Necrotongue

Už v komentáři k třetímu pokračování jsem napsal, že by Poláci raději počtvrté nadělovat neměli, ale oni mají buď svou hlavu, nebo nečtou mé komentáře/recenze na čsfd. Bylo sice znát, že se na filmu opět nešetřilo, humor byl přítomen, herci to neflákali, ale... Ono mě to celé jaksi nechytlo. Ze všech příběhů mě bavil jen ten Szczepanův, ty ostatní se mi zdály být až příliš umělé a těch klišé už tam na mě bylo příliš, i když to bylo o Vánocích, s nimiž jdou klišoidy ruku v ruce. Tentokrát jsem tedy subjektivně ohodnotil hlavně přítomnost Agnieszky Dygant a Vanessy Alexander, když už mě příběh tolik nebral. / "Ale no tak, dneska se přece narodil Ježíšek." "Nevadí, na Velikonoce ho ukřižujeme." / Poučení: Sleduj a uč se, jak se vetřít do cizí rodiny na jídlo zdarma.

Po úvodní epizodě jsem zvolil jako startovní hodnocení tři hvězdičky, protože zahájení nebylo tak strhující, abych mohl přijít s vyšší známkou, ale nebylo ani nudné nebo zmatené, abych musel jít do podprůměru. Zatím si nejsem příliš jistý, co si mám myslet; tvůrci na mě hned v prvním dílu vybalili vraždu nebo sebevraždu, smrt na níž nezáleží, smrt na níž záleží, a jako bonus přihodili jedno zmizení nebo únos. To je na začátek seriálu možná až příliš košaté, problém ale vidím hlavně v provedení. Nejsem si tak úplně jistý, jestli mi takový přístup tvůrců bude vyhovovat. / Poučení: Domácí porody se přeceňují.

Už jsem se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že jsem realista, takže směrem k české filmové a seriálové tvorbě nemám velká očekávání. O to větší mám radost, když se u nás nějaký ten počin opravdu vydaří. A v poslední době mám asi nějaké šťastné období. Nejdříve jsem byl nadšený z Devadesátek, teď jsem narazil na Bez vědomí, a i když ve mě seriál nevyvolal přímo nadšení, bavil mě a hodně jsem si ho užil. Pokud mi tady něco vadilo, byly to spíš detaily a obrovský přešlap ve třetí epizodě, ale jinak jsem byl nečekaně spokojeným divákem. Vždycky mě potěší, když se znovu ujistím, že se tady, i přes tu záplavu sraček, které se u nás točí jako na běžícím pásu, pořád najdou scénáristé, kteří umí napsat smysluplný příběh. No, a když se přidá schopný režisér a samozřejmě i schopní lidé v ostatních profesích, pozná se to nejen na atmosféře, ale taky na hereckých výkonech. Najednou divák vidí, že to ty herce opravdu baví a že si jen nepřišli znuděně oddeklamovat nějaký text, aby bylo na složenky. / Poučení (pro mladší uživatele): Složenky byly určitým druhem upíra, jen místo krve sály peníze. Dnes už živoří jen v temných, vlhkých místech, protože evoluce nespí, a svět upírů ovládly QR kódy.

No, nebudu nic zastírat; oddechl jsem si. Ne proto, že už to mám za sebou, ale proto, že jsem měl celou dobu obavy z toho, aby tvůrci nevymysleli nějaký zoufale stupidní závěr. Ale oni ne. Finále bylo správně bezútěšně depresivní, prostě nic pro skalní fanoušky Disneyho nebo Rosamunde Pilcher. Atmosféra byla skvělá, páteře rovné jako serpentiny a já jsem si konec docela užil. / Poučení: Proč Karla Kryla znechutila porevoluční politika? Právě pro toto.

Vysvětlení toho, jak to všechno začalo, mě fakt dostalo:-) Předposlední epizoda mě vůbec jaksi bavila, různé drobné tvůrčí přešlapy jsem se rozhodl ignorovat, protože příběh není vůbec špatný a nechtěl bych rýpat jen proto, abych rýpal. Navíc mě převelice baví nasazení herci, skvělá atmosféra, dobový vozový park i dobové reálie jako celek. / Poučení: Takhle vypadal bod nula, z něhož odstartovaly divoké devadesátky.

K mé radosti se tentokrát tvůrci nepouštěli do organizování dalších stezek odvahy v ralských lesích, a tak jsem se mohl znovu vrátit k lepšímu hodnocení, přestože hlavní hrdinka stále více připomíná neřízenou střelu, a k tomu, abych uvěřil, že po ní stále marně pátrají, bych musel být hodně naivní. Jako celek mě ale epizoda bavila a zatím si stále myslím, že jde o jeden z našich lepších seriálových počinů. / Poučení: Nenos děravé ponožky. Nikdy nevíš, kdo ti je zkontroluje.

Stejně jako v předchozích epizodách jsem si užíval kvalitní atmosféru, příběh nabral špionážně thrilleroidní kurz, což mě bavilo, těšil jsem se, jak tvůrce zase pochválím, ale než jsem se dostal ke konci dílu, tak to takhle po..... pošlou do háje? Tohle přece není vědecká fantastika, takže abych si mohl děj užít musí být uvěřitelný. Tak co měl sakra znamenat ten orientační běh v sovětském vojenském prostoru? To byla ťafka...Alespoň ta hudba zachraňovala situaci; Planetu Hieronyma Bosche 2 bych tady nečekal. / Poučení: Chceš zhubnout? Dej si kyselou lázeň.

Tak, a teď k tomu mám napsat komentář... Já jsem měl s tímto filmem na jednu stranu problém, protože mě na rozdíl od jiných nepřitahuje násilí na ženách, ale na stranu druhou jsem sám sebe přistihl při tom, že se místy usmívám nad použitým humorem. A teď si nejsem jistý, jestli se už ze mě stává nenávratně narušený jedinec, nebo jen tvůrci zkušeně cílili na cynické svině (kterýmžto tvorem jsem už velmi dlouho). Doufám v druhou možnost, ale pro jistotu se budu radovat nad tím, že jsem jakožto kripl dokonale neschopný stát se kanibalem, a nad tím, že sám vypadám už na pohled nejedle. Jelikož v dnešní době jeden nikdy neví... / Poučení: Vždycky se zajímej o původ masa.

No, tak zatím to jde. Po první epizodě jsem byl spokojen, a to se nezměnilo ani po druhém dílu. Velice bych si přál, aby se v dalším průběhu nevyskytly nějaké tvůrčí přešlapy, protože by to byla škoda, když už si mě tahle záležitost tak pěkně zaháčkovala. Příběh mě zatím baví, atmosféra je velmi povedená, a kdykoli se naskytne příležitost, očumuju s pocitem nostalgie vozový park a nábytek. / Poučení: Nikdy nepředávej citlivé materiály v blízkosti otevřeného ohně.

Jak neustále postupuje vlna politické korektnosti, je pro mě skutečnou radostí, shlédnout nějakou tu balkánskou záležitost, protože tamní filmaři si pořád ještě neberou servítky a do snímků implementují svůj svérázný humor s pořádnou dávkou cynismu. A tahle srbsko-chorvatská záležitost mi poskytla přesně to, co jsem si přál. Už po větách: "Můj otec a já jsme zabili padesát tři lidí. Čtyřicet mužů a třináct žen. Dohromady s dědou jsme zabili šedesát šest lidí.", jsem věděl, že tohle bude film pro mě. Byl. Bavil jsem se skvěle (přestože jsem měl pocit, že v určité chvíli děj trochu ztratil tempo) nejen díky výbornému humoru, ale i díky nádherné lidskosti, kterou do svých filmů umí Balkánci dostat. / Poučení: Jízdní řád by se měl dodržovat. 5*-