major.warren

Velmi pozoruhodný snímek. Tematika socialistického Německa je stejně zajímavá jako ta naše. Téma pro film je to citlivé, ale rozhodně ne špatné a já se zfilmováním takových to témat nemám žádný problém a moc rád se podívám. Přeci jen jsme na tom byli podobně. Tento snímek stojí především na perfektně vymyšleném příběhu, ze kterého vám může ukápnout slza. Syn a dcera chrání svou matku před šokující pravdou. Je to hodně citové. Kombinace takového příběhu a této doby a oněch událostí je mi velice sympatická. Film je sám dost vtipný. Je to taková tragikomedie. Dále stojí na skvělých výkonech Daniela Bruhla a Katrin SaS, kteří zde předvádějí jedinečné výkony. Ostatní herci též velice dobří. Atmosféru filmu doplňuje velmi působivá hudba Yanna Tiersena a i vizuálně a výtvarně je film dost slušný. Wolfgang Becker je po režijní stránce dle mě zcela v pořádku. Zvolil dobrý styl točení a filmu hodně přidal. U tohoto snímku je vidět, že do něj někdo dal srdce. Název Good bye, Lenin opravdu sedí. Já jsem velice spokojen. Dávám 70% a krásné čtyři hvězdičky. Klidně bych film v kategorii zahraniční snímek na Oscara nominoval. Nejlepší scény jsou všechny s vlastním točením zpráv a vysvětlování.

Goyovy přízraky neklamou herci ani režie, ale scénář! Film totiž nikdo netáhne. Na místo historického dramatu o Franciscu Goyovi a jeho "přízracích" totiž Miloš Forman a Jean-Claude Carriere vytvořili vztahovou hru a bohužel jen na pozadí temné španělské historie. Přesto stojí za zhlédnutí. Ne každý bude nadšen, ale rozhodně si tento film nezaslouží zatratit. Miloš Forman nikdy nezklamal. Ano, natočil lepší a především silnější filmy, ale přeci jen i tento snímek má něco do sebe - chybí mu "formanovský" konflikt a hlavně hrdina, ale jeho režijní rukopis a humor nezapře. Bohužel slabší scenáristická práce vytváří nekomplexní výsledek; herecky sice bravurní, výtvarně a vizuálně bohatý (jak je u Formana zvykem), hudebně krásný, ale dohromady se zkrátka nejedná o strhující zážitek. Více pak než samotná dramatická stavba mi vadí absence postavy Goyi (skvěle zahraný Stellanem Skarsgardem), který je na místo ústředního hybatele děje spíše jen tichým pozorovatelem dobových hrůz a neustále se obměňující vládnoucí garnitury. V samotném popředí naopak stojí Javier Bardem coby zrádný otec Lorenzo a vlivný španělský inkvizitor, a hned za ním pak hlavní emociální hrdinka příběhu (mladičká Natalie Portman). Zápletka nabízí několik dějových zvratů i dosti myšlenkově hlubokých scén. Že se jedná o Formanův snímek nám hravě stvrdí finální scéna, kdy nebohá Inés kráčí za vozem s mrtvým Lorenzem, okolo něhož poskakují městské děti a vesele zpívají. Nu, nechci říci, že mě Goyovy přízraky zklamaly, byť jsou zřejmě nejslabším Formanovým filmem, zejména proto, že jim chybí určující konflikt-drama, ale pořád se jedná o dost nadprůměrné dílo. Pozoruhodný film o dané historické době a jejích postavách to totiž bezesporu je. Jen zkrátka páni režisér a scenárista nedokázali plně využít nabízený potenciál historického kontextu, respektive se domnívám, že film jako takový natočili až příliš pozdě. U mě 70% a krásné čtyři hvězdičky. Nejsilnější scénou je Innesin odchod z vězení za doprovodu úžasné Árie. Dobrý film, Miloši! Škoda, že byl poslední:-(

Kouzelná pohádka, ze které se nechce vyskočit. Wes Anderson je výjimečný tvůrce a myslím, že po tomto díle už jen sotva natočí lepší film (ale nechám se překvapit). Skvěle jsem se bavil a zároveň i dojal. Ralph Fiennes v roli Mr. Gustaveho H. je naprosto excelentní. Stejně tak všichni ostatní z hvězdného obsazení: F. Murray Abraham / Tony Revolori jako starý / mladý Zero, Mathieu Amalric (Serge X), Adrien Brody (Dmitrij), upírský Willem Dafoe (Jopling), Harvey Keitel, Karl Markovics a s nimi Edward Norton, Bill Murray, Saoirse Ronan (Agáta), Léa Seydoux, Tilda Swinton či Owen Wilson s Jasonem Schwartzmanem. Krom tradičních rysů Andersonovy specifické poetiky (originální scénář, symetrická kamera, práce s barvami), je zde velmi pozoruhodná i výtvarná a hudební koncepce (Alexandre Desplat), jež je nedílnou součástí celkové stylizace fikčního světa, který Anderson vymyslel. Film je navíc plný úžasných odkazů z historie 20. století i historie samotné kinematografie. Grandhotel Budapešť je zkrátka geniální a nesmírně půvabný snímek, který si vždycky rád pustím a pokaždé mě baví skoro jako bych ho viděl poprvé. Lepší komedii snad nenajdete. Svérázná zábava Wese Andersona je totiž nejen vtipná, ale i chytrá, a hlavně dělaná srdcem. Nic víc netřeba dodávat. U mě to nejlepší hodnocení. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmů vůbec. Čtyři Oscary za nejlepší hudbu, masky, kostýmy a výpravu.

Gran Torino je klasická "Eastwoodovka," na straně druhé se zde ovšem Clint Eastwood věnuje poměrně závažným společenským i rodinným tématům, přičemž základ celého příběhu tvoří generační soužití starého veterána a mladého "bambusáka." Walt Kowalski je v podstatě typickým Eastwoodovým hrdinou, avšak s tím rozdílem, že zatímco ve všech ostatních filmech se jedná o postavu stojící pevně nohama na zemi, v Gran Torinu je hlavní hrdina jakousi katarzí - shrnutím všech postav, které kdy Clint Eastwood ve svých filmech ztvárnil. Nutno podotknout, že je také citově nejotevřenější (jakkoli to tak na první pohled nemusí působit) a tím následně i vnitřně nejzranitelnější. Srovnání s hrdinou Million Dollar Baby a Nesmiřitelných, popřípadě srovnání s celými filmy, se dá těžko vyhnout. Gran Torino ve mně sice nevyvolává tak silné emoce jako dva výše zmíněné filmy, přesto si troufám říci, že se jedná o jeden z nejosobitějších a tematicky nejotevřenějších projektů, za kterými kdy Clint Eastwood coby režisér stál. Gran Torino je důstojné rozloučení s Clintem Eastwoodem jako s hercem (byť plánuje návrat v projektu The Mule). Nebál bych se dokonce říci, že zde Clint tentokrát herecky předčil svou režii. 90%. Gran Torino umí pobavit i dojmout. Prostý "eastwoodovský" příběh, ale moc krásný.

Gravitace je úchvatně natočené vědecké sci-fi s bohužel slabší obsahovou stránkou. Kouzelník Alfonso Cuarón je absolutní špička současné kinematografie, ať vypráví v jakémkoli jazyce, v jakékoli barvě. Gravitace je nejmagičtější sci-fi film, jaký jsem měl dosud možnost vidět. Na takto vysokou filmařinu už opravdu musíte mít talent a přesně ovládat své řemeslo. Atmosféra, styl, přirozené 3D, fantastické záběry (za kamerou Emmanuel Lubezki), sehrané ústřední duo Sandra Bullock - George Clooney, emočně silná hudba, nádherné efekty. To vše dohromady je propojeno skrze Cuarónovu režii. Jen ten děj mohl být vystavěn lépe, např. už Clooneyho zmizení mi příliš nesedlo. Oceňuji, že narozdíl od Interstellaru se Gravitace příliš nezamotává do přehnaných vědeckých či morálních otázek (krom srdcebolné scény s hrdinčiným dítětem). Jinak je to vynikající film. Všechny Oscary jsou zde na místě. Jen po té dramaturgické stránce mohla být Gravitace o něco málo silnější. Alfonso Cuarón si to ale vynahradil svým dalším filmem - Roma. 80%. Už teď se těším na režisérův další počin.

Zelená kniha je řemeslně i divácky vstřícná. Na Řidiče slečny Daisy však nedosáhne. Vítěz Oscarů režiséra Petera Farrellyho není vůbec špatný film. Nepřináší nám však nic nového. Abych řekl pravdu, pociťuji dosti silné zklamání. Od filmu, který je vystavěn dle současné hollywoodské šablony, a zároveň je vítězem Oscarů, a tudíž i "nejlepším filmem roku," jsem čekal víc. Příběh není špatný, ani forma vyprávění. Problémem je zvolený klíč; tedy road movie v podobě pohádky o hodném černochovi a zlém bělochovi, kterého černoch společné cestě změní. Film bohužel neví zda chce být hořkou komedií nebo společenským dramatem. Chybí mu filmařská iniciativa, kterou by "nejlepší film roku" měl mít. Některé scény jsou zcela zbytečné a hlavně zdlouhavé. Třeba scéna ve sprše je zcela mimo mísu. Místo toho bych námět (podle skutečných událostí) více rozpracoval a soustředil se na hudební turné a vztah dvou hrdinů. Výtečný Viggo Mortensen je hlavním tahačem a lehce skeptický Mahershala Ali zase příjemným zpestřením, byť není nijak zvlášť výrazný. Nápady ani humor Farrellyho film nepostrádá. Ba naopak - jako komedie by vítěz Oscarů fungoval báječně, bohužel když se přesune k dramatičtější stránce, buď se nedokáže vyjádřit nebo je až příliš umělý. Zrovna tady bych čekal buďto mnohem ostřejší protirasistickou jízdu, tím pádem i větší drama, nebo naopak mnohem lehčí, prostší a hravější formu, kterou kdysi zvolil Řidič slečny Daisy, jenž hodil celé téma rasismu uctivě za hlavu. Film nutně nenudí, ale je dost natahovaný. Chtělo by to zkrátit o pár minutek. Cítím se trochu podobně jako loni po projekci oscarového favorita Dej mi své jméno, od kterého jsem hodně čekal, ale očekávání se mi nenaplnila. Možná za to ale může i fakt, že Zelená kniha vyhrála Oscary, navíc za téma, nikoliv za filmařskou úroveň. Kdyby cenu získal jen Ali, respektive Mortensen, jenž by si ji přeci jen zasloužil značněji, možná by to i mou kritiku pozvedlo výše, protože bych se na film koukal zase trochu jinak. Na Zelenou knihu jsem se ale moc těšil a jsem rád, že jsem ji viděl. Zelená kniha je dobrý film, avšak v porovnání s Romou nebo Bohemian Rhapsody nemá šanci. Tři Oscary za nejlepší původní scénář, vedlejšího herce a film. 70% a čtyři hvězdičky.

Legendární film s Anthony Quinnem a legendární hudbou Sirtaki při které se má pít metaxa a tancovat legendární tanec. Film oceněný třemi Oscary (vedlejší herečka, kamera, výprava) a dalšími čtyřmi nominace včetně té za nejlepší film. Řek Zorba je černobílý film z roku 1964 a je natočený podle knižní předlohy Nikose Kazantzakise. Režisérem filmu je Michalis Kakojannis. Neviděl sem film úplně celý, ale ty nejlepší scény ano. Jako například legendární tanec Anthony Quinna právě s hudbou Sirtaki. Tento film, ale měl velkou konkurenci. Film My Fair Lady s Audrey Hebpurn. Řek Zorba je vynikající film a mě se moc líbil.

Čekal jsem, že tento film pro mě bude lehkým zklamáním. Už jen díky tomu, že sám Quentin ho považuje za svůj nejhorší film. Chtěl jsem nakonec dát pět hvězdiček, ale asi nechám ty čtyři. Ten film je Quentinovým nejslabším dílem, ale pořád je prostě vynikající. 75%, sice s odřenýma ušima, ale dubler Mike rozhodl. Perfektní zápletka, vlastně bez přímého příběhu, jen stojící na skvěle napsaných dialozích a skvěle napsaných postavách. Dubler Mike je jedna z Quentinových nejlépe napsaných postav. Úchyl ve svém vytuněném bouráku. To auto je super. Scénář jako vždy téměř bez chybičky, jen některé dialogy mezi slečnami v obou příbězích byli trochu zdlouhavé, ale následné jedinečné honičky a barové scény to napravily. Kurt Rusell byl opět vynikající. Spolu s filmy Věc a Osm hrozných je Auto zabiják podle mě jeho nejlepší film. Stejně tak i Rosario Dawson, Zoe Bell, Tracie Thoms, Vanessa Ferlito či mladá Poitier. Vizuálně byl film opravdu atraktivní. V typickém Quentinově stylu 60. let. Poškrábaný film, skvělý výběr hudby a písniček a ty auta. No co dodat. O kameru se postaral tentokrát sám a myslím, že má kameramanské nadání. Skvělá kamera především při akčních honičkách. Nejlepší scény jsou v prvním příběhu na baru s Mikem a naráz do holek, v druhém příběhu půjčení vozu a honička. U mě za krásné čtyři hvědičky. Quentin nikdy nezklamal a asi ani nezklame:-).

Werner Herzog na nadmíru zábavné a divácky atraktivní, téměř spirituální pouti po stopách Timothyho Treadwella, proslulého náčelníka medvědů, jehož neblahý konec (rukou jednoho z příslušníků jeho kmene) z něj učinil legendu. Herzog střídá záběry pořízené samotným Treadwellem s výpověďmi očitých svědků. Prostor mají i vědci, jež nás provedou zběžnou analýzou medvědího chování v kontextu Treadwellovy smrti. Nad tím vším pak z úlohy komentujícího průvodce bdí zkušený "dobrodruh s kamerou," jenž pro bláznivého snílka nachází pochopení alespoň z pozice filmaře ("O takovém materiálu se mi ani nesnilo"). Werner opět dokázal předčit všechno a všechny a znovustvrdil gró své tvorby "odvracet se s kamerou od západu slunce." Skrze osud Grizzly Mana nás motivuje k tomu, pozastavit se nad otázkou, je-li vůbec možné totální splynutí člověka s přírodou, a také nad reálnými možnostmi filmového média v praxi.

Salónní konverzace, přesto tematicky vděčná. Stanley Kramer velmi přesně pojmenovává věci, o kterých se současní filmaři buďto bojí nebo neumějí vyprávět. Pod kapotou příběhu o nečekané lásce se totiž skrývají závažné otázky, především co se týče pokrytectví, přetvářky a tolerance. Ne, že by snad Hádej, kdo přijde na večeři byl nějak zvlášť zásadní film, přesto však vedle něj většina novodobých snímků na rasové téma (Zelená kniha) bude působit fádně, směšně. Pokud Kramerovu filmu něco skutečně dominuje, je to originální zápletka a silné herecké výkony, z nichž vyniká především (jako vždy) úchvatný a charismatický Sidney Poitier a také Spencer Tracy (ve své poslední filmové roli). Je to příjemný film, dobře natočený i zahraný, chvílemi až příliš výmluvný a snadno sklouzávající k moralizování, a byť se občas nevyhne okamžikům kýčovitosti, s humorem i vážností stále vypráví silný příběh. 4/5.