Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Thriller

Recenzie (374)

plagát

Bubáci (1986) 

Spookies je perfektní mix hororu a komedie s pestrou škálou masek, démonů, zombíků(i prdících) a tak nějak všeho, co by jen málokdo nahečmal do jednoho filmu, aby se výsledkem nestala odporná šlamastika reprezentující brakovou a kýčovitou produkci. Pro malou představu nadhodím kultovní Evil Dead, z něhož je inspirace více než patrná. Obě mají velkou dávku kreativity co se démonů a jiné pakáže týče, no a taktéž skvěle skloubenou humornou složku. Nadstandartně zábavný a poctivý béčko, které nemá potřebu nic dokazovat nebo si hrát na něco, co ve skutečnosti vůbec není.

plagát

Tajomstvo cintorína (1992) (TV film) 

Nemohu si pomoci, ale tahle duchařina je buď tak moc podobná kultovnímu Poltergeist nebo jsem ji někdy v minulosti musel vidět, protože deja vu mě nakopávalo snad každých deset minut. Nicméně Tajemství hřbitova je typický TV film, doprovázen mnoha nešváry včetně otřesných triků(na rok 92 opravdu bída) a tempa, rovnající se pondělnímu vylézání z postele.

plagát

Dom II (1987) 

Dvojka se nese na stejné vlně jako první film, takže čekejte dobrodružnou komedii s nepatrnými prvky hororu a ne žádný masakr nebo krvák. Zábava na každé odpoledne a klidně pro celou rodinu, protože je to skutečně taková ujetá všehochuť, nepatrně šmrncnutá hororovými elementy, která si ovšem na nic nehraje a skvěle baví. Jednoduché, vzdušné, střelené béčko s velkým B, kde se ani na moment nepozastavíte nad klonem psa a housenky. Už se klepu na trojku:)

plagát

Clownhouse (1989) 

Film o klaunech psychopatech vypadal nejen zajímavě, ale především slibně. Bohužel trpěl jednou, za to zásadní chybou. Tím byla děcka v hlavní roli, která mně po celou dobu sledování utvrzovala v tom, že ať jsou klauni sebevětší zmetci a hajzlové(a já jim to místama i věřil), oni to prostě do konce přetlučou živí a zdraví. Přitom by si nezasloužili nic jiného, než obříma klaunskejma botama zadupat půl metru do země. Inu škoda toho, protože bez nich to mohlo fungovat naprosto skvěle.

plagát

Příšery útočí (1985) 

Děj je stejně primitivní jako celý film a to včetně hereckých výkonů a hlavně těch malých rádoby kreatur, jejichž postavičky připomínají klona ropáka, panenky barbie a nepatrně i Haryho Šoumena:) Na rok 1985 se jedná o opravdovou bídu v poli masek a efektů. Přitom scéna s mírně kyselou vodou vypadala naprosto skvěle!

plagát

Dáma v bílém (1988) 

Celkem líbivé, místy opojné mysteriozní drama s trochou dávky tajemna, kde je ale dost zavádějící fakt, že se jedná o čistokrevný horor. Ono v podstatě patrné atributy skýtá, jenomže celkově působí Dáma v bílém spíše jako dobrodružná chvilka strachu pro začínající náctileté publikum. Ovšem nemyšleno tuto generaci, protože ta by vás za tohle vyfackovala. Kdo viděl The Watcher in the Woods, určitě ví o čem právě mluvím. Ona už prvotní propozice dává najevo takovou tu dávku naivity(desetiletý chlapec s kuráží dospělého chlapíka) a odlehčený přístup(humorné scény s dědečkem), i když se tu jedná o ne moc vtipné téma a tím jest stín doposud nepolapeného vraha malých dětí. Nečekejte tedy horor ani načančanou pohádku a spokojenost by měla zaťukat na dveře.

plagát

Vracejí se… pro víc (1998) 

Komu se líbily alespoň trochu předešlé dva filmy, zde budou dozajista zklamáni, protože tento pokus o horor se naprosto vymkl kontrole a to myšleno na všech možných frontách. Postavit snímek na estetice izolovaného místa v hororově atraktivní lokaci ještě neznamená, že zbytek už se nějak dodělá. Toto pojetí zcela přesně odpovídá americkým pásovkám, neberoucí v potaz ani ty sebemenší nároky běžného konzumenta. Bezduchý výsledek proto nelze zařadit nikam jinam, než do škatulky videobraků a tak trochu i zbytečných filmů.

plagát

Darované srdce (2009) 

Směs několika žánrů, na které se podílelo na můj vkus až moc známých hlav, skončila přesně podle osobní prognózy, což jest někde v dalece zapomenutém podprůměru. Film o člověkovi, který úspěšně podstoupil transplantaci srdce, které ale postupem času jako by žilo svůj vlastní život a novému majiteli ukazovalo správný směr, není ve skutečnosti žádná kulinářská záležitost ani infarktová pecka, nýbrž pouhopouhá na povrchu nablýskaná věcička, protkaná šílenou monótóností a nezáživností. Taková ta neschopnost strhnout pozornost třískala přímo po palici. Markantní nedostatky tak nedokázal vykompenzovat ani líbivý vizuál a ani pohledné křivky hlavní představitelky. Sorry.

plagát

No moriré sola (2008) 

Narozdíl od nedávno La Casa sperduta nel parco, je tohle vážně síla. Násilí místy dostává takřka hmatatelnou podobu až by se dalo říci, že je to kurva všechno reálný. Dlouhé záběry kamerou mě sice zpočátku mírně vytáčely a navíc ta podivná rozklepanost brnkala na nervy, ale vše zázrakem zmizelo při nástupu scény brutalního znásilnění, které jako by nebralo konce a vy čumíte s hubou dokořán. Exhibice tortury absolutně bez servítek. Posléze film začne zrácet na té obrovské fukčnosti, kterou se hrnul od samého začátku a zařazuje se do jednotvárného schématu pomsty, což je obrovská škoda. Jinak velmi povedený explotation, kterému rozhodně prospěla lokace v zemi, kde se na nějakou spravedlnost z vysoka sere.

plagát

Zvuky temna (1977) 

Dlouho mi opěvované Fulciho Zvuky temna unikaly a teď jsou konečně tu. Čekání se jednoznačně vyplatilo a odměna byla sladká jako med. Pyramida žánrových hodnot nahečmána k prasknutí vším co si jen divák může přát. Podmanivé, úžasné, harmonické, prostě skvělé jako prase.