faraoon

Ale jo, dá se to. Však rozhodně lepčejší, podobný, hraný dokument se stejnou, přesvědčivě hrající panenkovitou, ale už 26 letou Katie Douglas byl o pět let starší "Věřte mi: Únos Lisy McVeyové".

Já fakt nevím, co s tím ?!?!?! Vcelku a kupodivu obratně vyrobený hraný dokument, který pro neznalé mapuje poměrně věrně a pro znalé i téměř pravdivě diskutabilní hrdinný úsek života vrahů Mašínů. Jejich zdánlivě nedůvěryhodné štěstí při plánování a realizaci jejich útěku za hranice přelstěním tupých estébáckých kriminalistů a zhanobením na dvacet tisíc !!!!!! východoněmeckých vojáků a policistů je činem světově nevídaným. Avšak aby té české krve nebylo příliš obelstí režisér scénář pouze slovní zmínkou o jedné kontroverzní a zbytečné vraždě. A přesto bratrům rejža s opatrnou spravedlností nepřipíná na klopy metály za statečnost a moudře nechává diváka vycukat v poutech nerozhodnosti nad mírou charakternosti Mašínů. Likvidační následky jejich sobeckých povah pro zbytek rodiny totiž nelze omluvit abstinenční touhou po dobrodružství ani důkazem naplnění odkazu jejich otce. Film dále klopýtá s jistou dávkou příjemného napětí, režisér nepřibarvuje, nedémonizuje, moudře, pragmaticky a syrově dokazuje jen to, co bylo prokázáno, ale finále není ani dechberoucí ani jednoznačné a Oskarové dynamiky se věru nedostává. A já si myslím jedno, že chytří lidé dosáhli téhož cíle beze ztrát životů. Přívětivé pro konzumenta je jasně to, že u filmu neusínáte, neposouváte ani nevaříte a dokonce jej dojedete až do konce. Za mě za více než chvalitebné tři.

Pokud by byl Renck , (však nedejsatan), oslepen těsně po geniálním Černobylu stejně jako "Hanuš" po sestrojení Orloje zůstala by mu věčná sláva ve filmovém pekle. S naprosto nepochopitelných důvodů natočené zbytečné pseudoscifi s vykradeným scénářem z mizerné a stejně tak zbytečné knihy emigranta Kalfaře. A hlavně z jakého důvodu ??? Jak může Amický divák pochopit Kalfařovu nadsázku, českou malost a mizernost komunismu ??? Těšil jsem se moc na filozofující minimalistické drama one man show a dostal jsem tento odpudivý brak přetékající myšlenkovými zvratky, který by se mohl stát alespoň průměrným brakem kdyby byl natočen černobíle, bez zvuku a titulků a maximálně do třiceti minut alespoň délky, protože hloubka v něm není prachžádná. Zmeteček upatlaný z nicnehrajícího, poletujícího Sandlera se setrvalým výrazem majitele viru HIV, u kterého, zdálo by se, už sádlo obalilo mozek natolik, že nevyžblebtnul jedinou souvislou myšlenku, jakoby stav beztíže vykonal nenapravitelné degenerativní změny na synapsích. Kokpit vycpaný prázdnotou hloupých myšlenek a Mulliganové rusalkoidní unylosti doráží šestice fasetových očí směšného, přichcíplého šeptouše homoarachnita po zánětu černého kašle, načež se celý projekt ve finále rozpadá na rozpačitý a zbytečný hvězdný prach. Pafilm dělá ostudu nejen našim lidem a české inteligenci, ale nepřináší nikomu nic. Naštěstí lze (nelze!!!!) srovnávat nahlouplého Spacemana s obsahově podobným, však myšlenkově nepřekonatelným Strongovým "Do neznáma", průměrným Pittovým Ad Astra natož s Damonovým Marťanem. Ještě, že tento odpad nevytekl z naší produkce a tak posílám na vesmírné smetiště Netflix i s celou posádkou.

Zákeřnost tohoto odpadu je v tom, že první kamerové švenky zasazené do dobových prvorepublikových kulis nabídnou naději nevídaného českého sociálního psychothrilleru evropského šmrncu. Po první třetině však se tento patvar brutálně překulí do úlisného výchovně vzdělávacího hraného dokumentu z anatomie o genderové rozmanitosti pro učňovské pubescenty a 0,04% ostatního. V postupující šedi většinou nevýrazných hereckých etud s ubohou podmalbou laciné agitky a reklamy na oštěpok už v druhé polovině pomatený režisér neví jak z kola ven a ústřední motiv FÚjsvitu zcela roztříští scholastika. Přetransgeneroval tedy kriminálku na pseudofilantropickou opičárnu, kterou dorazil sociopatickou přednáškou novodobého Mengeleho, jenž s rozechvělým optimismem navrhuje mutaci budoucímu kastrátu "Alexandře" jednoduchou operací tak samozřejmě jako by šlo o plombu u zubaře nevěda ubožák zvěrolékař zhola nic o psychosomatických následcích kleštěnce ani zaŠifrovaně. (Navíc první složitější operační přeměna byla provedena v Čechách o pět let později až v roce 1942 a ta mediálně nejznámější podle příběhu malířky Lili Elbe ve filmu "Dánská dívka") !!!!! Ale režisérovo diletantství pokračuje nejasným právním výkladem, zda-li má pseudoaltruistka továrnice Hauptová (Křenková by se jednou mohla stát průměrnou herečkou) s trapně umělým přehráváním, oprávnění vychytrale nutit k emigraci Limaxe Sašu jako slovenského anomálního vyvrhela ze Svitu do útrob všechápajících, tolerantních, kamarádských, chlapských, ale hlavně hromadných sprch ubytovny Baťovského impéria v budoucím Gottwaldově ???? A tedy jejím podílu na pokusu o sebevraždu Androgynose po té první lázni ???? To už se může pouze domnívat naše fantazie. Stoka dále bublá roztomilým dialogem kdy, snad jedním pohlavím obdařená, fabrikantka hanobí synonymem téhož názorově nejgramotnější a charakterově nejupřímnější Stavbyvedoucího (Issová). Tady se režijně promrhalo vtipné, účinné a výchovné řešení šlahounkem od pumpičky před celým managementem. Celá tato fraška má při pátrání po genezi genderové abecedy mimořádný přesah také fenomenální informací, že Bůch si to tak přál. Napadá mě s kým si to ten Zloduch filuta v nebi rozdával, že má kromě, zdá se dnes již nepodstatného páru, Evy s Adamem tolik biblí utajených, genderově rozličných levobočků ???? Diletantnost a pustošivý účinek halucinogenů devastující Clupáčkovu soudnost se vyjevil v závěrečném defilé na vzorku příkladného, láskyplného, všeobjímajícího a přetolerantního manželského svazku (ještě, že je v Parlamentu většina) mezi laskavou úřednickou bukvičkou, jeho manželkou- vychytrale maskovanou lesbičičkou a fištrónsky utajeným vztahem s něžným slimáčkem, tranďáčkem, Sašenkou. (Trojku zmatený režisér cudně neodhaluje), a co je nejhorší s rozumberoucím synkem, anatomickým mužem, který tuší nebo už VÍ,  tiše odezírá a porovnává, učí se a vidí na otci vzor pravého muže. BRAVO.  FINIS CORONAT OPUS. (P.S. Velice oceňuji mimořádně vysoký stupeň inteligence, soudnosti a odbornosti letošní poroty Českého lva a také pochvalu o třídu nejlepšímu herci filmu Milanu Ondríkovi).

Sqěle Arsenal :o)

Po stáletrvající pachuti z nevábných odpadů "Škoda, že vůbec Přišla a nejen V Noci" a "FÚjsvit" jsem s opatrnou nedůvěrou vstupoval do tohoto zapeklitého příběhu kopytem sem a tam. Avšak tematicky originální háv Alice Nellis osazený herecky nevídanými klenoty (bez výjimky) , zabalený do  mistrovské režisérské krabice a ovázaný padnoucí hudební mašlí vytvořil promyšleně dávkovaný a tajuplně napěchovaný dortík do vcelku minimalistického prostoru. Fakt mě tento Psychotrilírek překvapil. V konstruktivně gradovaném příběhu si režisér drze pohrává s divákovou fantazií a zákeřně nechává odhady a dohady dlouho otevřené. BRAVO. A hlavně úleva u konce, že za Tajemstvím se neukrývala Němá lesba, maskovaná bukvice nebo dosud méně frekventovaní hermafroditi, jejichž odchylku nikterak nepodceňuji, naopak........ Toto zanedbání sice statečného Mašína režisérsky "degraduje", film vyřazuje z evropských kolbišť, ale o to zářivěji svítí na našem filmovém nebi.

Naprosto ubohá trapárna.

Zajímavé, Zvláštní, Zvědavé, Zneklidňující, Zlověstné, Zmatené, Znepokojivé, Zákeřné, Zvrácené, Zvrhlé, Zhůvěřilé, Zahrané, Zdlouhavé, Zapamatovatelné, Zakukané. Zešpanělska :o)

Perfektní. Chytne Vás to od začátku a nepustí do konce. Navíc hezky zahrané a uši Vám budou mrznout i v posteli :o)

Odporný plagiát zločince Claye s ostudným hereckým projevem. Nechutná krádež a zneuctění fenomenálního klasického díla japonského dramatika Kóbó Abe "Písečná žena", který byl neméně geniálně zfilmovaný Tešigaharou v roce 1964. Za tuto zrůdnost by měl být Clay usazen na týden bez vody do klece uprostřed Sahary nejlépe s řádně nadrženou bukvicí a následně doživotně zbaven veškerých režisérských práv, jeho jméno vymazáno z archivů a dílo spáleno. Okopčený a zmršený scénář tohoto imbecila je nechutným mementem filmové kriminality. FAKT JSEM SE NAŠTVAL.