Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Krátkometrážny
  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Dokumentárny

Recenzie (4 699)

plagát

Venom (2018) 

Já jsem vlastně docela překvapený. Po hrozných ohlasech a parádních tržbách jsem čekal sra*ku, jenže mě se Venom trefil do nálady. V době, kdy filmu vládne komiks, přišel Venom s takovým trochu retro feelingem. Být rok 2005, jsme nadšení, jenže době Marvelu je Venom takový chudý příbuzný. Hodinu čekáme, než se Venom vůbec objeví, ten slíbený drsný atmosférický horor, nebo thriller jsme také nedostali, akce je nevýrazná, mdlá, tmavá a má šílený střih. Jenže Venom má Hardyho. Jako novinář přehrává až běda, ale v momentu, kdy má v sobě Venoma a snaží se ho přesvědčit, aby nežral lidi na potkání, mě prostě baví! Jejich jakákoliv interakce je s přehledem to nejlepší na celým filmu a dodává mu takový sympatický nádech. Na stranu druhou chápu kritiky, který na tohle nadávají. Venom je padouch, měl by být totální hajzl, který by měl krájet lidi na počkání a místo toho je z něj takový kámoš do nepohody, kterýho si zavoláte, když zlej blb vyhrožuje paní v sámošce, kam si chodíte rádi pro čokoládu a veverky. Tvůrci udělali s Venoma prakticky kladného hrdinu a spoustu lidem to bude vadit. Mě to je celkem jedno. Dostal jsem fajn jednohubku, u který si rád počkám na další příděly. Takhle by mělo Sony pokračovat, není to cesta, která Vás dostane na vrchol a přeskočí Marvel, ale rozhodně budete lidi bavit.

plagát

Pablo Escobar: Nenávidený a milovaný (2017) 

Vlastně jsem spokojený. A podle komentářů jsem rád, že jsem se ještě nepustil do Narcos, a nejdříve viděl tuhle zhuštěnou verzi příběhu. Escobara znají asi všichni, jeho příběh už ale málokdo (pokud nepočítám seriál). Tenhle film mi ho převyprávěl dobrou, občas strhující formou s naprosto perfektním Javierem Bardemem. Překvapila i přesvědčivá Penélope Cruz. I když si myslím, že by film mohl být o 15 minut kratší (dostal by mnohem větší spád, kdy na konci už klesající tempo bylo citelné), jedná se stále o přesvědčivé drama se skvělými herci a občas nejistou režií.

plagát

D-Tox (2002) 

První část filmu se ještě dá přežít. Klasická naháněčka policajtů s chytrým vrahem. Jenže pak nastane zlom (asi po 25 minutách) a film jde totálním způsobem do kopru. Děj se přestěhuje někam na hranici Antarktidy a zamrznutého pekla, vidět je jen na 3 metry, všude sněží, čekáte, že na Vás každou chvíli vyskočí minimálně Vetřelec a my máme sežrat tvrzení, že to je "rehabilitační klinika pro policisty". Pěkná klinika, taková klidná, kde si odpočinete, najdete sám sebe. Tady přesně začíná Stallone hrát existenciální drama o smyslu života a samozřejmě to vypadá přesně tak křečovitě, jak to vypadá napsaný (jak ten scénář mohl někdo schválit?). V posledních 30 minutách vidíme klasickou naháněčku s vrahem, pár obětí a konec šmitec. Sly našel sám sebe, sebral se ze ztráty blízké osoby a odešel do vánice :-) A já vím, že si tuhle pitomost už nikdy nepustím.

plagát

Otcova volga (2018) 

Tátova volha je bohužel zoufale nudný film o výletě matky a dcery, která jen tak mimochodem bojuje s rakovinou. Komedii se to nepřibližuje ani vzdáleně na drama tu jednoduše není průběh a už vůbec ne herci. Teroru tygra vsázela na podobnou atmosféru, ale tam to Bartoška a Balzerová utáhli herectvím. Tátova volha nic podobného nemá a tak tu máme další průměrný český film, který vyšumí z povědomí velmi rychle.

plagát

Čistá duša (2001) 

Marně si vzpomínám na krásnější herečku, jakou je v Čisté duši Jennifer Connelly. Je přenádherná, okouzlující a ve spojení s fantastickým herectvím asi kradla každou scénu, ve které se objevila. Její vítězství Na Oskarech bylo naprosto zasloužené. A upřímně se divím, že pouze u nominace zůstal precizní Russell Crowe. Herci tu jsou jednoduše perfektní, a to i ti ostatní. Co jediné mi na filmu vadí, je ta chuť kalkulu. Tohle je totiž film přesně šitý pro Oskary. Neříkám, že jeho vítězství je nějaký fail, ale nevidím v tom tu dokonalost. Skvělá hudba je často tak parádní, že film neprovází, ale přímo táhne, stopáž o 20 minut kratší by byla příjemnější a změny ve scénáři v porovnání s realitou sice chápu, ale přišli mi zbytečné. Pokud vyprávím životopisný příběh, přednesu ho tak, jak ho napsal život, ne scénárista.

plagát

The Nurse (2017) 

Atmosférická jednohubka, která potěší fantasticky zvoleným hudebním doprovodem. V klidu bych si představil celovečerák.

plagát

Mníška (2018) 

První shlédnutí funguje dobře. Není to nějaký katalog hrůzy a rozhodně mě to nevyděsilo, jako první Insidious, ale pomalé táhlé záběry do tmy prostě hororu sedí. I když čekáte a víte, že se něco stane, nějaký rychlý pohyb nebo hlasitý zvuk, stejně v duchu nadskočíte. A v tomhle směru Sestra funguje. Na velmi malém prostoru (5 herců na hradě) je tu dost nepříjemných scén. Jenže tohle všechno funguje na první dobrou. Nevidím potom důvod si Sestru pouštět někdy znovu (jako je tomu třeba u Insidous). Když víte, co se stane a jak, najednou Vám zbyde pocitově dlouhý prázdný film. Potěšila mě pěkná návaznost na V zajetí démonů, ale to je tak asi vše. Corin Hardy není James Wan a Taissa Farmiga není Vera :) Průměrný horor, který Vás neurazí, ale rozhodně ani nenadchne. Pro fanoušky série skvělý doplnění mytologie.

plagát

Krotitelia duchov (2016) 

Do čeho se to Hemsworth uvrtal?! Nejdřív jsem byl celkem překvapený, že se upsal do vedlejší role filmu, který je od začátku pranýřován a nenáviděn skoro celým světem. A ono ruku na srdce, ten film není moc dobrý. Ale Chris ho z rutinního zla do průměrných filmových a dobrých komediálních vod. Krade si téměř všechny scény pro sebe a jen díky němu je ve filmu element, na který si za měsíc vzpomenu a který mě bavil. Zbytek osazenstva je paradoxně pak jen křoví, který si sice hraje na hlavní postavy, ale ty ve skutečnosti nikoho nezajímají. Camea herců ze slavnějšího originálu jsou příjemná, ale šíleně mdlý, nudný a nezajímavý zážitek to nezachraňuje. Překvapení se nekoná, tohle je mimo.

plagát

Bez súcitu (2012) 

Jedna mezi oči je naprosto průměrné skoro céčko, které si hraje na skoro béčko. Kdyby nebyl v hlavní roli Stallone, tak by naprosto nikoho nezajímal a nevydělal by ani ty drobný, co utržil. Sunk Kang, ten ňouma z Rychle a zběsile, tu je jen za policejní pako, který se sice tváří drsně a odhodlaně, ale jednoduše vás nezajímá. Ostatně stejně jako celý film. Momoa je k smíchu, Kang taky, akce příšerná, Stallone unavený a očividně ho to vůbec nebavilo. Kdyby film vznikl před 20 lety, kdy tyhle filmy "na oko zlej frajer a hodnej mladej polda musí spolupracovat" měly svůj vrchol, tak by se o to MOŽNÁ někdo zajímal. Za týden nebudu vědět o čem to je a budu si pamatovat jen Sarah Shahi v ručníku.

plagát

Mamma Mia! 2 (2018) 

Druhá polovina filmu je určitě stravitelnější, než ta první, jenže mě to nedá a pořád musím srovnávat s Největším showmanem. Fantastické písně, parádní choreo a PŘESVĚDČIVÝ herci. Tohle všechno Mamma Mia nemá. Je to oddychová pohodovka pro nějaké to odpoledne a pokud máte rádi tyhle písně, bude se vám film 100% líbit. Já ABBU moc nemusím, a tak jsem se "alespoň" soustředil na nádherné scenérie, které by mě dokázaly přemluvit, abych se přestěhoval do Chorvatska. Potěšila určitě návštěva Cher a Andyho Garcii. Přesto to není můj šálek kávy.