Faye

Suplement je takovým doplňkem filmu „Zycie jako smiertelna choroba przenoszona droga plciowa“ . Mnoho situací je převzatých, jen z vedlejší role se stala hlavní a naopak. Zásadní rozdíl je v tom, že zatímco „Zycie ….“ je o umírání „Suplement“ je o žití, o místě v životě. Jenže dilema hlavního hrdiny pochopit nedokážu ( a myslím si, že žádný ateista), ale ani JEMU vlastně moc nerozumím. „ Lékař musí být v každé chvíli připraven být přítomen úmrtí. Stejně jako kněz. A já to nedokážu snášet. Mě to strašně ničí“. Potom to jeho rozhodování opravdu nechápu. Samostatně film (podle mě) ocení nejspíš jen divák z bigotního Polska, ovšem jako doplněk k filmu „Zycie …..“ to není špatné.

….. „ Všechno co je příjemné je Bohem zakázané. – Výměnou za to, co je zakázané Bůh nabízí sebe. – Ale k tomu je potřeba věřit. A vy tvrdíte, že víra je láska. A co mám dělat, pokud mě ta láska míjí? – Tak je potřeba o ni prosit. – Ale já jsem šťastný, že mě ta láska míjí. Bůh nutí lidi do mnoha věcí, ke kterým vůbec nejsou ochotni. Například Bůh káže věnovat se jiným lidem. A toho já mám už dost. – A možná chcete aby se lidí věnovali vám. - Tak to bych už vůbec nesnesl. Bůh káže trpět, ale já nechci.“ Cynický lékař v pozici umírajícího pacienta, který se nechce vzdát, citlivý medik, který si není jistý svojí profesní volbou a nepříliš přesvědčivý kněz coby vysvětlovatel Boží milosti. A všichni, a každý ze svého pohledu, hloubají nad smyslem života, jeho pomíjivosti, láskou Boží a smíření se se smrtí. Na kterou je stejně každý sám, protože lidé se i cizí smrti bojí. P.S. Po zhlédnutí bonusu, jsem zjistila, že jsem to pochopila poněkud jinak než to pan režisér a scénárista v jedné osobě zamýšlel, takže můj komentář berte se značnou rezervou.

….. „Nikdo ho ještě neukradnul? – Asi neměli takový žebřík. – Možná. - Pokud by se nám to povedlo byli bychom bohatí. – A nemuseli bychom nic dělat. – Stejně nic neděláme. – To jo, ale potom bychom už vůbec nic nedělali“. Klika, že se v tom Zapiecku narodili takoví hajzlíci jako Jacek a Placek. …. „pokaždé, když jim přibyl rok života, obyvatelům ubylo sto let klidu“ bylo už vážně načase tu nadšenou pracovitost v té vísce trochu provětrat. Škoda jen, že svět semele a napraví i takové individuality jako je tahle dvojka lenochů. Mé zklamání ze „šťastného“ konce stálo pana prezidenta a pana premiéra jednu * dolů. Tak snad se jim alespoň v politice vyplnilo to, co si na začátku přáli ještě jako Jacek i Placek, takže repete …. „Pokud by se nám to povedlo byli bychom bohatí. – A nemuseli bychom nic dělat. – Stejně nic neděláme. – To jo, ale potom bychom už vůbec nic nedělali“ :- ))).

Děj opravdu není důležitý jsou to hlavně scénky „jako ze života“ dovedené do absurdní podoby a některé jsou jenom „jako ze života“. Šmelí se, podvádí se, pašuje se, šulí se a nebo prostě krade. Nic nefunguje jak má nebo je to alespoň rozbitý. Fronty se kroutí, podpultový prodej kvete. V bufetech jsou příbory na řetězu, v restauracích se soutěží o titul. Hřímá se na schůzích, jásá se s estrádními umělci. No a pokud se chystáte do zahraničí tak mám ještě jedno upozornění „Jedete do hlavního města kapitalistické ciziny. Tahle země má možná i svoje plusy. Důležité ovšem je aby vás neoslnily ty plusy a nepřehlédli jste ty mínusy“ . A jestli se budete i vracet tak pozor, na celnici kontrolují váhu „Vracíte se do země o 4 kg obyvatele méně. Kdyby se každý vracel se ztrátou několika kil, bylo by nás pořád míň a míň. Nás Poláků.“ Spolu s mladším Kingsajz další vtipná provokace. A tentokrát mnohem drzejší. Rozhodně doporučuji a nezapomeňte si projet i bonusy, kritiky stojí za přečtení.

Aby se tady Jalu sám nebál, tak sem napíšu taky pár řádků :- ). Malzenstwo z rozsadku jsou takové nic moc Sňatky z rozumu po Polsku. Za zmínku stojí snad jen mladinký Daniel Olbrychski ( moc mu to sluší) v roli chudého umělce Andrzeja, který usiluje o náklonnost Joanny ( což já osobně vůbec nechápu, protože jí to nesluší ani trochu), která se, ale musí vdát za bohatého muže s vilou a autem. Ve filmu se trochu kšeftuje, trochu krade, suší smradlavé dolary a hodně zpívá. Některé písničky jsou docela fajn a některé ….. „ podívejte se jak nám město roste, železo, beton, vápno a desky tralalala ….. „ mohou oslovit snad jen někoho ze stavebnictví. Takže jak už jsem se zmínila na začátku nic moc. 2,5*.

Ze všech filmů, které jsem zatím od Marka Koterskiego viděla, má „Zycie wewnetrzne“ nejblíže ke skvělému „ Dzien Swira“. Tady už je počátek toho ubíjejícího stereotypu, vzteku a zklamání… „ Už od svatby přemýšlím o rozvodu“. Ta beznaděj ohavného paneláku, ta každodenní jednotvárnost. Výtahem nahoru dolu, jednou do práce, jednou k popelnici. Bezútěšnost ohavného bytu, hlavně nenašlapat. K večeři polévka, k televizi chlebíčky a ta pravidelná dávka jedu „ Miluješ mě? To je tvoje věc. To, ale neznamená, že i ty musíš být milována. Co děláš vůbec proto abych chtěl být s tebou?“. Koterski prostě nemůže zklamat. Velmi silné 4*. Tak já se asi půjdu poohlédnout po okolí jestli se náhodou někde neválí prázdná láhev od whisky, abych jí mohla zítra před svědky vyhodit do popelnice jako známku svého blahobytu. :- ).

Wielki szu je staromódní samotář obdařený nejen „ uměním“ nikdy neprohrát v kartách „ hraje se kvůli výhře, je to samozřejmě spojené s penězi, ale hraje se kvůli výhře. Teprve tehdy je možné vyhrát peníze“, ale i pozoruhodnou životní filozofii „ Pokud máš rodinu a dům tak to můžeš všechno vyměnit za peníze, ale opačně to už nejde“. A právě se na něj nalepil mladý, netrpělivý a jeho umem fascinovaný taxikář lačnící proniknout do kouzel velkého mistra. …. „Poker je umění klamu, hráli jsme poctivě. Tys podváděl, já jsem podváděl. Vyhrál lepší.“ A pokud si myslíte, že ke hře je potřeba štěstí, tak vás z toho tenhle báječný a jak je vidět téměř neznámý film rozhodně vyvede „ Štěstí? Štěstí je potřeba si umět správně zorganizovat“

… „Dávám přednost osudu jako vysvětlení nevysvětlitelného. Vidím v tom něco vyššího. Osud v sobě nese jakýsi smysl, ve srovnání se shodou okolností, která je pouze něčím mechanickým. Mohl bych přijmout smrt, pokud by byla součástí vyššího celku, který má nějaký smysl, pokud by byl součástí velké knihy života. To by byla smrt, kterou přinesl osud“. Tři sestry, kterým osud nebo náhoda zpřetrhaly vzájemné vazby a změnily život na peklo …. Danis Tanovič sice není ani Tykwer, kterému (podle mě) scénář „Heaven“, z trilogie : Nebe; Očistec; Peklo, sednul téměř dokonale a samozřejmě ani Kieslowski, kterému smrt zabránila tenhle projekt uskutečnit. Přesto jsem moc ráda, že film vzniknul. Emmanuelle Béart se dozajista jednou stane legendou a zřejmě nejen francouzského filmu a já jsem konečně zhlédla film, který jsem prachsprostě záviděla každému, kdo ho už viděl. :- ). Tak teď už jen doufám, že se dočkám i Očistce ( tedy toho filmového). A ta závěrečná větička napsaná na papírku …. ta opravdu zamrazí i v pekle…...

Tenhle film miluju. Zdánlivě nesourodá dvojice, která se ocitnula uprostřed války a Afriky na kocábce se vzletným jménem African Queen „ Máme hromady jídla, 2000 cigaret, dva soudky ginu. Můžeme tu zůstat měsíce, jestli budeme chtít. Veškeré pohodlí domova včetně tekoucí vody.“ Pro mě je, ale Africká královna nezapomenutelná především díky roli Katharine Hepburn. „ Nikdy jsem nepomyslela, že by pouhá fyzická zkušenost mohla být tak stimulující! Zažila jsem takové vzrušení dříve jen několikrát, v kázáních mého bratra“. V každém případě jsem ráda, že někoho napadlo tuhle konverzační nádheru vydat na DVD. Tak snad abychom si dali čaj o páté pane Allnute nebo vlastně drahý.

Po smrti otce se klavíristka Sophie rozhodne i přes protesty a varování matky, …. „ Podpatky, boty na podpatcích. Přijela jsem jen s jedním jediným párem. Myši si v nich udělaly první rok hnízdo, první rok. O třicet let později tu pořád stojím na nízkých podpatcích a umývám nádobí“, postarat o ranč, který ji otec odkázal….. „Protože nechci strávit život v nějakém zakouřeném baru v kabátku s flitry a hrát sentimentální cajdáky adeptům na infarkt“. Teď jen najít někoho, kdo jí s farmařením pomůže a odehnat ženichy, kteří chtějí za manželku jen ranč…. „Takže se koukáš na mě a myslíš na dobytek?“ Na romantický filmeček s českým názvem „Svatba na ranči“ docela povedené hlášky. Takže Aybi, podpořím tvé 3* . Už jen kvůli tomu, že v americkém baru hraje z juboxu ABBA ( ostatní hudba je o poznání slabší) a za Paula Grosse. A vlastně !!! pozor spoiler !!! umíte si představit něco romantičtějšího než nevěstu a ženicha na traktoru : -))).