Mkartaylas56

Luca Guadagnino opět ukazuje, že má pod čepicí a s Rivaly se mu povedlo natočit vysoce kvalitní romanticko/sportovní drama, které v sobě skrývá mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Nejde totiž o typické sportovní drama, jakých už bylo natočeno mnoho, poněvadž hlavní roli tady hraje především vztah ústřední trojice postav, který postupně tvůrci utváří, všemožně (ovšem zároveň uvěřitelně) jej komplikují (i skrze lehce chaotické vyprávění) a neustále si hrají s divákem, který vlastně až do poslední scény nemusí mít definitivně jasno, jak se věci mají. Tomuto extrémním způsobem pomáhají herci, kteří působí vysoce uvěřitelně a jsem zároveň rád, že se mohli v takto skvělé formě předvést i (pro mě) naprostí nováčci. Stejně dobře působí i technické zpracování filmu, kde ať už za kamerou, případně za mixážním hudebním pultem do toho tvůrci dali mnoho kreativity, píle a originality, ačkoliv v některých případech mi ta velká stylizace na můj vkus připadala trochu nadbytečná. Stejně tak jsem místy pociťoval menší problémy s tempem, kde ovšem na druhou stranu uznávám, že kdyby některé scény nedostaly prostor pro nádech, tak by se v pozdější části nemuseli zcela zužitkovat. I když tedy mám drobné výtky, tak si Rivalové jednoznačně zaslouží veškerou chválu. Nemusí sice kompletně sednout každému, ale i kdyby někoho tolik nezajímalo to pod povrchem, tak tu stále zůstává stylová a kvalitně zrežírovaná podívaná, která v rámci žánru působí velice svěže a dokáže bez problému potěšit divákovy smysly.

Dev Patel opět překvapuje. Po nečekané herecké štaci v historickém artu Zelený rytíř se nyní objevuje jako ryzí akční hrdina z ranku Johna Wicka či Nobodyho. A aby toho nebylo málo, tak nejenom že mu tato role parádně sedla, ale jde i o jeho režijní debut, což když jsem se dozvěděl, tak mi mohly vypadnout oči. Debut je to totiž naprosto přesvědčivý, působí to, jakoby šlo o práci již prověřeného tvůrce a minimálně po stránce kamery, střihu či celkové estetiky nemám žádné výtky. Choreografie akčních scén je také na vysoké úrovni a nebál bych se říct, že nemá příliš daleko k žánrovým špičkám (které v současnosti představuje zmiňovaný John Wick). Po příběhové stránce se logicky nemůžeme bavit o ničem převratném, ovšem líbilo se mi, jak Patel do zažitého příběhu o pomstě zakomponoval některé náboženské motivy, které společně s (pro západního diváka) dozajista neokoukanou indickou estetikou tvoří to potřebné koření dávajíc filmu šmrnc a to "něco" navíc. Vlastně je jen jediná škoda, že se Patelova určitá míra nezkušenosti projevila v tempu, protože po dosti nadupané a příjemně plynoucí první půlce přichází znatelný sešup, vyprávění už najednou nemá takový drive a to vlastně až do finále, kde se zase naskočí zpět do správných kolejí. V konečném důsledku je ale skutečně potřeba přihlédnout k tomu, že jde o režijní prvotinu a z tohoto hlediska musí převažovat chvála. Monkey Man je jednoduše povinností pro každého fanouška akčních filmů a Dev Patel je minimálně v rámci žánru obrovským příslibem do budoucna.

Není to vlastně špatné, film pěkně odsýpá, herci v čele s J. Wrightem hrají sympaticky a sem tam se dá najít i dost vtipná scénka. Ovšem hlavní devíza filmu, tedy sociální komentář a pohled na to, jak převážně "bílá" část společnosti nahlíží na kulturu z rukou černochů, je z mého pohledu trestuhodně málo využita. Čekal jsem více nápadů, podvratnější provedení a místo toho jsem se dočkal jen jedné zajímavé konverzace ke konci filmu a několika humoresek. Z velké části se navíc zaměřujeme i na osobní život hlavní postavy, což je sice potřebné, ale nečekal jsem, že tato linka bude hrát takřka prim po celou stopáž. Obzvláště i po udělení Oscara za nejlepší scénář jsem měl jednoduše vyšší očekávání a i když mě Americká fikce vyloženě nenudila, tak jsem doufal v chytřejší a komplexnější zpracování daného tématu.