allegria

Tuhle strašlivou nudu, humor bez nápadu a nekonečný film o ničem bohužel nemohli zachránit ani dobří herci. Mám dojem, že jsem ještě nikdy něco tak děsného neviděla.

Film je to asi dobrý, když mi dokázal nadobro zprotivit nejen Stravinského, ale i jeho hereckého představitele :-) Naštěstí hudby ani Coco se to příliš nedotklo.

"Nejsem zrůda, jsem Gucci." Tu větu už asi nezapomenu. Bylo nejspíš těžké zpracovat právě tento příběh tak, aby nebyl příliš dlouhý a místy nenudil. Jeremy Irons a Al Pacino brilantní jako vždycky, jinak z Lady Gaga jsem byla maličko rozpačitá, nějak mi do toho nesedla. Ale rozhodně doporučuji vidět, pro mě osobně poučný film...

Celkem oblíbené téma, různě zpracované různými autory. I když tohle zpracování mi je zatím nejsympatičtější. Je humorné? Místy. Dojemné? Rozhodně, Poučné? Silně (užij dne, dokud můžeš). Věrohodné? Sotva, ačkoli... Osobně jsem znala člověka s rakovinou, kterému lékaři dávali půl roku. Odmítl léčbu, rozvedl se, znovu oženil s mladou dívkou, odjel k moři a naplno si tam užíval za všechny peníze, které měl. Přežil prognózu lékařů více než o 20 let, uzdravil se. To je fakt. Druhý případ jsem znala poměrně zblízka: muži se vrátila rakovina kostní dřeně, k lékaři se (dle slov primáře) dostavil nikoli za 5 minut 12, ale 5 minut po dvanácté. Uzdravil se, oženil, měl zdravé dítě, a přestože je to už přes 30 let, žije zdráv dodnes. Ano, zázraky se dějí, ale zpět k filmu: Tady mi morbidní či tragické téma tolik nevadilo, protože zpracování se přece jen dost vymyká běžným klišé, navíc oba hlavní aktéři jsou sympaticky stateční, smíření a moudří.

Příjemně mě překvapil hlavně závěr filmu. Na to, že byla doba přísného upjatého socialismu, to dopadlo (myslím tím soukromé životy) nečekaně přirozeně. Žádné vnucování pravidel a řízení "shora", zasahování do soukromých vztahů a životů lidí za každou cenu. To je pro mě snad největším bonusem filmu. Samozřejmě i skvělí herci, které si dobře pamatuji už z raného dětství.

Až se budu chtít naučit hip-hop, nebo se podívat na závody v gymnastice, pustím si on-line kurz nebo sportovní přenos. Od filmu bych čekala hlavně příběh. A ten se tu někam vytratil; co z něj zbylo, stačilo by pokrýt 10 minut.

Pravděpodobně budu jediná s takto vysokým hodnocením, ale jsem laik, ne profesionální filmový kritik. Takže tento film mě dostal do kolen, už kvůli tomu, že jsem dosud netušila, že i takové děsivé povolání existuje (kam se "hrabou" hasiči - ve vší úctě!). Příběhy, které se staly, mají pro mě hlavní sílu právě v tom, že jsou skutečné. Takže tímto hodnocením vzdávám hold těm stovkám a možná tisícům "padlých" jen kvůli tomu, aby ostatní v teple svých domovů nepřišli o výdobytky moderní doby. Nakonec taky proto, že jsem v tomto filmu od začátku do konce nezaznamenala jediné hluché místo. Travolta čím starší, tím lepší, a Sharon Stone, byť v menší roli, byla přesvědčivá a excelentní, jako vždy.

Překvapivě a nad mé původní očekávání dobrý film. Neotřelý humor, výborní herci, pastva pro oči, skvělá hudba, a ti psi - všichni do jednoho, byli prostě boží! Dlouho jsem se u filmu nesmála nahlas. Bavila jsem se od začátku až do poslední minuty.

Vysoké hodnocení dávám za ústřední myšlenku filmu a krásné přírodní záběry. Jinak je to jen pohádka z říše snů a utopie - bohužel. Ale i méně dokonalý film může někde probudit třeba aspoň jednoho člověka. A o to jde.

Nevšední film, skvělé herecké výkony, úžasná kamera, ale především lidský příběh, zdánlivě nijak strhující, přitom velmi hluboký. Vše ale podané bez patosu a romantiky.