tlesk

Stephen King tento film nesnáší. Ač chápu proč a souhlasím s jeho argumenty, já tohoto krále psychologických hororů miluju. Stejně jako odlišnou knižní předlohu. Geniální počin...

Vzácný případ toho, kdy film funguje mnohem lépe a uceleněji než knižní předloha. Jeden z nejlepších a nejdojemnějších filmů, co jsem kdy viděl. Nádherný exkurz do novodobé historie USA očima čistého člověka...

Nemá cenu si cokoliv nalhávat. John Wick je a vždy byl především o perfektní, jinde v áčkové produkci téměř neviděné akci. Akci, která se prakticky nezastaví, je brutální, krvavá a dechberoucí. Každý aspekt snímku je tomuto podřízen a právě i tomuto slouží. Efektivitě a až radost působící čistotě scén, mnohdy točené na jeden záběr či s minimem střihů, u nichž se jeden až diví kolik práce a pečlivé průpravy za dílem musí stát. Chad Stahelski, Keanu Reeves a všichni zúčastnění jsou borci, mistři řemesla a já jim to i napotřetí spolkl s navijákem. A to do té míry, že filmu odpustím až absurdní odolnost hlavního hrdiny, jenž by dal jistě “na budku” i Terminátorovi v závěsu s Robocopem. Jakož i fakt, že ke konci vás film možná (tak jako mne) začne maličko nudit a počet lidí, zranění a úderů, kterým hrdina musí v krátké době čelit může působit docela absurdně. To je ovšem v porovnání s tím, o jaký zážitek se jinak jedná, zanedbatelné. Pokud vás bavily předchozí části, neváhejte. Tahle je – vzato kolem a kolem, ještě lepší! Přerod překvapivé, ale docela komorní akčňárny v magnum opus kaskadérského řemesla (a velkou poctu jemu) se daří skvěle a přímočařeji, než by kohokoli napadlo…

Avengers: Endgame jsou skutečně velkolepě precizním uzavřením jedné dekády a 22 filmů do tříhodinové, epické mozaiky. Technicky (efekty ukazují, co vše je dnes se CGI možné) je film samozřejmě vypiplaný do posledního detailu. Veze se na vlně očekávání a nostalgie. Přitom ale dává fanouškům plnou náručí přesně to, po čem touží. Uzavírá některé debaty, které se na základě filmů vedly (vězte že hned několik geekovských fantazií je zde splněno měrou vrchovatou), nebojí se ale dělat nejen dílčí změny ve vzhledu postav, ale opravdové kotrmelce. Dějové, charakterové, zkrátka všechny. O tomhle filmu se bude ještě hodně mluvit. Používá totiž ty na první pohled nejlacinější způsoby, jak navázat na předešlé události, přičemž se mu nějakou záhadou daří být nepředvídatelný a jedinečný. Skutečně jsem se snad poprvé o některé hrdiny bál. Protože jsem nevěděl, kdo přežije. A místy jsem byl opravdu překvapen. A ten závěr? No, na ten si počkejte do kina. Je to síla. Jako celý tenhle film. Marvel mě někdy i nebavil, vadila mi šablonovitost většiny sólovek. Tady to neplatí. Tohle mě dostalo. Kevin Feige a Russoové dokázali nejen splnit, ale dost možná i předčit očekávání. A to rozhodně není málo. Pokud máte rádi MCU, sednete si na zadek…

Původní filmový Hellboy, jakkoli s předlohou nakládal volněji, měl dobře vykreslené postavy a poetickou, mýtickou atmosféru s nádechem pohádkového temna a tajemna. Byl jiný. Originální. Tento reboot od Neila Marshalla vizi Guillerma del Tora nepřekonává. Je hektický a uspěchaný. Jako by do vás chtěl napumpovat koňskou dávku adrenalinu. Vrší akci nad akci. Jednu za druhou, až se divíte, co se to vlastně vše děje. Když ale smršť akčních scén právě touto neukočírovanou nezřízeností nezanechává žádný výraznější dojem, stává se z adrenalinu sedativum. Hellboy je i přes drsnost, propracované masky a poklonu předloze (místy doslovnou) nesmírně nekonzistentním, nevyrovnaným a křečovitě sestříhaným filmem, který jednoduše řečeno zklamal. Přestože si v závěru a potitulkových scénách dost otevřeně připravuje půdu pro pokračování, bylo by možná lepší, kdyby k němu nedošlo…

Řbitov zviřátek neudělá své slavné předloze ostudu. Přesto jsem se při projekci nemohl ubránit dojmu, že mu “něco” chybí. Stále se ovšem jedná o nadprůměrný hororový film o vyrovnání se se smrtí, kterou nelze zvrátit bez strašlivých následků. Je to velmi efektně natočený psychologický horor, který však není dostatečně komplexní, aby se stal legendou. Přesto bezesporu půjde o jeden z nejlepších hororů, jaké letos v kinech uvidíme. Otázkou je, jakou zásluhu na tom má vynikající kniha, a jakou tvůrci… Jo, a potvrdil jsem si, že opravdu příliš nemusím kočky...

Úniková hra je výbornou mysteriózní, survival a thrillerovou podívanou s pár vadami na kráse. Do výšin ji vystřelují zejména výborně obsazené, zahrané a hlavně napsané postavy, u kterých vám není lhostejné, co se s nimi bude dál dít. Zamrzí jen přepálený otevřený konec, nechávající prostor pro skoro jisté pokračování, a tak trochu nedotažený koncept únikovek, z něhož by se přece jen dalo vytěžit ještě drobet víc. Potěší pak tedy zejména již zmíněné charaktery, variabilita a nápaditost prostředí a atmosféra, která po většinu filmu funguje na jedničku. Zkrátka pokud chcete vidět zdařenou popcornovou podívanou, je Úniková hra tím pravým důvodem pro návštěvu kina…

Po stránce technické filmu není co vytknout. Animace je zde prostě úžasná a je radost pozorovat, jaký pokrok směrem k dokonalosti prodělala od prvního dílu, jenž spatřil světlo světa v roce 2010. Všechna čest studiu Dreamworks. Soundtrack je taky fajn. A české znění povedené (a jeho obsazení nezměněné). Akce je zábavná a když dojde na boj, je radost ji sledovat (hrdinové pochopitelně nikoho nezabíjí, je to pořád animák – ale dojde na meče a tupé zbraně). Jak vycvičit draka 3 je rozhodně důstojným, ale nejméně povedeným a nápaditým ukončením série, po jehož zhlédnutí zůstává lehká nespokojenost. V konečném srovnání všech tří filmů se rovněž ukazuje i jako nejslabší. Může za to přehnaná infantilnost, soustředění se na skotačení draků namísto vztahů mezi postavami, ale i smutně nevyužitý záporák a několik logických dějových kiksů. Samotný závěr pak, přestože je silný, by mohl být více emotivní (možná jsem masochista a je to asi jen můj problém, ale Škyťákovo přátelství s Bezzubkou je jádrem série a závěr mne nedojal tak, jak bych rád) – už jen vzhledem k tomu, že se jedná o uzavření série. Přesto však jde o hezký film, u kterého se ovšem nejvíc zabaví ti nejmenší. A to je vzhledem k dosavadnímu dospělejšímu tónu série trochu škoda. Není to průšvih, ale k naprosté spokojenosti přece jen trochu schází. Chtělo by to více prostoru, věnovaného pátrání po útočišti pro draky a vikingy, ale i vykreslení postav. Takhle jde “jen” o nadprůměrný animák…

Pašerák není druhým Gran Torinem. Je snímkem o stáří a hledání ztracené cesty k těm, kdo jsou nám nejbližší. Kdyby se jednalo o poslední Eastwoodův snímek, tak by šlo o opravdu decentní tečku za jeho velkolepou filmovou kariérou. Ale tak tomu doufejme nebude. Abych tak odpověděl na titulek, tento pán do starého železa nepatří. I v osmaosmdesáti letech nám naservíroval sice nikterak revoluční, ale povedený dramatický film s prvky krimi, komedie a thrilleru, který stojí za zhlédnutí a návštěvu kina. A to dle mého není málo. Já byl vlastně docela spokojen a i přes délku stopáže jsem se nenudil. A když takový snímek utáhnete jak herecky, tak režijně, zasloužíte si úctu…

Shazam! je především jednoduchý, přímočarý a nekomplikovaný superhrdinský film. Ti, kdo z nepochopitelného důvodu trvají na tvrzení, že DC je temnější a dospělejší než Marvel (každý kdo má širší povědomí o komiksech může potvrdit, že je to nesmysl), a kterým se líbily filmy, na nichž se široce podepsal Snyderův rukopis, budou na Shazama nadávat. Doufejme, že to bude spíše menšina. Přirovnání v nadpisu recenze je záměrně nadsazené a částečně i vážně míněné. Neb Shazam! je tak akorát odlehčený, infantilní, ale přesto místy i dramatický a dospělý. Je to dětský superhrdina ověnčený pohádkovou mytologií, takže se ani nedalo čekat nějaký drsně melancholický přístup.