Veľký hráč

"Když máš život cinknutý, umřeš sám... a obutý." Velký Šu měl pech. Po několikaletém studiu ("tam" bylo času dost) spisů karbaníka Kanta zjistil, že jeho srdcová královna těch pět let jen neseděla s rukama v klíně, ale i ležela, s prackama v klíně. Teď vyložila právnické eso a on musí v toulavých botách vyrazit do světa, lovit kafky. Závislost na hazardu, vědomí své výjimečnosti vs. zmarněný život a pozdní prozření, že vyhrát v kartách můžeš i dům, ale domov nikdy. A bez něj nemáš nic, ani lásku ani syna, ve kterém bys něco ze sebe uchoval. KANTOVO OKÉNKO: [][] Kdy udělal Šu největší chybu? A) Když "předával štafetu". Mylně se domnívajíc, že to má nějaký vyšší smysl. B) Když z maloměstského mafiána Mikuna udělal vola. C) Když zachoval poker face při orálu, poskytovaném luxusní prostitutkou, ovšem z lásky! D) Když v mládí úplně poprvé sedl k hracímu stolu. [][] Bony a klid, poker a neklid. Vytahuji z rukávu... čtyři esa! Ale pátou hvězdu ne. Při hazardu je nezbytný dozor, neutrální třetí strana (šampionát Tří řek, hra u Hatchet Harryho a pod.), jako záruka, že vítěz i s výhrou odejde středem. Zde se hraje o samotě, bez záruk, což končí násilím (puška u Mikuna, břitva v hotelu). Logická otázka, proč tedy ztrácet čas s kartami a nepřejít k loupeži hned, jak jsou peníze na stole, no ne? (29.03.2023)

Příběhy podovdných hazardních hráčů ze socialistického Polska, tedy Hráči meets Šéfe, to je věc? :) To by bylo dost nespravedlivé zkreslení tohoto filmu, ze kterého se vyklubalo velmi příjemné překvapení. Už od prvních minut mě vyprávění o Velkém hráči a jeho "učedníku" Jirkovi chytlo svojí atmosférou nočních barů a hotelových pokojů, ale také silným napětím, které pomáhá budovat skvělá hudba Andrzeje Korzyńského. Tvůrci se (i počtem odhalených dam) evidentně chtěli přiblížit západním filmovým vzorům. Musím říct, že mi vyhovovala lehce povídková struktura Hráčových historek a silnější příběhová linie mi vůbec nechyběla. Hra na Západ ale působí v určitých momentech už trochu na sílu a ve filmu chybí logičtější vysvětlení některých událostí. Přesto velmi silné čtyři hvězdičky. Povedl se i český dabing s Janem Kanyzou (dabující Jana Nowickiho v titulní roli) a Michalem Pavlatou, kterému představitel Jirky, Andrzej Pieczyński, z oka vypadl. (04.04.2023)

Výborný film z prostředí falešných karetních hráčů, kde dominuje právě hazardní hráč s přezdívkou v polštině Wielky szu, který nikdy neprohrál. Je tu též ukázáno, co s člověkem udělá poker. Film nepostrádá přiměřenou dávku napětí. Mohli by ho alespoň v TV zopakovat. V ČSSR běžel ale pod jiným názvem, nevím přesně, tuším, že asi "Velký hráč". (19.07.2003)

Nezapomenutelný polský neo-noir s Janem Nowickim jako profesionálním hazardérem, jemuž všichni kolem neřeknou jinak, než Velký Šu. Režiséru Chęcińskému se povedlo vybudovat pohltivou atmosférou, zaujmout dokonale minimalistickou „akcí“ hazardních her a rozehrat s hlavními herci nekompromisní, pocitově hodně drsnou hru, která mě i přes potenciální nechuť k tématu či postavám pohltila. Zůstal jsem ve fascinovaném úžasu, jako když mladý Jurek žasl nad kartářskými triky starého rafinovaného mistra. Tohle že byl vážně socialistický film? Tak to je hustý! :o) ...a může to klidně znít na této databázi téměř jako rouhání vůči filmovým legendám, ale za mě jde asi o nejlepší film s hazardním tématem, jaký jsem viděl. Kam se na něj hrabe Hazardní hráč z roku 1961, který má sice též excelentní herce, ale v druhé polovině se až zbytečně rozvláčně zabývá nudným romantickým vztahem a kdykoliv se odchýlí od hlavního prostředí, úplně ztrácí atmosféru... 95% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (06.03.2021)

Kurs fixlování v kartách pro nadané začátečníky.  1)  Hned první záběry v úvodu na nahou ženu, která posléze nasadí vskutku svůdný průhledný župánek, lákají na něco, co ve filmu vůbec není. Kde zůstala polská prudérnost, zvláště s ohledem na dobu vzniku? Jako film noir snímek stylově začíná, ale pak se z něho stává příjemná sladká limonáda._____ 2)  Spoiler. Film trochu klame tělem. Zpočátku to vypadá, že sympatický jánošíkovský Šu a jeho mladý učeň Jurek bojují proti zlu... nebo alespoň to zlo využívají ve svůj prospěch. Postupně se však ukáže, že oba jsou zmetci a že si zaslouží svůj osud. Říká to polopatický konec (obě pointy) ve smyslu přísloví: Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne._____ 3)  Více než Podraz, který měl určitý mravní background, mi snímek připomíná Bony a klid nejen pro vnější podobu prostředí, ale i pro svou morální vyprázdněnost._____ 4)  26letý pěkný Andrzej Pieczynski s pružnou postavou a počínající pleší (taxíkář Jurek) hraje dychtivého gamblera s touhou po penězích velmi přesvědčivě. Dále mě zaujal 28letý Jan Frycz (boháč Jarek, kterého Szu obehraje) ne pro svůj herecký výkon, ale pro svou přitažlivost._____ 5)  Film, byť v maličkostech, nezapře dobu vzniku. Francouzský koňak Napoleon jako symbol luxusního pití (to bylo i v Ženě za pultem)._____ Jurkova objednávka v restauraci zní: chléb, rajská polévka a pivo._____ Rovněž snídaně, kterou objedná Jurek pro Velkého hráče, je dobově chudá._____ 6)  Nicméně PLR nebyla ČSSR. Jurkovi visí nad postelí velký obraz Krista._____ V našich filmech té doby si cizinci čtou Daily Worker (noviny vydávané tehdy Komunistickou stranou USA), zde Herald Tribune._____ 7)  Líbily se mi i vypulírované exteriéry._____ 8)  V roce 1982 byl kurs necelých 400 Zl za 1 Kčs, 1 000 Zl představovalo 2,50 Kčs, tedy dnešních hodně přibližně 30 Kč. (31.03.2023)