Necrotongue

Hmmm, a takový to mohl být atmosférický, temný krimi thriller. Tvůrci se ale rozhodli, že mě budou částečně nudit a zčásti mi brnkat na nervy ukázkami práce texaských policejních složek. Mně film každopádně nebavil, protože stát osamělé hvězdy střeží zjevně muži a ženy, kteří se do akcí vrhají taktéž osaměle a navíc blbě, a když už jednají týmově, pořád to dělají blbě. I když u mě snímek před lety nedopadl dobře, překvapilo mě, jak moc mě jeho repríza zklamala. Policejní práce- jedna velká katastrofa, drsňák z nejdrsnějších zmizel z příběhu i se závěrem své dějové linie tak dokonale, že už ho ani nikdo nehledal, a celá tahle záležitost mě vůbec nebavila a bylo mi vlastně jedno, jak dopadne. A teď mě tak napadá, jak to vlastně dopadlo? Nevěřím, že bych si sám před sebou dokázal druhou hvězdičku obhájit, takže ji radši odstraním. / Poučení: Máš rád bažiny a hodně mladé holky? Jeď do Texasu a neotravuj tady vzduch, peďáku.

I já jsem absolvoval návrat v čase, abych si dnes zreprízoval tento snímek, a jak už to tak často bývá, i v tomto případě jsem snížil své původní hodnocení. Filmy Woodyho Allena jsou pro mě mnohem stravitelnější, když se v nich autor/ neurotik osobně nevyskytuje, v tomto případě mi ho ovšem Owen Wilson svým vystupováním v postavě Gila až příliš připomínal. Rozklíčovat, kdo s kým skončí a kdo si s kým začne, taky nebylo žádným velkým rébusem, proto zůstaly jen přesuny v čase, které mi už dnes nepřinášely žádnou velkou radost, takže celá záležitost u mě na víc než slabý nadprůměr neměla. Já jsem nikdy netoužil navštívit Paříž, protože je to město obklopené Francií a obývané z valné většiny Francouzi, a to vážně není nic pro mě. A to jsem ani netušil, že se tam můžu o půlnoci kombinováním dopravních prostředků zůčastnit takových atrakcí, jakými jsou například gilotinování nebo morová epidemie. / Poučení: Vzpomínání může být fajn, ale vocamcaď pocamcaď.

Druhá epizoda mě taky nepřesvědčila natolik, abych šel do plných. Což o to, bylo se čemu zasmát, ale té nejlepší úrovně seriálu tady tvůrci nedosáhli. Snaha se jim nedala upřít, ale i když byl Roy ve své touze dokázat, že se neživí mytím oken, skvělý a dokonale démonický Moss/ Slovo si udělal z Odpočítávání svou doménu, šel si tu vlastně každý svou cestou a mně tu výrazně chyběla spolupráce. / Poučení: Pro jistotu měj vždy po ruce termoprádlo.

Start do čtvrté sezóny nebyl vůbec špatný, přestože celá záležitost místy lehce drhla. Jen se každopádně do své nové role i přes prvotní šok vžila velmi rychle, mě ale tentokrát mnohem víc zaujal Moss ať už jako psycholog amatér nebo Pán jeskyně. A pro případ, že by mi výše zmíněné klady nepostačovaly, byl tady ještě Douglas Reynholm, a ten rozhodně nezklamal. / Poučení: Pokud tě někdo ocení, doufej, že neobdržíš sošku zmrzlináře.

Obávám se, že jsem s tímto seriálem šlápl do něčeho mazlavého a nelibě páchnoucího. Pilotní epizoda byla přímo přeplněná mladými, perspektivními a zjevně i degenerovanými mladými násilníky a děvkami, takže se až divím, že jsem si nedokázal najít jedinou sympatickou postavu. Komentář hlavní hrdinky, která se snaží moderovat probíhající děj, mi chvílemi připadal úplně zcestný (únik nahých fotografií a videí), a přestože jsem se nenudil, tak mě příběh ničím nezaujal. Jenže mám seriál doma, takže... / Poučení: Chceš rozesílat své nahé fotky? Udělej to, nenech si to rozmluvit lidmi, kteří tomu nerozumí.

Před lety jsem snímek ohodnotil dvěma kousky a po dnešní repríze jsem šel s hodnocením ještě níž, protože mě to prostě nebavilo. Vzhledem k reakcím těch uživatelů, které mám zařazené mezi oblíbenými, jsem ochoten připustit, že je chyba na mé straně, protože jsem se na film nedokázal naladit. Faktem ale zůstává, že mi valná většina humorných situací nepřišla vtipná (pobavil mě snad jen slepý šermíř v podání Chrise O'Dowda; ve chvíli, kdy zhasnul, aby vyrovnal šance, jsem se opravdu smál nahlas), často jsem se cítil nepříjemně až trapně (a to jsem to sledoval sám) a úplně nejhorší bylo to, že jsem se dost často nudil. A to považuji u komedie za zásadní problém. Jakoby těch záporů bylo málo, tvůrci se rozhodli prohodit děj příběhu i nějakými těmi klišoidy a bonusem na závěr byla patetická scéna jako od Rosamunde Pilcher. Tohle pro mě byla fakt jen ztráta času. / Poučení: Vzrušuje tě taxidermie? Mě ne.

Když se to vezme kolem a kolem, určitě nejsem tím, co by tvůrkyně tohoto snímku nazvaly cílovou skupinou. Náboženství a já k sobě chováme vzájemný odpor, takže se snažíme vyhnout jakémukoli kontaktu; tady nám to jaksi nevyšlo, ale záchvat jsem z toho nedostal. Nejsem ani fandou černošské agitky, protože idiotské kvóty a hnutí BLM mě posouvají stále více tam, kam bych dobrovolně nikdy nevlezl, a jen obrovské vypětí vůle mě ještě drží nad srázem, pod nímž mě s radostným očekáváním vítá bublající a páchnoucí náruč rasizmu. Nejsem ani velký romantik ani milovník poetiky. A přes všechny tyto připomínky se mi film líbil. Náboženský zápal jsem se skřípěním zubů vydržel, černošskou agitku jsem tady dokonce podporoval, protože Američané si vždycky slova svoboda, rovnost a demokracie vykládali úplně jinak než já, a poetika zde obsažená mě kupodivu oslovila. Tím vším chci říct, že mě film bavil i při repríze po letech a že jsem se i přes poklidné tempo ani na moment nenudil. Spokojenost. / Poučení: Sklenicí medu zeď neprorazíš.

Ani třetí sezóna mi nezpůsobila zklamání, přestože mě její úvodní manuální epizoda zrovna nenaplnila nadšením a ta závěrečná mě trochu otrávila implementací falešné morálky. Čtyři silné díly, které pevně držely střed sestavy, mě ovšem bavily velice velmi a navíc byly mocně poučné. Jen díky nim už vím, jak blafovat, abych se dokázal začlenit mezi skutečné chlapy, konečně jsem na vlastní oči viděl Internet, naučil jsem se přežít jako bezdomovec a pochopil jsem, proč mají lidi v restauracích a na oslavách neustále přilepené držky k displejům. / Poučení: Mysli za sebe a nestaň se dalším stádním zvířetem. No, ono už je asi pozdě, když je to sezóna 2008, že jo...

Až do finálové epizody třetí sezóny mi byla Jen i přes své drobné nedostatky (nebo možná právě pro ně) sympatická, tady si u mě ale rozhodně nešplhla, když se přidala k (v dnešní době již většinovému) bučícímu stádu pokrateckých moralistů. Šestý díl měl kromě Jen i další mouchy, ale přesto mě nesmírně bavil obětavý Roy a skvěle jsem si to užil u sledování Mossovy dovolené. / Poučení: Nebuď kazišukem.

K Facebooku a všem ostatním jemu podobným sociálním zlům mám v podstatě stejný vztah jako ke všem možným církvím a sektám, takže jsem si epizodu užíval od samého začátku až do vymakaného konce. Pařba s "přáteli" z Friendface byla totiž opravdu skvělá a jsem opravdu rád, že jsem se jí nemohl zúčastnit. Nerad bych si totiž narychlo sháněl manželku, vyfantazírovával si nejméně dvě geniální děti a všem předváděl veškerý svůj bionický upgrade. / Poučení: Pokud se máš setkat s přáteli, nezapomeň si mobil nebo tablet, jinak si nepokecáš.