Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (286)

plagát

Tiché miesto: Časť II (2020) 

Tiché místo: Část II je povedeným postapokalyptickým hororem, kde přímočarý děs vystrnaďuje silná atmosféra. Ve srovnání s první částí sice drobně pokulhává, přesto do cíle i díky přiměřené stopáži spěje v úctyhodně nabušeném tempu. Potěší rovněž i nyní poměrně komorní tón vyprávění, který byl z velké části klíčem úspěchu u jedničky. Co nepotěší, je až příliš otevřený konec, kdy si při nástupu úvodních titulků nelze než položit otázku, zda nešlo přidat jednu dvě vysvětlující scény, než nechat diváky čekat několik let na případné pokračování. Zamrzí i místy nelogické chování postav, které je však ve srovnání s jinými horory ještě pořád docela přijatelné. Ačkoli jsem po zhlédnutí prvního dílu neměl potřebu další části a vlastně jsem se i docela obával, jak se filmařům podaří navázat, byly tyto obavy dosti liché. Ačkoli není dokonalé, nebo nezapomenutelné, je druhé Tiché místo nadprůměrným zážitkem, který si rozhodně přímo říká o návštěvu kina. Byť se zde opakuje víceméně vše, co jsme viděli v jedničce, ještě pořád to skvěle funguje. Jen tedy příště už to asi bude chtít něco víc. Každopádně – prodlužované čekání se rozhodně vyplatilo…

plagát

Nikto (2021) 

Naprosto parádní akční jízda s neskutečně sympatickým obsazením, soundtrackem a akcí, která je právem srovnána s Johnem Wickem. Aby také ne, když má stejného scénáristu. Ilja Najšuller už u výborného Hardcore Henryho dokázal, že umí natočit strhující, adrenalinový akční film, u kterého vám nechce mozek vytéci ušima. A u Nikoho to už jen naplno potvrzuje. Rozhodně se budu těšit na další projekt. Bob Odenkirk a Christopher Lloyd byli úžasní!

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Armáda mrtvých je ve výsledku silně béčkovým filmem se slušnými efekty, gore a neotřelým prostředím, který však nejde na dřeň a slibný potenciál tak zůstává nevyužit. Snímek (jako ostatně spousta dalších počinů ze stáje Netflixu) jako by přílišnou volností, poskytnutou tvůrcům postrádal dramaturga, tak nějak tápal a nevěděl, čím vlastně chce být. Vysněný zombie projekt Zacka Snydera a jeho fanoušků, čekajících návrat ke kvalitám Úsvitu mrtvých tak zůstává rozkročen mezi krvavým akčním zombie filmem (kde té akce je vlastně docela málo, a zdaleka není tak cool, jako jsme u Snydera zvyklí), heist movie (tady zase trochu haprují nedotažené postavy, kde snad jediný zajímavý je (vyjma hory svalů Davea Bautisty) praštěný „kasař“ Matthias Schweighöfer), černou komedií a pokusem o další resuscitaci, či alespoň inovaci zombie subžánru (kde té originality zase není tolik, aby byla naplněna). Zůstává tak bezesporu ambiciózní film, kterému jako by někde v polovině došel dech a velká očekávání v něj vložená tak zůstala nenaplněna…

plagát

Úsvit mŕtvych (2004) 

Film, který tehdy takřka resuscitoval zombie žánr. Svébytný remake, jenž je naprosto výborným milníkem hororů s chodícími mrtvolami. Scény, ukazující jak se lidé, uvěznění v obchoďáku baví, patří k nejsilnějším a nejlépe natočeným momentům, jaké jsem kdy viděl.

plagát

Ešte máme čas (2020) 

Ještě máme čas je dramatem, které dost možná až příliš odráží fakt, že se jedná o režijní debut. Viggo Mortensen natočil ryzí a hluboce osobní příběh, který sice skýtá několik krásně, až umělecky laděných záběrů a scén, dějově však klouže po povrchu. Vyjma nosného tématu vztahu mezi otcem a synem (který stojí a padá na výborném herectví právě Mortensena a Lance Herriksena) vlastně nemá tolik co nabídnout. Tedy má – po vyvrcholení konfliktu v závěru přináší jakýsi zvláštně nenaplněný pocit vnitřní prázdnoty a melancholie. Snímek je skvěle zahraný i natočený, scénáři však chybí dynamičnost a nějaký výraznější moment, který by mě přikoval k sedačce. Ač herci hrají jako o život, jsou jejich postavy jen jakýmisi jednorozměrnými, až příliš jasně načrtnutými karikaturami. A to je pro dramatický film málo. Vše je nadprůměrné, ale zvolené téma není dostatečně podmanivé na to, aby diváka nadchlo, stopáž je příliš dlouhá a film jako celek vlastně nesděluje nic, co by její rozsah opodstatňovalo. I tak ale bude rozhodně zajímavé sledovat, kam se Viggo jako režisér coby renesanční a nadaný člověk posune v případném dalším filmovém projektu.

plagát

Ted Bundy: Diabol s ľudskou tvárou (2019) 

Film, jehož největší předností je asi jeho největší slabost. A sice výborný nápad, vyprávět příběh z pohledu dlouholeté Bundyho přítelkyně. Není tu žádná explicitní brutalita a zlo je skryté za maskou. Což je pro medailonek někoho, jako byl Ted Bundy prostě geniální... Doporučuji před zhlédnutím tohoto filmu kouknout na dokument od stejného režiséra, nazvaný Conversations with a Killer: The Ted Bundy Tapes.

plagát

Mandalorián (2019) (seriál) 

Vedle Rogue One je tohle to nejlepší, co zatím ze světa SW pod hlavičkou Disneyho vzniklo.

plagát

Ježko Sonic (2020) 

Nebýt výborného Carreyho (který mě přiměl těšit se i na případné pokračování), je to další nepříliš vyvedená herní adaptace. Takhle jsem se ale slušně bavil...

plagát

Vpred (2020) 

Nadprůměr, ve kterém nejlépe funguje neokoukaný fikční svět, a nejhůře okoukané a již tradiční pixarovské poselství. Není to špatné, ale v rámci toho, co nám tohle studio už předvedlo je to slabší...

plagát

David Attenborough: Život na naší planetě (2020) 

Tenhle pán má k tématu co říci (na rozdíl od jisté Grety). Dělá to z pozice někoho, kdo má nemalé životní zkušenosti a znalosti. Takovým lidem bychom měli naslouchat. Moudré, skeptické a smutné shrnutí (a svědectví) toho, kam se situace ve světě hnula naším přičiněním za jeden dlouhý lidský život. Nikoli však bez příslovečného světla na konci tunelu. Ještě máme čas...