Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny
  • Animovaný

Recenzie (299)

plagát

Within Temptation: Fire and Ice (2011) (hudobný videoklip) 

První klip od WT, který jsem viděl. A dojme mě pokaždé. Úžasně procítěný, s krásnou herečkou (nemyslím Sharon) a nádhernými kulisami. Masterpiece.

plagát

Within Temptation: The Howling (2008) (hudobný videoklip) 

Skvělá písnička a tematicky celkem "klasický" metalový klip, který šeredně trpí na to, že Sharon působí tak znuděně...

plagát

Within Temptation: Ice Queen (2001) (hudobný videoklip) 

Je trestuhodné, že jeden z prvních obrovských hitů od WT si "zasloužil" takhle trapně digitální kýč, který působí zkrátka směšně.

plagát

Within Temptation: Memories (2004) (hudobný videoklip) 

Textově perfektní písnička, k níž tematicky lepší klip vytvořit nemohli. Tady to musí být za pět.

plagát

Within Temptation: Faster (2011) (hudobný videoklip) 

Je fakt, že nedokáži úplně říct, jestli moje hodnocení není ovlivněné tím, jak jsem naštvaný, že WT v nových albech metalově tak "vyměkli", ale Faster má prostě neskutečně nudný videoklip, který se k textu absolutně nehodí.

plagát

Ona (2013) 

Srovnání se S1m0ne se sice v tomto případě přirozeně nabízí, nicméně fakt je, že jde o dva úplně odlišné příběhy. Zatímco Pacinův režisér vyvolával spíše úsměv a pobavení, (oscarový) Phoenix cílí na úplně jiné emoce. Her je melancholický, byť optimistický příběh, který se trochu nemotorně snaží vyjádřit poslání o tom, že věda a technika je sice fajn, ale lidský kontakt nemohou nahradit. Kromě zmíněného Phoenixe je skvělá i Scarlett - už nikdy v žádném filmu si takhle neužijeme její krásný hlas. K tomu sympatické hrátky s kamerou, které hlavní postavu nechají herecky zcela vyniknout a hezká, leč místy zbytečně digitalizovaná výprava. Jedinými zápory tak zůstává (má jindy oblíbená) Amy Adams, jejíž postava je přinejmenším divná, trochu odfláknutý závěr, a taky masky/kostýmy, kdy postavy (Phoenix, Adams, Pratt) vypadají, jako by točily film ze sedmdesátých let, a ne z budoucnosti.

plagát

Batman: Návrat Temného rytíře, část 2. (2013) 

První polovina filmu je šíleně nudná, kdy se skoro nic neděje, a když už, tak je to chaotické a přehnané (permanentní uhýbání kulkám). Naštěstí se to s nástupem Jokera diametrálně zlepší, kdy vizuál zůstává božím, a k němu nastupuje skvělý scénář. Poměrně zajímavé je, jak kaskádovitě scénář v závěrečné půlhodině funguje - nejprve se Batman vyrovná s Jokerem, aby se posléze mohl postavit Supermanovi.

plagát

Batman: Návrat Temného rytíře, část 1. (2012) 

Vizuálně bezchybné, námětově zajímavé. Nápad s Batmanem "po dvaceti letech" mě nemálo zaujal, a film se opravdu povedl. Nebýt trochu slabšího záporáka Leadera a některých scenáristických úletů (podezřele rychlá důvěra k Robinovi - jsem zajedno s Alfrédem), bylo by to za pět. A na dvojku s Jokerem a Supermanem se velice těším.

plagát

Batman vs. Superman: Úsvit spravodlivosti (2016) 

Tento snímek jasně potvrzuje fakt, proč je (podle mého názoru) DC Comics vždy o krok dál než Marvel. Zatímco Marvel i přes zhruba trojnásobné množství filmů (jenom MCU už vychází osm let a chrlí 3 filmy ročně) zůstává v zaběhaných šlépějích se stále stejnými herci, stejným konceptem všech superhrdinských filmů, stejným typem hlášek apod., DCC má koule zkoušet to jinak. Nebojí se jít do temné, místy až depresivní atmosféry, nestaví charaktery na hláškách, a nebojí se rebootovat. BvS je filmem, ve kterém DCC "obětovalo" dva své nejsilnější charaktery pro nemainstreamový film, aby položili základ pro vyšší cíl - Justice League, potažmo reboot Batmana. K samotnému filmu: přes počáteční slabší tempo v první půlhodině se následně rozjede komplexní příběh dvou (a dalších vedlejších) silných postav, které konečně na stříbrném plátně změří síly. Zatímco pro Cavilla šlo jen o navázání jeho solidního, byť ničím nevynikajícího výkonu z Man of Steel, Affleck musel vložit víc - mimo obecně větší oblíbenosti Batmana oproti Supermanovi a vysoké laťce nastavené Keatonem a Balem v minulosti, musel navíc přesvědčit širokou veřejnost, která mu jako herci nefandí, že byl správnou volbou. A povedlo se mu to dokonale. K tomu skvělý Eisenberg jako poctivý "Jokerův dědic" a zajímavý Irons v roli netradičně mladého Alfréda. Vizuálně je film perfektní, úžasně temný a se skvělými kostýmy. Trochu pokulhává jen scénář, ale to je u Goyera už tak nějak zvykem. Zajímavě se rozjela i geneze Justice League v podobě mini-scének. Co se záporných stránek týče, mimo scénáře mě příliš nenadchla hudba, Zimmer umí mnohem lépe. Kromě toho možná i zbytečně generický záporák Doomsday, kterého ale naštěstí doplňuje Luthor. Shrnuto, podtrženo: není to marvelovsky mainstreamové, je to od DCC pro opravdové fanoušky.