tlesk

Naprosto parádní akční jízda s neskutečně sympatickým obsazením, soundtrackem a akcí, která je právem srovnána s Johnem Wickem. Aby také ne, když má stejného scénáristu. Ilja Najšuller už u výborného Hardcore Henryho dokázal, že umí natočit strhující, adrenalinový akční film, u kterého vám nechce mozek vytéci ušima. A u Nikoho to už jen naplno potvrzuje. Rozhodně se budu těšit na další projekt. Bob Odenkirk a Christopher Lloyd byli úžasní!

Armáda mrtvých je ve výsledku silně béčkovým filmem se slušnými efekty, gore a neotřelým prostředím, který však nejde na dřeň a slibný potenciál tak zůstává nevyužit. Snímek (jako ostatně spousta dalších počinů ze stáje Netflixu) jako by přílišnou volností, poskytnutou tvůrcům postrádal dramaturga, tak nějak tápal a nevěděl, čím vlastně chce být. Vysněný zombie projekt Zacka Snydera a jeho fanoušků, čekajících návrat ke kvalitám Úsvitu mrtvých tak zůstává rozkročen mezi krvavým akčním zombie filmem (kde té akce je vlastně docela málo, a zdaleka není tak cool, jako jsme u Snydera zvyklí), heist movie (tady zase trochu haprují nedotažené postavy, kde snad jediný zajímavý je (vyjma hory svalů Davea Bautisty) praštěný „kasař“ Matthias Schweighöfer), černou komedií a pokusem o další resuscitaci, či alespoň inovaci zombie subžánru (kde té originality zase není tolik, aby byla naplněna). Zůstává tak bezesporu ambiciózní film, kterému jako by někde v polovině došel dech a velká očekávání v něj vložená tak zůstala nenaplněna…

Film, který tehdy takřka resuscitoval zombie žánr. Svébytný remake, jenž je naprosto výborným milníkem hororů s chodícími mrtvolami. Scény, ukazující jak se lidé, uvěznění v obchoďáku baví, patří k nejsilnějším a nejlépe natočeným momentům, jaké jsem kdy viděl.

Ještě máme čas je dramatem, které dost možná až příliš odráží fakt, že se jedná o režijní debut. Viggo Mortensen natočil ryzí a hluboce osobní příběh, který sice skýtá několik krásně, až umělecky laděných záběrů a scén, dějově však klouže po povrchu. Vyjma nosného tématu vztahu mezi otcem a synem (který stojí a padá na výborném herectví právě Mortensena a Lance Herriksena) vlastně nemá tolik co nabídnout. Tedy má – po vyvrcholení konfliktu v závěru přináší jakýsi zvláštně nenaplněný pocit vnitřní prázdnoty a melancholie. Snímek je skvěle zahraný i natočený, scénáři však chybí dynamičnost a nějaký výraznější moment, který by mě přikoval k sedačce. Ač herci hrají jako o život, jsou jejich postavy jen jakýmisi jednorozměrnými, až příliš jasně načrtnutými karikaturami. A to je pro dramatický film málo. Vše je nadprůměrné, ale zvolené téma není dostatečně podmanivé na to, aby diváka nadchlo, stopáž je příliš dlouhá a film jako celek vlastně nesděluje nic, co by její rozsah opodstatňovalo. I tak ale bude rozhodně zajímavé sledovat, kam se Viggo jako režisér coby renesanční a nadaný člověk posune v případném dalším filmovém projektu.

Film, jehož největší předností je asi jeho největší slabost. A sice výborný nápad, vyprávět příběh z pohledu dlouholeté Bundyho přítelkyně. Není tu žádná explicitní brutalita a zlo je skryté za maskou. Což je pro medailonek někoho, jako byl Ted Bundy prostě geniální... Doporučuji před zhlédnutím tohoto filmu kouknout na dokument od stejného režiséra, nazvaný Conversations with a Killer: The Ted Bundy Tapes.

Vedle Rogue One je tohle to nejlepší, co zatím ze světa SW pod hlavičkou Disneyho vzniklo.

Nebýt výborného Carreyho (který mě přiměl těšit se i na případné pokračování), je to další nepříliš vyvedená herní adaptace. Takhle jsem se ale slušně bavil...

Nadprůměr, ve kterém nejlépe funguje neokoukaný fikční svět, a nejhůře okoukané a již tradiční pixarovské poselství. Není to špatné, ale v rámci toho, co nám tohle studio už předvedlo je to slabší...

Tenhle pán má k tématu co říci (na rozdíl od jisté Grety). Dělá to z pozice někoho, kdo má nemalé životní zkušenosti a znalosti. Takovým lidem bychom měli naslouchat. Moudré, skeptické a smutné shrnutí (a svědectví) toho, kam se situace ve světě hnula naším přičiněním za jeden dlouhý lidský život. Nikoli však bez příslovečného světla na konci tunelu. Ještě máme čas...

Tohle bylo prostě velký špatný. Místo Brada Pitta tam mohl být kus dřeva (není to jeho chyba, prostě neměl co hrát). Tak mrtvou, chladnou a nezajímavou postavu jsem dlouho neviděl. Jediná hezká pasáž byla ta na osídleném Měsíci. Jinak jde o dvouhodinové čekání na naprosto stupidní pointu, které se prostě nevyplatí. Nuda, šeď a promarněný potenciál...