DJ_bart

Geniální meta-muzikál; esence klasického Hollywoodu v tom nejlepším slova smyslu. O to víc zamrzí, že se tyhle typy filmů v současnosti už netočí.... 9 deštníků z 10

Retro pohádka přesně podle mýho gusta..... prostě takový příběh nepříběh, který je jakousi feel-good coming-of-age drobnokresbou, odehrávající se za jedné letní noci, a rámující půvab, naivitu a radosti i strasti mládí, ale i náturu a vzpomínky jedné generace. Nejzajímavějším prvkem je zde však hudba znějící z široké palety míst [rádia, auta, ulice, jukeboxy, apod.], která je výhradně diegetická, a která hraje prakticky nonstop takřka po celou dobu stopáže. O to větší je škoda, že se George Lucas nadobro upsal Hvězdným válkám a už nikdy nic podobnýho nenatočil, protože jeho impakt na nezávislé scéně amerického filmu je díky tomuto dílku prostě nesmazatelný.... Soundtrack boží!

Pro jedny sentimentální romanťárna, pro druhý zas výstižná audiovizuální esej o tom jaký to je mít zlomený srdce – a v neposlední řadě taky hodně intimní zpověď Taylor Swift; o to víc se těším na její režijní debut v podobě celovečeráku.

pro všechny loupežníky a milovníky sýra.

proč se cítím jako silná a nezávislá žena?

Bezpochyby zajímavý [ačkoliv v mnoha ohledech zbytečně zkratkovitý a chaotický] televizní speciál, který nejenom dodává punc výjimečnosti No Way Home – který dokázal něco, co se žádnýmu filmu [potažmo žádnýmu blockbusterovýmu spektáklu] doposud nepodařilo, a to spojit tři generace diváků – ale zároveň oslavuje meta-fenomén, jenž postava Petera Parkera ztělesňuje v kinematografii již přes 20 let. A já už se teď nemůžu dočkat, co náš dobrej soused Spider-man zažije příště.... díky Stane.

Geniální videoklip, který se rozmanitě konceptuálně obměňuje ať už z hlediska lyriky samotné skladby, hudebních žánrů [rock, flamenco, opera, metal], anebo různých animačních stylů [stop-motion, kreslená animace, rotoskopie].

Děsivý, sugestivní a nesmírně autentický portrét o konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou [respektive o situaci na Donbase], který na velice minimalistickém měřítku vypovídá o tomto velkém tématu. To vše zprostředkované díky odtažité a chladné formě [jmenovitě díky kameře která má mnohdy až observační charakter, což se pojí i s extrémně dlouhými záběry a minimem střihů celkově], a který jak na narativní tak stylistický úrovni originálně pracuje s jednotlivými prvky, nuancemi a poetikou protiválečného filmu.... o to víc děsivý je, jak moc je mrazivě aktuální.

Neříkám, že je Berlanga špatnej režisér, ale jeho filmy nejsou nic víc či míň než nuda a šeď [a ne, nejde o to že jsou černobílý]. O to víc mě fascinuje, jak mohou být jeho filmy považovaný za komedie, když humoru je v nich jak šafránu.... 9 z 10 diváků nedoporučuje sledovat při spánkové deprivaci (nezávisle ověřeno několika studenty filmu)

nejautentičtější film na téma matky samoživitelky.