Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krimi

Recenzie (658)

plagát

Dobrý, zlý a škaredý (1966) 

Jeden z nejlepších westernů všech dob a závěrečný epos Leoneho Dolarové trilogie. Clint Eastwood s doutníkem v puse, zabiják Lee Van Cleef a skutečně odporný Eli Wallach! To jsou hodný, zlý a ošklivý. Legendární Morriconeho hudba, výborná kamera Tonina Delli Colliho, skvělá výprava. Závěrečný souboj na hřbitově je jedním z mých nejoblíbenějších momentů v dějinách filmu. U mě to nejlepší hodnocení.

plagát

James Bond: Skyfall (2012) 

Nejlepší Bondovka, jaká kdy byla natočena. A když ne to, pak rozhodně nejlepší ze série Daniela Craiga. Sam Mendes pochopil, že James Bond je jen jeden, zároveň ovšem dobře ví, že i značka 007 musí jít kupředu s dobou. Přináší tedy jedinečný mix staronového bondovského vyprávění. Javier Bardem je jedním z nejlepších Bondových protivníků, Ralph Finnes se typově blíží původnímu "M", Naomie Harris je krásnou Moneypenny, Ben Whishaw solidním nástupcem "Q," a stará dobrá Judi Dench se objevuje naposledy v roli šéfky MI6. Roger Deakins stojí za výbornou kamerou, Thomas Newman pak za skvělou hudbou. Newman vytvořil vynikající akční soundtrack, stejně tak i další motivy, kterými udává tón celého filmu, přičemž zůstává zcela v souladu s Deakinsovou kamerou. A úvodní song od Adele? I díky tomu zůstane Skyfall už navždy jednou z mých nejoblíbenějších Bondovek. A krátký výstup Alberta Finneyho mě taky moc potěšil. Dva Oscary za píseň a střih zvuku.

plagát

Titanic (1997) 

Skvělý film. Navzdory tomu, že obsahově se jedná spíše o levnou romanci, formálně je Titanic na takové filmařské výši, že si v žádném případě nezaslouží pohrdání. James Cameron je velký filmař a Titanic můžeme právoplatně zařadit mezi jeho vrcholná díla. Nemyslím si, že je Titanic nejlepším filmem všech dob i když získal jedenáct Oscarů, avšak také si nemyslím, že se jedná o kýč, jak ostatně mnozí tvrdí. Z herců vede zejména Kate Winslet. DiCaprio je tu příliš nesympatický a celkově mi připadá, že herecké výkony trochu pokulhávají. Zato hudba Jamese Hornera je krásná ve všech směrech, stejně jako píseň My Heat Will Go On. Technicky je to vyladěné do nejmenšího detailu a výtvarná stylizace je skutečně nádherná. Na Titanicu mi paradoxně nesedí jen jedna věc; Cameron je velký režisér a točí velké filmy, přesto je to právě jeho velikost, co mi trochu vadí.  Titanic se tváří jako skutečně největší film všech dob, ale bohužel ani příliš dokonalý film, který bezesporu je, nemusí nutně znamenat nejsilnější. Chybí mu totiž element přirozenosti, který já ve filmu zkrátka potřebuji cítit. Pět hvězdiček si Titanic ovšem zaslouží. Jedenáct Oscarů za nejlepší kostýmy, výpravu, dramatickou hudbu, píseň, vizuální efekty, mix zvuku, střih zvuku, střih, kameru, režii a film.

plagát

Krstný otec II (1974) 

Z trilogie Kmotra se mi sice druhý díl líbil nejméně, ale to nic nemění na tom, že je to pořád excelentní film. Je epičtější než první, je zde více prostoru pro jednotlivé postavy (zejména Al Pacino a Diane Keaton), ale ve finále mi Kmotr II připadá až příliš těžkopádný. Nejvíce se mi líbil Robert De Niro jako mladý Vito Corleone. Právě část s dětstvím a dospíváním dona Corleona se mi zamlouvá značně více než část "současná," která je poměrně dost rozsáhlá a hlavně smutná, zatímco retrospektiva si udržuje podstatně více půvabu. Jinak je všechno při starém; scénář, režie, hudba, kamera, jedno lepší než druhé. Za mě to nejlepší hodnocení. Šest Oscarů za nejlepší výpravu, dramatickou hudbu, adaptovaný scénář, vedlejšího herce, režii a film.

plagát

Tak dobre, ako sa len dá (1997) 

Jedna z nejlepších komedií, co jsem kdy viděl. Božský Jack Nicholson, skvělá Helen Hunt a výborný Greg Kinnear a jeho pejsek Verdell. Režiséra Jamese L. Brookse mám moc rád, především díky seriálu Simpsonovi a dále pak pro Cenu za něžnost. Lepší už to nebude je geniální film a jedinečná ukázka toho, jak má vypadat dobrá komedie. Dva Oscary za nejlepšího herce a herečku v hlavní roli.

plagát

Policajt alebo darebák (1979) 

"Časy jsou zlé, Kamile..." Tak zní slova Jeana-Paula Belmonda alias Antonia Ceruttiho alias divizního komisaře Borowitze. Policajt nebo rošťák je můj nejoblíbenější film s Belmondem, který si můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí. Georges Lautner byl výborný režisér. Není tu jediné hluché místo. Skvělý scénář s geniálními hláškami (Michel Audiard), akční scény, ikonická hudba Philippeho Sardeho a především mimořádné herecké výkony; úchvatná Marie Laforet a samozřejmě vždy dokonalí Michel Beaune, Michel Galabru či Charles Gérard. Legendárním záporákem zůstává Claude Brosset v roli "tlusťocha" Achilleho. Samotný Belmondo pak předvádí svůj dost možná nejlepší výkon. Policajt nebo rošťák si zaslouží to nejlepší hodnocení, protože je jak nestárnoucím klenotem francouzské kinematografie, tak hlavně proto, že je v něm všechno to, co se v dnešních filmech už jen tak nevidí.

plagát

Sedem statočných (1960) 

Moje dětství! Sedm statečných je mým milovaným snímkem od doby, kdy jsem jej asi v pěti letech viděl poprvé. Už tehdy na mě udělal ohromný dojem (matně si vybavuji první zhlédnutí) a od té doby jsem ho viděl snad víc jak 100krát. Přesto ve mně neustále rezonuje, neztrácí nic ze své působivosti, a při každém dalším zhlédnutí znovu a znovu propadnu jeho kouzlu. Původní film Sedm samurajů od mistra Akiry Kurosawy mám také moc rád, ale Sedm statečných jsem viděl jednoduše dříve a jakožto velký milovník westernů jsem k nim oddaně přilnul. Krom nesmrtného filmového příběhu, legendární hudby Elmera Bernsteina a režie Johna Sturgese bych rád zmínil naprosto fantastické herecké seskupení v čele s charakterním Yulem Brynnerem (Chris), a dále s výjimečným Stevem McQueenem (Vin), Horstem Bucholzem (Chico), Charlesem Bronsonem (Bernardo O'Reilly), Jamesem Coburnem (Britt), Robertem Vaughnem (Lee) a Bradem Dexterem (Harry Luck). Všichni jsou sympaťáci, ale osobně mám nejraději postavy Brynnera, Bronsona a Coburna. Spousta scén ze Sedmi statečných patří k mým vůbec nejoblíbenějším. Cesta na hřbitov, házecí scénka na nádraží, popřípadě finální boj patří k nejsilnějším okamžikům vůbec. A závěr mě vždycky strhne. U mě má tento film to nejlepší hodnocení!

plagát

Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej (2016) 

Skvělý film a Burtonův grandiózní návrat do krajiny dětství a fantazie, kde byl vždy nejsilnější. Herecky je to přesné. Eva Green má šarm i jiskru, Butterfield potěší náctileté fanynky, byť největší pozornost na sebe strhává skvostný záporák Samuela L. Jacksona. Burton si na nic nehraje, nemotá se v estrádním oparu barev (viz. omalovánka Alenka v říši divů) ani se nesnaží překonávat své majstrštyky "Edwarda" a "Karlíka." Jako pohodová a nad míru poctivá žánrovka Sirotčinec slečny Peregrinové musí diváky zaručeně potěšit, přestože finále poněkud drhne. A Burtonův cit pro imaginaci a výstavbu fikčního světa to celé jen podtrhává.

plagát

Fargo (1996) 

Fargo je pro mě srdcová záležitost a navždy už můj nejoblíbenější film od Coenů. Těhotnou šerifku (výborná Frances McDormand) na stopě zločinných packalů (geniální dvojka Steve Buscemi / Peter Stormare) a jejich najímatele (dokonalý blb William H. Macy) v mrazivém prostředí zasněžené Minessoty si vždycky vychutnám až do konce. Mrazivost ještě umocňuje kamera Rogera Deakinse a minimalistická hudba Cartera Burwella. Cynicky svérázný humor bratrů Coenových nezná mezí (naštěstí). U scény s drtičkou se např. pokaždé válím smíchy a třesu se zároveň. Kultovní krimi thriller.  U mě to nejlepší hodnocení. Dva Oscary za nejlepší herečku a původní scénář.

plagát

Nezmieriteľní (1992) 

Nesmiřitelní jsou Eastwoodovým dovršením westernové éry (zejména postavy "Muže beze jména") a zároveň klíčovou demytizací kultu divokého západu. Označení anti-western byl vedle nich snesl snad jen Jarmusch s Mrtvým mužem. William Munny není uhlazený pistolník s šarmem a doutníkem. Je to troska, bývalý alkoholik, co se sotva vyškrábe na koně. Více než rovnocenným partnerem je mu Gene Hackman v roli Little Billa. Hackman je zde herecky vůbec nejsilnější při scénách, kdy po nocích předává novináři Beuchampovi životní zážitky. Zásadní obrat přichází na konci, kdy starý pistolník naposledy zažehne starou (dávno vyhaslou a nechvalně proslulou) slávu a jede do města pomstít smrt kamaráda. Finále v dešti je jednou z nejmytičtějších scén, jež jsem v kinematografii viděl. Když jsem Nesmiřitelné zhlédl jako kluk poprvé (cca v osmi letech), nebral jsem je s takovou lehkostí jako jiné Eastwoodovy westerny. Byly mi dosti proti srsti, respektive nedokázal jsem interpretovat (logicky) jejich význam. Až po letech jsem je konečně docenil a dnes pro mě představují jeden z iniciačních filmových zážitků.