialogy.. Heleně Vondráčkové to strašně slušelo, zejména jako obyčejné holce v zahradě (vždycky mě zajímalo, kam se jí pak ztratila při převlíkání ofina) a co mě vždy upoutá a rozesměje je Neckářova legrační vzletná až taneční chůze po špičkách..

Na téhle pohádce jsem byla poprvé v kině v 1. třídě a dodneška patří k mým nejoblíbenějším. Hlas tehdy 16 letého Jana Šťastného musel být sice pro moravský přízvuk předabován, ale nic mu to neubralo na charisma. Což nemohu řící o princi Mariánovi, "brnkálistovi" z vedlejšího království a to mám brnkálisty jinak veskrze ráda :).

Spřízněné duše jsou někdy blíž, než myslíte.. "Ain't no mountain high enough.. " Podobně laděný film Kimssi pyoryugi (2009).

Moje milovaná Jane Austen, kostýmní romantika z viktoriánské Anglie a jeden z nejlepších filmových soundtracků s krásným pianem.. Moje vysněná doba, ve které jsem se měla narodit. Tak možná příště..